Drahý účet za nemoci mozku: V roce 2010 stály Evropu 798 miliard eur

Podle studieGlobal Burden of Disease představovala v roce 2010 tzv. „onemocnění mozku“, jak se jim také říká, deset procent celkové celosvětové zátěže nemocemi, vyjádříme-li ji jako počet let ztracených v důsledku předčasného úmrtí nebo prožitých ve zhoršeném zdravotním stavu. Z necelých 57 procent k tomu přispěla duševní onemocnění (nejvýznamněji deprese a úzkosti), z přibližně 29 procent neurologická onemocnění (nejvíce migréna, epilepsie a Alzheimerova choroba a demence) a z téměř 15 procent onemocnění spjatá s užíváním návykových látek (zejména závislost na alkoholu a opiátech). Největší zátěž představují onemocnění mozku ve východní Evropě a střední Asii, nejmenší ve východní Asii a Tichomoří. Nemoci mozku jsou dále hlavní příčinou zhoršeného zdravotního stavu na světě, mají na svědomí téměř 30 procent všech jeho případů. V roce 2010 studie Global Burden of Disease zjistila – a v roce 2015 potvrdila –, že samotná deprese je dokonce třetí nejčastější příčinou zhoršeného zdravotního stavu lidí na světě.  „Duševní onemocnění jsou většinou celoživotní záležitost, což je posouvá na přední místa například v hodnocení neschopnosti podle WHO (tzv. YLD – years lived with disability, roky prožité v neschopnosti), kdy mezi všemi chronickými chorobami je v první dvacítce hned sedm psychiatrických diagnóz,“ říká profesor Pavel Mohr z Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech.

Z údajů o jejich rozšíření ve společnosti je možné odhadnout, kolik nás nemoci mozku stojí. Evropská rada mozku (European brain council) spočítala přímé a nepřímé náklady na devatenáct skupin nejrozšířenějších duševních a neurologických onemocnění. V roce 2010 přišla Evropa (přesněji členské státy EU dohromady s Islandem, Norskem a Švýcarskem) v důsledku onemocnění mozku celkem o 798 miliard eur, neboli dvacet bilionů korun, tedy téměř o pět procent evropského HDP! Jde ale o konzervativní odhad, jelikož nemáme data o rozšíření dalších více než pěti set specifických duševních a neurologických onemocnění.

Až 60 procent z těchto téměř osmi set miliard eur tvořily přímé náklady na poskytnutou zdravotní a sociální péči. Představme si, že část těchto nákladů by bylo možné ušetřit, kdybychom byli schopni lépe předcházet rozvoji nemocí mozku. Zbývajících 40 procent nákladů tvořily ztráty spjaté se sníženou produktivitou lidí (absence v zaměstnání, předčasné důchody), o které bychom nepřišli, pokud by se nám podařilo nemocem mozku předcházet, včasně je diagnostikovat, léčit a vyléčit. Nejsou zde však započítány skryté náklady, např. dopad nemocí na mezilidské vztahy, rodinné prostředí, atmosféru na pracovišti apod. „Oproti ostatním nemocem se náklady na léčbu duševních nemocí liší svojí strukturou,“ říká profesor Mohr. „Na rozdíl od ostatních nemocí netvoří největší část nákladů duševního onemocnění přímé medicínské (= léčiva) a nepřímé medicínské (= platy zdravotníků, nemocniční služby apod.) náklady, ale nepřímé náklady, které vznikají v důsledku ztráty pracovní schopnosti, možnosti výdělku, nutnosti výplaty důchodů a dalších sociálních dávek. Typický počátek duševních onemocnění je v nejproduktivnějším věku, kdy se lidé připravují na zaměstnání, získávají kvalifikaci, budují kariéru, zakládají rodiny a navazují sociální vztahy.“

Na hlavu

První ročník unikátního festivalu Na hlavu. Kultovní filmy optikou duševního zdraví a nemoci. Bohatý doprovodný program.

• Web festivalu
• FB festivalu

Pořádá Národní ústav duševního zdraví

Celkové náklady na nemoci mozku v České republice v roce 2010 byly odhadnuty na víc než deset milionů eur, podle tehdejšího kurzu 258 miliard Kč. Suma odpovídala 6,8 procenta HDP a víc než 24 tisícům korun ročně na jednoho obyvatele. 

Kde máme rezervy? Kromě podpory výzkumu, který nám může přinést poznatky o účinných metodách primární prevence, včasné diagnostiky a léčby, je nepochybně nezbytné přenášet tyto poznatky do praxe. To ovšem nemusí být snadné a významnou roli v tom hraje hodnota, kterou duševnímu zdraví přisuzujeme, a způsob, jakým nahlížíme na duševní onemocnění. V České republice stále přetrvává negativní postoj veřejnosti vůči lidem s duševním onemocněním, jejich stigmatizace, což jednak ztěžuje potřebnou otevřenou diskuzi o tématu, jednak také přímo ovlivňuje životy lidí s duševním onemocněním. „Stigmatizace nejen snižuje kvalitu života lidí s duševním onemocněním, ale má také vliv na nízkou zaměstnanost lidí s duševním onemocněním nebo delší a náročnější léčbu. Stigmatizace se tak nevyplácí celé společnosti,“ říká Miroslava Janoušková, vedoucí destigmatizačního týmu oddělení Sociální psychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví. 

Upozornit na důležitost duševního zdraví v současné společnosti a otevřít toto téma široké veřejnosti se snaží i filmový festival Na hlavu, který proběhne v kině Světozor 20.–23. dubna. Festival propojí zábavu ve formě klasických i méně známých snímků, které se dotýkají problémů duševního zdraví a nemocí mozku, s atraktivními odbornými vstupy a semináři vedenými odborníky z Národního ústavu duševního zdraví. Dále je nachystána série workshopů a seminářů. Zajímá vás, jak fungují neuronové sítě? Jak lépe spát? Jak souvisí umění a duševní zdraví? Jak se žije s vážným duševním onemocněním, a jak se zbavit stigmatizace a diskriminace ze strany okolí? Jak dát první pomoc lidem v problémech? Každý si vybere.