Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Proč si přát sluníčkový brexit

Pavel Jégl
Pavel Jégl
19. 6. 2017

Rozvod Británie s Evropskou unií může být tvrdý, měkký, anebo něco mezi tím. V žádném případě by však neměl být nepřátelský.

Proč si přát sluníčkový brexit

Británie a zbytek Evropské unie v pondělí zahajují rozhovory o brexitu. Jejich jízdní plán a zejména výsledek jsou nejisté.

Na obou stranách přetrvávají nerealistická očekávání. Francouzská vláda věří, že odchod nespokojenců z ostrovní monarchie posílí jednotu společenství, zatímco britská premiérka slibuje tvrdý (hard) brexit (odchod z jednotného trhu a kontrola imigrace) s měkkým (soft) přistáním.

Po volbách, v nichž konzervativci ztratili většinu v Dolní sněmovně, však mohou být dny Theresy Mayové v Downing Street č. 10 sečteny. Její vize brexitu je proto zpochybňována, do hry se může vrátit i měkký brexit.

Goodbye pětkrát jinak

V loňském referendu o členství v Evropské unii se Britové rozhodovali mezi „ano“ a „ne“? Zvolili „ne“, tedy brexit.

Jenže brexit není černobílý. Není jediná tvrdá, ani jediná měkká verze brexitu. Finanční skupina Nomura sestavila brexitovou obdobu Mohsovy stupnice tvrdosti nerostů. Má pět stupňů (zde) seřazených od nejměkčího brexitu (mastek), který bere ohled na 48 procent voličů v referendu hlasujících pro EU, po brexit nejtvrdší (diamant).

  1. Británie setrvá v Evropském hospodářském prostoru. V této oblasti platí svoboda pohybu lidí, kapitálu, služeb a zboží. Jeho členy jsou státy EU a země Evropského sdružení volného obchodu – Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Ostrovní království v tomto případě bude pokračovat na jednotném trhu i v celní unii a přispívat (byť už méně) do unijní pokladny. Nebude moci regulovat příchod pracovníků z jiných zemí EU. Zato bankám v Británii zůstane evropský pas, který jim umožní poskytovat služby v ostatních zemích EU bez toho, aby v nich měly zastoupení.
  2. Dohoda, respektive systém dohod o téměř neomezeném přístupu Britů na jednotný trh EU. Spojené království sice celní unii i jednotný trh opustí, zvláštní smlouva (smlouvy) mu však na ně zaručí (omezený) návrat. Británie v této variantě brexitu bude moci regulovat příchod pracovníků z jiných zemí EU, což platí i pro varianty 3 až 5. Bankám na britském území může zůstat evropský pas.
  3. Dohoda o (výrazně) omezeném přístupu na trh Unie. Banky v Británii přijdou o evropský pas, stejně jako ve variantách 4 a 5.
  4. Dohoda o zóně volného obchodu. Británie opouští jednotný trh i celní unii, s EU 27 se však domluví, že mezi sebou sníží nebo odstraní cla na některé výrobky.
  5. Odchod Británie bez dohody. Režim rozluky s Evropskou unií je zakotven v Lisabonské smlouvě. Na rozvodovou dohodu dává Lisabon dva roky. Když do té doby dohoda není, členství automaticky zaniká. V této variantě by britské firmy a EU 27 obchodovaly podle pravidel Světové obchodní organizace, které vymezují maximální hodnoty celní ochrany a vývozních subvencí.

Ve všech verzích, které končí dohodou, přitom analytici počítají s přechodným obdobím dvou až tří let, protože dvouletý termín na dohodu (vlastně dvě dohody – o vypořádání vztahů a jejich novém uspořádaní), je šibeniční – už z něj uplynuly téměř tři měsíce. Během přechodného období by Británie byla s EU 27 v celní unii.

Tvrdá Tereza a bruselozrádci

Je patrné, že rozhovory začínají v bojovné náladě na obou stranách. Theresa Mayová opakuje mantru „žádná dohoda (o brexitu) je lepší než špatná dohoda“.  

(Analytici Nomury pokládají alternativu, kterou se ohání britská premiérka, za nejhorší pro Británii jak z hlediska obchodu, tak splátek vládních dluhů.)

Přístup EU 27 se zase dá shrnout do sloganu „Evropu si rozvracet nenecháme“. Vychází ze zásady, že „tábor míru a eura“ se neopouští. Její výklad provedl slovenský premiér Robert Fico: „Největší prohrou Evropské unie bude, když vyjednávání s Británií skončí tak, že vítězem bude Británie. To bude nejlepší příklad pro další členské státy Evropské unie, aby uvažovaly o tom, jak dělat do budoucna vlastní rozhodnutí v podobě nějakých referend.“

(Analytik Marian Tupý z Cato institutu upozornil, že slovenský premiér by neměl Britům hrozit, ale naopak jim projevovat vděk za to, že mu pomohli snížit domácí nezaměstnanost, a ušetřit tak na sociálních výdajích – ve Spojeném království pracuje na 80 tisíc Slováků.)

Oba výroky – Mayové a Fica – se dají zařadit do kategorie úvodních salv. Při vlastních rozhovorech může převážit snaha o rozumný kompromis. Spolehnout se na to ale nedá. Tím spíš, že obě strany povedou spor o účet za brexit. Financial Times odhadují, že EU 27 bude po Britech požadovat astronomických 99,6 miliardy eur.

V této sumě jsou příspěvky do unijních rozpočtů do roku 2020, ke kterým se Britové už dříve zavázali, i úhrady za společné projekty, splatné mnohdy až po tomto datu. Část peněz dostanou Britové zpět jako rabat, který na Francouzích v roce 1984 vymámila Margaret Thatcherová, část se jim vrátí ve formě dotací (EU dotuje i nejbohatší země – za jejich peníze). Část financí jsou záruky za úvěry (například Ukrajině), o nichž se dá předpokládat, že budou splaceny dlužníky.

Čistý britský účet by tak měl být výrazně nižší. Tým kolem hlavního vyjednavače Unie Micheala Barniera ho spočítal na 60,2 miliardy eur. Pro britskou vládu je však tato částka přemrštěná a nepřijatelná.

Pomyslný účet za brexit nicméně dostanou také země na opačné straně Kanálu. Analýza české vlády kalkuluje s tím, že se odchod Britů z EU může projevit poklesem obchodu s ostrovní zemí o šest až devět procent – v závislosti na typu brexitu. Česko také doplatí na to, že Británie přestane platit členský příspěvek do unijního rozpočtu.

S Brity po boku

Hlavním kritériem brexitu zůstává jeho tvrdost. Co ale použít měřítko přátelský – nepřátelský?

Dobré vztahy i po brexitu by pro EU 27 i Británii měly být při jednáních přece prioritou. Výsledek by měl být přátelský, aby se nepodobal vynucené dohodě o příměří po dlouhé a vyčerpávající zákopové válce. V sázce je vztah s mocností, která je pro kontinent veledůležitá.

Pravda, Spojené království už není impériem, nad kterým slunce nezapadá. Je však zemí se silnou ekonomikou a také velkou „soft power“, tedy schopností ovlivňovat chování jiných států. Vede Commonwealth, zasedá ve významných institucích, je stálým členem Rady bezpečnosti, má v ní právo veta. A k britské „soft power“ se musí přičíst i její „hard power“ – jaderné zbraně a nejlépe vyzbrojená armáda v Evropě.

Je jasné, že mít ostrovní monarchii po boku není k zahození. Dvojnásob v časech, kdy Americe vládne Donald Trump, který dává najevo, že mu NATO  může být ukradené a Evropskou unii by nejraději viděl rozloženou na součástky – jednotlivé státy.

Proto připojuji skromný návrh. Nahraďme kurážná hesla hlásající na jedné straně (doverské) porážku byrokratického Bruselu a na straně druhé (calaiské) trest pro kverulantské Brity, heslem sluníčkovým: Kamarádi až za brexit!

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo