Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Rusové věří, že Trump jim otevře dveře na Západ. A o Krymu už nebude řeč

Luboš Palata
Luboš Palata
17. 1. 2017

Pokud Rusko opravdu investovalo do zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, byla to – minimálně krátkodobě – dobrá investice. Země slušně vydělala. A solidně si polepšili také nejbohatší Rusové. Po letech, kdy všichni jenom ztráceli, to musí znít jako rajská hudba.

Rusové věří, že Trump jim otevře dveře na Západ. A o Krymu už nebude řeč

Od listopadových voleb v USA, píše americký magazín Forbes, se majetek ruských miliardářů zvýšit o 29 miliard dolarů, tedy téměř 740 miliard korun. Také rubl, který během posledních dvou let výrazně klesl, získal zpět asi dvacet procent procent své hodnoty a dolar se tak dá konečně koupit za méně než šedesát rublů. Před bylo i 85 rublů za dolar.

Chceme být přátelé, ale Krym si necháme

Zvolení Trumpa je pro většinu Rusů i zahraničních investorů v Rusku nadějí na uklidnění vztahů se Západem. Ekonomickou válku totiž Rusko zatím prohrává: Rusové za poslední tři roky výrazně zchudli, Moskva utratila velkou část svých rezerv a ani jisté zvýšení cen ropy v posledních měsících nedává Rusku záruku, že se do země, která poprvé po dlouhé době zažívá, co je to ekonomický propad, vrátí prosperita. K tomu je třeba normalizovat vztahy se Západem, podle průzkumu z konce roku je to ostatně přání dvou třetin Rusů.

Problém ale je, že ještě víc Rusů si nedovede představit, že by se jejich země mohla vzdát kořisti z války proti sousední Ukrajině a vrátit anektovaný poloostrov Krym. S ohledem na obrovské rozlohy Ruska, se jedná o zanedbatelně velké území, odjakživa se ale říká, že kdo je pánem Sevastopolu, je pánem Černého moře. A navíc ke Krymu mají Rusové sentimentální vztah a považují ho také za součást své historie a za svůj malý ráj. Zatímco východoukrajinský Doněck nebo Luhansk můžou být většině Rusů ukradené, jen málokdo by chtěl v tamních městech kolem důlních šachet a hutí někdy žít, Krym je pro ně téměř mystické místo. A i největší odpůrci Vladimira Putina, jako například Michail Chodorkovský, jsou ochotni se Západem a Ukrajinou vyjednávat o všem možném, ale vrácení Krymu si představit ani ve snu nedovedou. Ale půjde to bez něj.

Kámoš Trump? Uvidíme

Jsou ruské naděje vkládané do Trumpa a jeho administrativy oprávněné? V posledních dnech to totiž vypadá, že dezinformační a denunciační kampaně, jejichž autorství se připisuje Rusku, se můžou obrátit i proti Trumpovi samotnému. Šéfové amerických tajných služeb ho přinejmenším o tom, zdá se, přesvědčili.

Slyšení nových ministrů Trumpovy administrativy má zatím vždy jasný výstup, Rusko není žádný spojenec, ale hrozba, vůči které se Spojené státy musí vymezit. Také Trumpovi přestává být označování za prezidenta, kterému ke zvolení pomohl Putin, milé a ke všem prohlášením o snaze zlepšit vztahy s Ruskem dodává, že si od Moskvy vynutí „větší respekt“, než jakému se v Kremlu těšil Barack Obama.

Nelze si také nevšimnout, že ruský prezident Vladimir Putin, nešetří vstřícnými gesty vůči nové administrativě, jako bylo například stažení velké části ruských sil ze Sýrie nebo nulová odveta za vyhoštění 35 ruských diplomatů i s rodinami z USA. Putin doufá, že by Trump mohl zrušit nebo oslabit americké sankce proti Rusku, s tím, že Evropa by USA mohla následovat… Jistého ale nemá vůbec nic.

Jako Bulharsko bez moře a Evropské unie

Ruské akcie se sice zvedly, ale investici do nich bych v této chvíli nikomu příliš neradil. Ruské hospodářství, které nemá kromě ropy, zemního plynu, nerostů a zbraní světu co nabídnout, se rozhodně netěší dobrému zdraví. Rusové poprvé po mnoha letech poznali, co je to skutečná recese, Moskva přišla o velkou část svých rezerv a každý jednotlivý Rus, pokud si včas nekoupil dolary a eura, zchudl za poslední dva tři roky skoro o polovinu. Ropa je dnes sice už zase na šedesáti dolarech za barel, ale o moc výš nejspíš nepůjde. Mimo jiné i proto, že se opět naplno rozběhne v USA těžba ropy a plynu z břidlic, která má v Trumpovi velkého příznivce.

Rusko samotné se za poslední roky také v ničem, snad kromě menšího oživení zemědělství a potravinářské produkce, k lepšímu nezměnilo. Zůstává zkorumpovaným, byrokratickým, oligarchickým a navíc autoritářským státem, s mizerným školstvím, zdravotnictvím i nízkou úrovní bezpečnosti, o ekologii či nezávislosti soudnictví nemluvě. Je to takové Bulharsko bez teplého moře a bez otevřených dveří do Evropské unie. A do Bulharska byste investovali?


Autor je redaktor MF Dnes

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského... Více

Související témata

donald trumpkrymruskosankceukrajina
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo