Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Volební speciál 2017: Jiří Dolejš a KSČM

Gabriel PleskaOndřej Tůma
Gabriel Pleska, Ondřej Tůma
26. 9. 2017
 13 362

Třetí sadu odpovědí na otázky našeho Volebního speciálu vypracoval ekonomický expert Komunistické strany Čech a Moravy Jiří Dolejš.

Volební speciál 2017: Jiří Dolejš a KSČM

Na rozdíl od partají, jejichž představitelé zatím v našich Volebních speciálech odpovídali, mají komunisté účast ve Sněmovně prakticky jistou. Od voleb v roce 1992 se jejich výsledky drží mezi desíti a patnácti procenty. Letošní preference předvídají obdobný výsledek i tento podzim. Konečný počet komunistických poslanců samozřejmě záleží na povolebním přepočítávání a jejich faktická síla takéna rozložení mandátů mezi ostatními stranami a na jejich případné ochotě dohodnout se raději mezi sebou než s komunisty. Ačkoli se nedá příliš předpokládat, že by někdo zval KSČM přímo do koalice, někdejší imperativ, že s komunisty se nemluví, bude poletošních volbách pravděpodobně zase vybledlejší.

Nuže. Co tedy KSČM říká o tom, jak by ráda hospodařila s vašimi penězi?

 

-
-1
+

Minimální mzda vzrostla za pět let z 8000 na 12 200 korun. Podpoříte další zvyšování minimální mzdy?

ANO. Minimální mzdu, kterou považujeme za potřebný a ne škodlivý nástroj na pracovním trhu, bychom v nadcházejícím volebním období rádi zvýšili až na 15–16 tisíc Kč. Záleží na tempu ekonomiky a růstu mezd obecně. Nejde ale o izolované opatření. Též je důležitý boj s prací na černo a regulace agentur dovážejících levnou pracovní sílu ze zahraničí.


-
+8
+

Ve světě se začíná testovat základní nepodmíněný příjem. Budete chtít zavést základní nepodmíněný příjem v Česku?

Zatím NE. Do diskuse o nepodmíněném základním příjmu jsme se už před lety aktivně zapojili. Je to perspektivní záležitost, aktuálně ovšem plošně v Česku nerealizovatelná - smysl má jako doplněk sociálního systému, budou-li pro něj zdroje, nikoliv jako náhražka sociálního systému na úrovni rovné chudinské dávky pro každého.


-
+1
+

Skoro každá nová vláda vyhlašuje válku švarcsystému. Jak stárne, z horké války se stává válka studená, švarcsystém je tolerovaný, nehledaný, nepostihovaný. Pokusíte se zničit švarcsystém?

ANO. „Lépe postihovat“ tento nešvar je ale přesnější. Možnost postihu zaměstnávání na IČO, tedy outsourcing pracovníků bez platby sociálního pojištění, už tu je v případech, že takové „zaměstnání“ nahrazují práci, kterou firma může prokazatelně řešit v zaměstnaneckém poměru. Zpřísnit a lépe vymáhat toto je určitě na místě, a to i v podmínkách kdy dochází k rozvolňování pracovně právního poměru u některých činností.


-
+8
+

Zaměstnanci odvádějí v průměru na povinných pojištěních mnohem víc než živnostníci. Snížíte povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance?

NE. U zaměstnanců rozhodně odvody nesnižovat, byl by to výpadek v systémech veřejného pojištění. Rozdíl mezi zaměstnancem a OSVČ bude vždycky, určité zvýšení odvodů podnikajících fyzických osob by bylo i v jejich zájmu, pokud si nenašetří ve svém podnikaní, ale nelze k tomu přistupovat skokově a direktivně. Je to na diskuzi s malými podnikateli.


-
+8
+

Zrušíte elektronickou evidenci tržeb?

NE zrušit, ale revidovat. Jde o systém nový, ne příliš ozkoušený a se spornými fiskálními efekty. Na místě je vyhodnotit zavedené a připravit revizi tohoto systému.  Zejména pokud jde o okruh povinných osob – mnohé se dá například vyřešit daňovým paušálem. U bezhotovostních převodů je online sledování transakcí také zbytečné.


-
+3
+

Zrušíte stravenky?

NE bez náhrady. Jde o poměrně oblíbený zaměstnanecký benefit, je otázkou čím jej nahradit, pokud by daňová úleva měla být zrušena. Zneužití stravenek se dá také různými technikami omezit.


-
-3
+

Podporujete vyšší zdanění lidí s vyšším příjmem? Jaké sazby pro jaké příjmy budete případně prosazovat?

ANO, jde o sazbu 25 procent z hrubé mzdy u lidí s příjmy nad 80 tisíc měsíčně. Naopak u lidí s podprůměrným příjmem by se sazba snížila.


-
+2
+

Zvednete ruku pro speciální daně pro určitá odvětví (např. banky, pojišťovny nebo telefonní operátory)? Pokud ano, hraje při vašem rozhodování roli, jestli má firma zahraniční vlastníky?

ANO. Po diskuzi. Sami tento druh daně ale nenavrhujeme. Jsme pro druhou sazbu korporátní daně u firem s obratem nad deset milionů; o speciální dani u finančního sektoru jsme ale připraveni jednat (řada okolních zemí takovou daň má), s tím že případný výnos by měl být speciálně směřován (například na důchodový systém nebo na sociální bydlení).


-
+5
+

Stále víc se prosazují služby sdílené ekonomiky jako Uber nebo Airbnb. V řadě zemí a měst jsou ale tyto platformy zakázané nebo přísně regulované. Budete chtít regulovat sdílenou ekonomiku? (s placením daní počítáme jako se samozřejmostí)

ANO. Rozlišujme přitom typické svépomocné sdílení občanů (share use) od obcházení zákonů (živnostenských, daňových) v rámci v podstatě velkopodnikání. Firmy jako Uber či Airbnb jsou nová věc, tedy je třeba se věnovat otázkám co a jak zde regulovat. V každém případě sdílení může pomoci efektivnější nabídce různých služeb a nelze ho zatracovat.


-
+6
+

Státní podpora stavebního spoření bývala 4500 korun, dnes je maximálně 2000 korun ročně. Budete se zasazovat o ještě menší státní podporu pro stavební spoření?

NE. Stavební spoření se ukázalo jako osvědčený a oblíbený produkt. K diskuzi je případné rozšíření jeho možného využití na další společensky podporované účely (jako vzdělávání dětí).


-
+17
+

V několika vlnách se zpřísňovala pravidla pro poskytování hypoték. Další zpřísnění je prozatím u ledu. Budete hlasovat pro přísnější pravidla pro hypotéky?

ANO, ale nejen. Riziko hypoteční bubliny totiž má víc neznámých, není to jen regulace hypotečních institucí, ale i cenové chování realitních agentur a developerů na straně nabídky. Klíčové je předejít nejen nárůstu toxických aktiv ale snížit riziko dluhové pasti pro klienty, kteří musí dlouhodobě splácet půjčku na předražené vlastnické bydlení. Regulace hypoték tedy musí být z tohoto pohledu přiměřená, původní návrh ČNB byl příliš tvrdý.


-
0
+

Ačkoli se to zrovna nesmí, pacienti si často „obálkovou metodou" zajišťují konkrétního operatéra nebo třeba porodníka. Dáte pacientům možnost vybrat si za příplatek konkrétního lékaře, který je bude operovat?

NE legalizaci majetkového cenzu v základní zdravotní péči. Svobodná volba lékaře a nadstandardní péče jsou věci, které v takovém případě jdou proti sobě. V podstatě by všeobecná péče měla být pokryta sítí neziskových nemocnic, bez rizika nekvalitní péče, která by zbyla v chudinských veřejných zařízeních. Soukromé kliniky ale existují už dnes. Jde o to neudělat z „obálek“ všeobecnou normu.


-
+7
+

Budete podporovat naše další členství v Evropské unii?

ANO, ale jedině na základě změn ve fungování Unie. KSČM respektuje referendum z roku 2003, ovšem možnost odejít existuje a byla i zahrnuta do smluvního základu Evropské unie. Aktivně to nenavrhujeme, ale pokud by k tomu v nějaké krizové situaci mělo dojít (což nelze vyloučit), tak rozhodně nechť to je referendem a po důkladné objasňovací kampani o případných dopadech takového kroku.


-
+25
+

Budete pracovat na rychlém přijetí eura?

NE. Česká republika u dnes splňuje maastrichtská kritéria, problém je, že evropská měnová unie nefunguje jako optimální měnová zóna a že členové sdílejí riziko nestability. Viz řecký, potenciálně italský problém. Proto nyní nespěcháme s rozhodováním o přistoupení k euru, dobré by bylo, aby si eurozóna vyjasnila jak dál (opět by to mělo být referendem).


-
+20
+

Budete se snažit, aby skončily ekonomické sankce vůči Rusku?

ANO. Sankce jsou nepříliš účinné, zatěžují vlastně ekonomicky obě strany a přispívají k geopolitické eskalaci. Jsme pro ukončení tohoto nátlaku, místo obchodních válek bychom raději viděli jednání.


-
+5
+

Budete prosazovat další omezení produkce skleníkových plynů?

ANO. Nejde o to zda, nýbrž jak. Nezpochybňujeme riziko klimatických problémů spojených s antropogenními faktory (přinejmenším v rovině předběžné opatrnosti). Ale jde o problém globální a Česko jistě nemůže kompenzovat chování hlavních znečišťovatelů (USA, Čína…). Vyhlašované cíle chápeme jako orientační a opakovaně by mělo být diskutováno jejich naplňování v kratších časových intervalech tak abychom jednostranně neoslabili svůj vlastní průmysl oproti ostatním.


-
+27
+

Budete ve státní správě a samosprávě zavádět kvóty na určité poměrné zastoupení žen?

NE jako povinné ze zákona. Kvotace je v naší straně diskutována i na úrovni stranické komise pro rovné příležitosti a v samotné KSČM u stranických i zastupitelských je na principu dobrovolnosti (doporučení) určitou měrou naplňováno. I tímto způsobem se nám daří relativně ženy na kandidátkách mít. V programu direktivní procenta ale nemáme.


-
+18
+

Často se novelizuje zákon o rozpočtovém určení daní, který určuje, kolik z (některých daní) dostanou obce, kolik kraje a kolik jde do státního rozpočtu. Dáte víc peněz obcím?

ANO, ale zákon o rozpočtovém určení daní sám to nevyřeší. Takzvané určení daní je trvalý problém – proporce mezi kraji, malé versus větší obce. Vždycky se čas od času objeví inciativa vymyslet spravedlivější vzorec. Některé minulé úpravy jsme podpořili (zejména ve prospěch menších obcí). Jde ale jen o přerozdělování, tímto způsobem se nedá ekonomická autonomie zajistit. Takže dílčí úpravy ano – např. jde o regionální dopravní síť (po přesunu kompetencí zdaleka na ni nešly odpovídající peníze). Ale na úkor zásadní redukce státního rozpočtu


-
+1
+

Mají hodně zaměstnanců a jejich pád by mohl přinést velké otřesy. Má stát zachraňovat velké firmy jako například OKD?

ANO, ale ne jako náplast na špatné podnikání. Pokud by soukromé firmy mohly kalkulovat s injekcemi od státu, šlo by o případ morálního hazardu. Je problém, pokud stát privatizuje zisky a socializuje ztráty. Následky špatné privatizace (jako OKD) jsou speciální problém. Ale spíš jsme pro trvalejší posílení vlastnických práv státu ve vybraných oborech, rozhodně ne pro dotování neúspěšného soukromého podnikání.


-
+8
+

Legalizujete nějaké drogy?

NE v rámci nějaké konjunkturální kampaně. Americká prohibice ukázala jak problematické je měnit kvůli nějaké kampani společenskou toleranci vůči různým podobným látkám jedním i druhým směrem. Legální jsou u nás alkohol a tabák (mimochodem, u protikuřáckého zákona jsme za přiměřenou regulaci). Základ je ochránit zejména děti a mladistvé. U dalších látek (soft drugs) jde minimálně o důkladné zohlednění názorů expertů, zkušenosti ve světě se vyvíjejí – ovšem například dekriminalizace marihuany (podobně jako její lékařské využití) není legalizace.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Gabriel Pleska

Gabriel Pleska

Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

daněksčmstátní rozpočetvolby
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo