Indický masakr měnovou pilou

Vlády a centrální banky vedou válku proti hotovosti. Jejich protivníky jsou teroristé a zločinci. Do křížové palby se však dostávají také ti, kteří s terorem a kriminalitou nemají nic společné.

Válka nejspíš neskončí, dokud vlády nevyhlásí bezhotovostní společnost (a dokud nezregulují bitcoin). Potom s centrálními bankami dostanou ekonomiku ještě víc pod kontrolu a budou snáz manipulovat s vašimi penězi.

K takovému cíli postupují vlády neúnavně krok za krokem. Francie se chystá omezit hotovostní operace na pouhých tisíc eur. (Pro srovnání: v Česku je přestupkem přijmout v bankovkách víc než 270 tisíc korun). Američtí politici debatují o tom, že zruší padesáti- a stodolarové bankovky, venezuelská vláda stobolívarové bankovky už zakázala (několikrát ale datum zákazu posunula, naposledy za polovičku února) . A součástí tažení proti hotovosti jsou třeba i mizející bankomaty ve Švédsku.

Nepeníze

Mávnutím kouzelné hůlky se loni v listopadu staly z bankovek v hodnotě pět set a tisíc rupií (cca 185 a 370 korun) nepeníze. Zvětšíte je kliknutím.

Vaše peníze jsou naše

Indie je vítězství ve válce proti hotovosti na hony vzdálena. Má však za sebou další velkou bitvu. Na jejím účtu jsou nejen „mrtvé“ bankovky ale také zmařené životy.

Loni osmého listopadu večer oznámil indický premiér Nárendra Módí, že s úderem půlnoci přestanou být bankovky v nominální hodnotě pět set a tisíc rupií pokládány za oběživo.

Vláda svým nařízením ze dne na den vyřadila z oběhu 86 procent hotovosti. Byla to demonetizace kolosálního rozsahu a k tomu zahájená bez varování. Dalo by se říct, že premiér osudného večera Indům vzkázal: „Vaše peníze jsou naše.“

Lidé si zrušené bankovky do konce listopadu mohli v omezeném množství (do čtyř tisíc rupií) vyměnit v bance nebo na poště za nové v hodnotě pět set a dva tisíce rupií. Další mohli směnit do konce roku bez omezení, u většího množství však museli prokazovat jejich původ.

Demonetizace zkomplikovala život stovkám milionů obyvatel, kteří obléhali banky a pošty.

Svůj plán hájil Módí především argumentem, že vláda chce zdanit černé peníze a zasadit úder korupci.

Kritici tohoto postupu ale od začátku namítali, že demonetizace žádný příliv peněz vládě nezajistí a korupci spíš podpoří, než zlikviduje, protože vláda dala peníze pod kontrolu nekontrolovaných byrokratů. „Namísto toho, aby vláda nejdřív udělala pořádek ve (zkorumpované) daňové správě a na úřadech, vyhlásila nařízení, kterým dala úředníkům ještě větší moc… Bohatí ale mají na to, aby se vykoupili,“ napsal Mihir Sharma, dopisovatel Bloombergu z Dillí.

Lednová data tuto předpověď potvrzují. Vláda předpokládala, že po demonetizaci se do bank nedostane třetina z 15,4 miliardy rupií. Jenže vrátilo se 14,97 miliardy, tedy 97 procent zakázaných bankovek.

Šokem k finanční gramotnosti

Módí označil demonetizaci za užitečnou školu finanční gramotnosti, která Indy přiměje využívat bankovní služby. (Vskutku šoková výuka!)

Reforma měla Indy odradit od dalšího hromadění hotovosti a motivovat je k tomu, aby si založili účet. Běžný účet měla před demonetizací jen necelá polovina dospělých obyvatel. Světová banka, která mapovala spící účty v různých oblastech, zjistila, že jen patnáct procent dospělých Indů používá účet k odesílání či přijímání plateb. Není divu, téměř čtyři pětiny Indů dostávají výplatu v hotovosti.

Změnila to demonetizace? To zatím není jasné. Banka Goldman Sachs ale předpověděla, že na venkově demonetizace nepřivede masy lidí do bank a k bezhotovostním platbám. Odpovědí na ni bude spíš nástup barterových obchodů. Zprávy indických médií tento předpoklad potvrzují.

Důsledkem demonetizace je přirozeně zpomalená ekonomika. V zemi, kde 95 až 98 procent plateb je vedeno v hotovosti, to ani jinak dopadnout nemohlo. Obchody váznou, protože tiskárny nestačí dodávat nové bankovky. Světová banka snížila výhled ekonomického růstu ve fiskálním roce, který končí v březnu, ze sedmi na 6,3 procenta. To je ale jen špička ledovce.

Závažnější jsou chaos a zoufalství, které šoková lekce finanční gramotnosti vyvolala. Indická vláda přiznala, že má „na účtu“ 112 obětí. Jsou to lidé, kteří v reakci na měnový experiment spáchali sebevraždu, anebo zemřeli v nekonečných frontách, případně v potyčkách před bankami, poštami nebo bankomaty.

Dobrou noc, premiére

Gita Gopinathová, profesorka ekonomie na Harvardově univerzitě, demonetizaci Módího vlády kritizuje a v článku pro Project Syndicate doporučuje pro Indii jiný způsob eliminace černých peněz – postupné stahování nynějších dvoutisícových bankovek, rozložené do několika let.

Připouští, že tímto způsobem by nebyli potrestáni současní „chamtivci“, kteří by měli dostatek času na to, aby své příjmy legalizovali. Jenže oni beztak své peníze většinou rychle investují do nemovitostí, pozemků nebo uměleckých děl a šperků, takže ani šoková demonetizace pro ně žádnou pohromu nepředstavuje.

Byla už třetí v pořadí. V roce 1946 byly staženy bankovky v hodnotě tisíc a deset tisíc rupií, v roce 1978 bankovky tisícové, pětitisícové a desetitisícové. Ani jedna demonetizace však nevyvolala pozdvižení. Na rozdíl od té nedávné dokonce byly mezi lidem oblíbené. V době, kdy průměrný plat v Indii byl hluboko pod tisícovkou rupií, se zrušení bankovek dotklo jen několika procent nejbohatších Indů. Teď to bylo jinak.

Také tentokrát přitom premiér spoléhal na to, že jeho měnové opatření sklidí potlesk. „Zbohatlíci budou potřebovat prášky na spaní,“ předpověděl předseda vlády Módí.

„Potom ale nemohli spát obyčejní Indové,“ poznamenal zpravodaj listu The Economist.

A nakonec teď asi špatně spí i indický premiér.

Úvodní fotka: Fronta na výměnu pětistovek a tisícovek v Gurugramu nedaleko Dillí. Zdroj: singh_lens / Shutterstock, Inc.