Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Italské referendum – přinese globální nebo aspoň evropskou krizi?

Přijde s politickou nestabilitou v Itálii i nestabilita ekonomická? Co znamenají výsledky referenda pro oslabené italské banky? A může na Apeninském poloostrově vyklíčit další globální hospodářská krize? Zeptali jsme se ekonomů.

Italský premiér Matteo Renzi utrpěl ve víkendovém ústavním referendu drtivou porážku. Vzhledem k jeho dřívějším vyjádřením nemohlo následovat nic jiného než demise. Okamžitě se začalo spekulovat o tom, kdo může využít politickou nestabilitu v zemi, jak posílily hlasy euroskeptiků a především, jestli tato situace ještě víc neprohloubí problémy italských bank, které nutně potřebují očistu.

Evropské finanční trhy sice po zveřejnění výsledků referenda v Itálii znejistěly a zaznamenaly pokles, brzy se ale téměř všechno vrátilo do normálu. Podle mnoha odborníků by bylo mylné výsledky referenda vykládat tak, že si většina Italů přeje vystoupení z eurozóny nebo dokonce z Evropské unie. Debakl v referendu byl prý spíš jasným vzkazem premiérovi Renzimu, že lid nesouhlasí s jeho politikou. O tom, že Itálii čekají výrazné strukturální reformy, není pochyb. Otázkou je nyní především to, kdo je bude mít na starosti a jak dlouho se budou odkládat.

Jak hodnotí výsledky italského referenda ekonomové? Jaký vývoj očekávají? Hrozí další prohloubení nestability Itálie, vážné problémy italských bank? A jsou potenciálně italské problémy nebezpečné pro celou evropskou ekonomiku?

Pavel Kohout

ekonom, Partners

Pavel Kohout
+11
+
-

Výsledek italského referenda mě nepřekvapuje: v zásadě nešlo ani tak o předmět referenda (omezení moci senátu a krajských orgánů), ale o vzkaz voličů politikům: „nemáme vás rádi a nevěříme vám“. Což je vzkaz, který má možná jisté opodstatnění, ovšem na druhé straně – italská veřejnost dlouhé desítky let víceméně pasivně volila stále tytéž politiky a nechala se uplácet sociální politikou na dluh. Když teď peníze došly, voliči se zlobí a politikové nevědí, co vlastně dělat. Do toho všeho ještě přišla velmi obtížná bankovní krize jako důsledek nezvládnutí eura…

Obávám se, že řešením nakonec bude obrovský penězovod řeckého typu, velká nespokojenost na sever od Alp a všechno, co s tím souvisí. Na druhé straně, kdyby referendum dopadlo podle představ vlády, výsledek by byl patrně velmi podobný.

Jan Raška

analytik Fio banky

Jan Raška
+1
+
-

Výsledek italského referenda není dobrou zprávou pro finanční trhy, přestože ho přijaly relativně klidně. Pád Renziho vlády znamená pro Itálii odklad potřebných strukturálních reforem, o tvorbě stabilního prostředí pro investory nemůže být nyní vůbec řeč. Nejpravděpodobnější scénář dalšího vývoje je vytvoření překlenovací úřednické vlády, jejímž hlavním úkolem bude prosazení reformy volebního zákona před případnými předčasnými volbami.

Současná politická nestabilita nevytváří dobré podhoubí pro restrukturalizační snahy italských bank, které jsou zatíženy velkým množstvím rizikových úvěrů. Výsledek italského referenda ještě více znesnadňuje italským bankovním domům kroky k navýšení kapitálu (i formou prodeje vybraných aktiv) ze soukromých zdrojů.

Co to všechno bude znamenat pro evropskou ekonomiku, je teď obtížné odhadovat. Bude záležet na tom, jak dopadne rekapitalizace italských bank, a v dlouhodobějším horizontu bude rozhodující, kdo po volbách převezme otěže vedení země.

Jan Bureš

hlavní ekonom Poštovní spořitelny

Jan Bureš
-2
+
-

Zásadní otázka je, kdo povede novou (pravděpodobně přechodnou) vládu, jak rychle budou nové volby a jestli se do té doby podaří změnit volební systém. Ve stručnosti jde o to, zda porostou nebo neporostou šance na silné vítězství opozičního populistického Hnutí pěti hvězd, které volá po vystoupení z eurozóny. Při stávající podobě volebního systému je riziko vzniku silné populistické vlády po nových volbách příliš vysoké.

Pro trhy bude klíčové především to, jestli nová politická nejistota výrazně neohrozí restrukturalizační plány italských bank. Důležité bude sledovat, jak si povede především Monte dei Paschi di Siena, která na trzích shání kapitál v celkovém objemu pět miliard euro. Uvidí se také, jak v eventuální politické nejistotě trhy přijmou restrukturalizační plán největší italské banky UniCredit. A olej do ohně může přilít ratingová agentura DBRS, pokud by se rozhodla srazit kvůli politické nejistotě rating do „béčkových” vod – to by zesláblým italským bankám mohlo zdražit financování.

Petr Mach

ekonom, předseda Svobodných

Petr Mach
+7
+
-

Co znamenají výsledky referenda právě teď? Italové si nezmění ústavu a rezignoval premiér. Podstatnější je ale dlouhodobý politický a ekonomický důsledek referenda: Je to prohra proevropského tábora a výhra euroskeptické opozice. Proti ústavním změnám nejsilněji vystupovalo Hnutí pěti hvězd, které požaduje odchod Itálie z eurozóny a které vede v předvolebních průzkumech. Možná se přiblížily předčasné volby a přibližuje se také šance na uspořádání referenda o odchodu Itálie z eurozóny. V Itálii podobně jako v Británii při hlasování o brexitu promluvil lid, který má evidentně jiné mínění než vládnoucí elita. Případné referendum o odchodu Itálie z eurozóny vidím jako pozitivní krok. Itálie je ekonomika jihu, pro kterou je euro držené nahoře německou ekonomickou výkonností příliš silné. Návrat k liře by Itálii pomohl vrátit ekonomickou konkurenceschopnost. Pro Evropskou unii bude případný odchod Itálie z eurozóny další výchovnou fackou, která dá Bruselu šanci probrat se a vrátit se ke kořenům, založeným na mezivládní spolupráci.

Vladimír Vaňo

hlavní analytik Sberbank Europe

Vladimír Vaňo
+88
+
-

Žádná kaše se nejí tak horká, jak se navaří. Prudké oslabení směnného kurzu eura i italského akciového trhu bylo jen dočasné a jak euro, tak burza v Miláně si do čtvrtečního poledne připsaly zisky. Výsledek referenda zkrátka odpovídal dominujícím tržním očekáváním. Překvapením byla zejména velikost náskoku hlasů proti ústavním reformám. Bylo to ale spíš tím, že z referenda o podobě italského vládního mechanismu se stalo referendum o vysvědčení pro politiku premiéra Renziho, zejména v hospodářské oblasti a na trhu práce.

Anketa

Která odpověď se vám nejvíc líbí?

Itálie měla od druhé světové války už 63 vládních kabinetů. Matteo Renzi spojil svůj politický osud s referendem o ústavních reformách zřejmě i proto, že jako nejmladší evropský premiér chápal, že pro prosazení zásadních ekonomických reforem je nezbytný efektivněji fungující politický systém.

Itálie je třetí největší ekonomika eurozóny, ale už patnáct let čelí velmi neduživému hospodářskému růstu. Rozvinutá ekonomika, jakou je Itálie, dokáže posílit svůj hospodářský růst (a související tvorbu pracovních míst) jen podporou inovací, které nutně vyžadují i zásadní ekonomické reformy. Jakákoli nová vláda, která nastoupí po Renzim, si toho bude muset být vědoma nejen kvůli výzvám, jako je udržitelnost veřejného dluhu a růst zaměstnanosti. Napětí v domácím bankovním sektoru je z tohoto pohledu pouze symptomem hlubších dlouhotrvajících problémů Itálie.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
+13
+
-

Italské referendum je dalším vzkazem „obyčejných lidí“, že se jim establishment až příliš vzdaluje. V tomto smyslu jde o podobný vzkaz, jakým bylo britské referendum a americké volby. Ty vzkazy nelze brát na lehkou váhu. Za ekonomickým rozmachem Západu – křesťansko-židovské civilizace, chcete-li – stála kvalita institucí, tedy kvalita, s jakou byla západní společnost spravována. Ne příhodné klima, geografická poloha nebo třeba přírodní bohatství. Instituce Západu se podařilo nastavit lépe než kdykoli jinde na světě, což vedlo k vysoké míře prosperity a bohatství, ke kterým se jiní, teprve snaží přiblížit. 

Daron Acemoğlu a James Robertson ve své výborné knize Why Nations Fail rozlišují instituce inkluzivní a instituce kořistnické. Ty první jsou nastaveny tak, že do klíčových rozhodovacích procesů v dané společnosti je zahrnuto co možná nejvíc lidí. V kořistnických státech zato vládne úzká elita vyvolených. Země s inkluzivními institucemi historicky prosperovaly mnohem lépe než země a celky s institucemi kořistnickými. Možná, že „ne“ premiérovi Renzimu, Trump i brexit jsou vzkazy obyčejných lidí, obávajících se, že instituce Západu přestávají být inkluzivní a hrozí jejich přerod v obdobu kořistnických institucí, kde bude rozhodovat úzká elita vyvolených. Uvidíme, jestli si establishment dokáže vzít ze vzkazů, které dostává, ponaučení dostatečně brzy. Bylo by to dobře pro nás všechny.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK