Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Udělejte si domácí úkoly, monsieur Macron

Pavel Jégl
Pavel Jégl
18. 9. 2017

Emmanuel Macron má velké plány s eurozónou. Jenže Angela Merkelová je bude opravovat. A bude v nich také škrtat.

Udělejte si domácí úkoly, monsieur Macron

Euro je nedokončený projekt, zůstal stát v polovině cesty. V posledních letech eurozóna zamrzla. Dokázala pokročit pouze v bankovní unii – státy v roce 2014 předaly Evropské centrální bance dohled nad bankovním sektorem.

Je přitom zjevné, že eurozónu mohou rozhýbat jen ti, kteří ji stvořili – Francouzi a Němci. A nový francouzský prezident Emmanuel Macron se o to snaží. Chce dát eurozóně dynamiku – samosebou takovou, která by pomohla francouzské ekonomice.  Tlačí na to, aby se eurozóna centralizovala a víc přerozdělovala. Chce, aby měla společný rozpočet, společného ministra financí a vydávala eurobondy.

Kolik z jeho plánů se uskuteční, bude záležet především na německé vládě, potažmo spolkové kancléřce. Je totiž téměř jisté, že ve volbách do Spolkového sněmu (neděle 24. září) zvítězí konzervativní unie CDU/CSU a do kancléřství nastoupí počtvrté v řadě Angela Merkelová.

Volební sondy vyznívají přesvědčivě ve prospěch konzervativců. Jen zázrak by mohl do čela spolkové vlády vynést Martina Schulze.

Bývalý předseda Evropského parlamentu, nyní vůdce německých sociálních demokratů (SPD), by byl k Macronovým snahám o prohloubení eurozóny nepochybně vstřícnější. Web Politico o jeho postoji k francouzskému prezidentovi píše pod výmluvným titulkem I’m Your Man – podle songu Leonarda Cohena.

Merkelová ale mezi eurofily nepatří. Říká, že v eurozóně chybí především odpovědnost vlád (ordnung), ne centralizace, a společné dluhy odmítá.

Porovnejme si tedy Macronovy plány s postoji Merkelové:

Rozpočet eurozóny

Macron prosazuje „maximalistický“ společný rozpočet zemí sdílejících euro. Jeho příjmy má tvořit zejména zvláštní „eurodaň“.

Z rozpočtu by měla eurozóna financovat velké investiční projekty, které nakopnou ekonomiky a vytvoří nová pracovní místa. Cílem je „nasměrovat tok peněz ze severních států eurozóny do jižních, a tak podpořit francouzský export do jižního křídla,“ jak napsal Hans-Werner Sinn, ředitel prestižního institutu Ifo pro list Guardian.

Němečtí konzervativci ale nejsou nadšeni ideou přispívat hned do dvou unijních rozpočtů. Je jim jasné, že by rozpočet eurozóny „táhli“ obdobně jako rozpočet Evropské unie.

Merkelová při setkání s Macronem na rozpočet eurozóny přikývla. Dala ale najevo, že by měl být striktně omezen – kancléřka ho nechce používat na financování sociálních výdajů, ale jen na předem dohodnuté projekty, jejichž cílem bude soudržnost eurozóny. Její ministr financí Wolfgang Schäuble připouští, že by mohl být využit na utlumení šoků vyvolaných jednotnou měnovou politikou.

Ministr financí eurozóny

… a k němu ministerstvo financí, fungující nezávisle na národních parlamentech. Tuto ideu prosazoval Macron už před třemi lety. To však byl pouhý ministr hospodářství ve vládě premiéra Manuela Vallse.

Ministra financí eurozóny chce Macron „demokratizovat“ parlamentem eurozóny z poslanců nominovaných z národních parlamentů. „Euroministr“ by mu předkládal rozpočet

Merkelová je k takovému záměru zdrženlivá. „Chci, aby bylo jasné, že nemám nic proti myšlence vytvořit evropského ministra financí. Jen musíme promyslet, co by takový ministr vlastně mohl dělat,“ prohlásila vyhýbavě po setkání s Macronem.

Kancléřka dává přednost lepší mezivládní koordinaci rozpočtových a hospodářských politik.

Společné dluhopisy

Macron prosazuje emise eurobondů. Odpor vlády v Berlíně se snaží oslabit tím, že do těchto bondů nebudou převedeny staré dluhy, ale „jen“ dluhy budoucí.

Merkelová před pěti lety na setkání s poslanci tehdy koaličních liberálů (FDP) prohlásila: „Dokud budu naživu, společné ručení za dluhy nepředpokládám.“ A na svém názoru podle všeho nic nezměnila.

Kancléřka namítá, že společné bondy oslabí odpovědnost vlád za rozpočtovou disciplínu. Na rozdíl od mnoha jiných evropských politiků také nechce přistoupit na to, aby staré dluhy byly spláceny ekonomickým růstem nastartovaným novými dluhy.

Evropský měnový fond

Pro Macrona to není priorita. V tomto bodě nicméně mohou Macron a Merkelová nalézt shodu. Evropskou obdobu Mezinárodního měnového fondu navrhoval už krátce po krizi ministr financí Schäuble.

„Všechny by nás to stabilizovalo a mohli bychom světu ukázat, že v eurozóně máme mechanismy, které nám umožňují rychle reagovat na neočekávané situace,“ prohlásila o evropském měnovém fondu Merkelová.

Fond na pomoc zemím, které zasáhl hospodářský šok a které upadly do dluhové krize, by vznikl z Evropského stabilizačního mechanismu. Poskytoval by státům výhodné půjčky. Eurové státy v nesnázích by tak nebyly odkázány na MMF.

A co z toho vychází?

Macron má vysoké cíle. Jenže eurozóna bude postupovat podle tempa, které schválí kancléřka podporovaná severním křídlem eurozóny.

Lze tušit, že Macronovi připomene jeho domácí úkoly. Upozorní ho (pokud to už neudělala) na odpovědnost jednotlivých vlád za dodržování dříve přijatých pravidel, mimo jiné za to, že budou držet rozpočtový schodek pod třemi procenty HDP. Tento úkol Francouzi už deset let neplní a bez reforem trhu práce sotva kdy plnit budou.

Francouzský prezident přitom nebude mít na spolkovou kancléřku takové páky, jaké měl na přelomu 80. a 90. let minulého století François Mitterand na Helmuta Kohla. Kancléř-sjednotitel tehdy potřeboval francouzský souhlas se sjednocením Německa, a tak byl ochoten kývnout francouzskému prezidentovi na kdeco, i na společnou měnu.

Emmanuel Macron reformy eurozóny dotlačí jen tam, kam bude ochotná dojít Angela Merkelová. Z nynějšího francouzsko-německého tandemu žádná rozpočtová federace nekouká.

Jak vidí budoucnost eurozóny

 

Emmanuel Macron

Angela Merkelová

Ministr financí eurozóny

Ano. Bude spravovat rozpočet eurozóny

Možná, ale jen pro politiku soudržnosti

Rozpočet eurozóny

Ano – a maximální

Možná – ale minimální

Společné bondy

Ano

Ne

Evropský měnový fond

Patrně ano

Ano

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo