Barack Obama rozpuštěný a vypuštěný

Barack Obama po osmi letech končí v Bílém domě. Jaký odkaz Americe zanechá?

Demokrat s keňskými kořeny se o tom chystá mluvit v úterý v projevu na rozloučenou v Chicagu. Američané ale tohle téma rozebírají už několik měsíců.

Pozoruhodně definoval Obamův historický odkaz konzervativní komentátor Erick Erickson. Shrnul ho do dvou slov: Donald Trump.

Před osmi lety Obama pobláznil Ameriku. Američané v něm viděli chlapíka, který v zatuchlém Washingtonu udělá průvan. Vizionář s kudrnatou kšticí a odstávajícíma ušima, tehdy kroutil v Kapitolu teprve třetí rok, takže se dal považovat za outsidera. Také proto mu v primárkách demokratů dali Američané přednost před Hillary Clintonovou, „starou strukturou“ z Bílého domu, a ve finále voleb před republikánem Johnem McCainem, který měl za sebou v Kongresu víc než čtvrtstoletí.

Jenže outsider Obama jejich naděje nesplnil. A tak si Američané našli jiného outsidera – Donalda Trumpa.

Je to v ekonomice, hlupáci

Nahlíženo tímto oblíbeným sloganem Billa Clintona, by Obama mohl být připomínán jako úspěšný prezident. Nastoupil v době volného pádu americké ekonomiky a za jeho první vlády se Amerika dostala z krize. Za druhé zase do krize nespadla.

Podle indexu S&P 500 americký akciový trh vzrostl ze dna krize v březnu 2009 o více než 250 procent a nynější ekonomické oživení je čtvrté nejdelší v americké historii. Začalo v červenci 2009 po osmnáctiměsíční recesi, trvá sedm a půl roku – a pokračuje.

Hrubý domácí produkt loni ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostl o 3,5 procenta a dolar od května 2011 posílil vůči koši měn o 40 procent. Na druhé straně až donedávna rostl HDP o pouhá dvě procenta, byla to nejpomalejší z expanzí, které Amerika zažila od roku 1949.

Schodek federálního rozpočtu se za posledních šest let snížil z 9,8 na 3,2 procenta. Na první pohled to může vypadat jako dobrá zpráva. Jenže zadlužení země se téměř zdvojnásobilo – z 10,6 bilionu dolarů vyšplhalo na 19,9 bilionu. Prezident s pořadovým číslem 44 zadlužil Ameriku jako žádný z jeho předchůdců.

Za Obamy (od února 2010) přibylo v zemi 15 milionů pracovních míst. Mnoho z nich ale patří do kategorie McJobs. Tak se v Americe říká podprůměrně placené, zpravidla nekvalifikované práci nebo práci na částečný úvazek.

Nezaměstnanost nicméně klesla pod pět procent a mzdy rostou. Loni o 2,9 procenta. To je ale růst průměrné mzdy, medián mezd stoupá pomaleji.

Patří se nicméně připomenout, že kladné (i záporné) položky v ekonomické bilanci posledních sedmi let si nemůže přičítat jen Obamova vláda. Schopnost amerických prezidentů utvářet ekonomiku je omezená. Poslední slovo ve výdajích i daních má Kongres a měnovou politiku určuje Federální rezervní systém (Fef).

Obamacare na vrakovišti

Nejvýraznějším odkazem prezidenta Obamy měla být reforma zdravotnictví, jeden z nejambicióznějších vládních programů posledních desetiletí. Patient Protection and Affordable Care Act, zjednodušeně Obamacare, však skončí na vrakovišti, kde ho republikáni rozeberou na součástky.

Lze tušit, že o moc lépe by Obamacare nedopadla ani v případě, že by Americe vládla Hillary a v Kongresu měli většinu demokraté. Hillary uznávala, že potřebuje změny, Bill Clinton ji nazval „nejbláznivější věcí na světě na světě“ a deník New York Times, který nelze podezírat ze sympatií k republikánům, upozornil: „Obamova reforma zdravotnictví skomírá. Pokud se od základů nepředělá, nepřežije.“ 

Díky Obamacare získalo zdravotní pojištění na 20 milionů Američanů. Obamova reforma ale zvýšila pojistné, zatímco úhrady se razantně snížily a pojištěncům narostla nehrazená spoluúčast. Co víc, zdravotní pojišťovny se propadly do povážlivých ztrát.

Zrušit Obamacare nebude snadné, je zapracována do několika zákonů. Republikánům to může zabrat i několik let. Jiné body Obamova prezidentského zápisu, které jsou nařízeny exekutivním výnosem (executive order), však může Trump zrušit jednoduše zase svým podpisem. A některé projekty prvního vrchního velitele afroamerického původu žádným legislativním výnosem rušit nemusí. Stačí je odložit ad acta. To platí třeba o velkých obchodních dohodách – Transpacifickém partnerství (TPP) a Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP).

Ano, bude líp

Když Obama nastupoval do Bílého domu, leckdo věřlt, že pohne nejen s Amerikou, ale s celou planetou. S lecčíms skutečně pohnul. Jenže po 20. lednu bude následovat jojo efekt. Postarají se o něj Donald Trump a republikánští kongresmani.

Z prezidentství Baracka Obamy nezůstane o mnoho víc než naděje, která byla hlavním sloganem jeho kampaně v roce 2008. Obama ho připomíná i v dopise na rozloučenou, který adresoval „my fellow Americans“. „Naše nejlepší dny jsou pořád před námi,“ píše v něm.

To se věru pěkně čte.