Propouštění kvůli minimální mzdě? Až bude přes dvacet tisíc

V posledních letech jste uváděl, že minimální mzda by měla dosáhnout 40 procent průměrné mzdy. Pravděpodobně se to brzy stane. Panuje tedy v odborech spokojenost?

Ne, spokojenost ještě v žádném případě není. Na jedné straně máme nebývalou dynamiku růstu, z tohoto pohledu jsme samozřejmě spokojeni. Na druhou stranu je ale minimální mzda v Česku pod hranicí chudoby, a to správné není. Podívejte se na Slovensko, tam bude minimální mzda od nového roku o třicet eur vyšší. Myslím si, že výše minimální mzdy signalizuje, do jaké míry tu chceme mít špatně placená pracovní místa a do jaké míry se od nich chceme odpoutat.

Proč je to na Slovensku jinak? Mají méně kritiků minimální mzdy?

To je o moudrosti vlády. Slovenská vláda zvyšovala minimální mzdu stále, česká ji blokovala víc než sedm let. Slovensko mělo v roce 1993, kdy jsme se dělili, průměrnou mzdu cca o 25 procent nižší – a už nás předehnalo.

Část z těch sedmi let ale bylo období recese. Měla tedy minimální mzda podle vás růst i ve chvíli, kdy podniky přicházely o zakázky a peníze?

To období bylo daleko delší a byl to principiální přístup bez ohledu na recesi, tam hrála roli ideologie.

Nutný základ? Deset tisíc čistého

Minimální mzdu poměřujete s hranicí chudoby, což je poměrně nové – poprvé jsem to od vás slyšela až letos v létě. Dřív jste zmiňoval, že se potřebujeme dostat na těch 40 procent průměru. To tedy nakonec nestačí?

S uvedenou hranicí přišla vláda ve svém programovém prohlášení, tak bylo zcela logické, že ji použijeme. Co se týká hranice chudoby, srovnání s ní je naprosto na místě. Zvláště když řešíme otázku, proč nezaměstnaní lidé nenastoupí do práce. Protože cena některé nabízené práce je například v oblasti pohostinství nebo cestovního ruchu pod schopností přežít měsíc a je nepochopitelné, proč by měl někdo z evidence úřadu práce přejít někam, kde se bude mít ještě hůř.

Hranicí chudoby máte na mysli částku 10 220 korun, se kterou letos na jaře přišel Český statistický úřad?

Ano, ale to je samozřejmě pro jednotlivce. Pro rodiny s dětmi platí jiné hodnoty a hranice chudoby se pochopitelně zvyšuje.

A minimální mzda by se měla nějak odvozovat od všech těchto hranic?

Začínáme u jednotlivce. Takže nevyužíváme ta vyšší čísla, i když by se nám samozřejmě mohla hodit. A 10 220 korun je čistá částka (v hrubém vyjádření by se jednalo o 12 200 Kč – pozn. red.), zatímco čistá minimální mzda činí nějakých 8803 korun. Teď se o něco zvýší, ale zdaleka nepokoří hranici chudoby, to bychom se museli dostat někam kolem dvanácti tisíc korun hrubého.

Kritikové používání ukazatele hranice chudoby ale upozorňují, že příjmy mírně nad hranicí se už o moc neliší od příjmů pod ní. Bude tedy pak třeba hledat ještě nějaký další cíl?

Myslím si, že bude. Samozřejmě by se nabízela otázka, jak si to dál představujeme. Já použiji návrh, který se diskutuje v Evropském parlamentu. Ten hovoří o tom, že by minimální mzda měla být 60 procent průměrného výdělku. Zatím se to skutečně diskutuje, není to tak tak, že by to chtěl v této chvíli někdo přijímat. Umím si představit, že bychom se podobnou hodnotou řídili, ale myslím si, že u nás se to postupně bude přibližovat spíše rozmezí mezi 50 a 55 procenty průměrné mzdy.

Růst minimální mzdy

Zvětšíte klikem

Chci růst daný na roky dopředu

Hospodářská komora ČR navrhuje mechanismus, podle kterého by se minimální mzda určovala automaticky na základě ekonomického růstu, míry nezaměstnanosti a podobně. Co si o tom myslíte?

Pokud bychom udělali tento krok, tak by se mohlo stát – neříkám, že se stane – že zablokujeme růst minimální mzdy. A to není našim cílem.

S jasným mechanismem byste si ale ušetřili každoroční handrkování a náročné vyjednávání…

Pokud by to byl mechanismus, že minimální mzda poroste nominálně i reálně o něco rychleji než průměrná mzda, zní to docela zajímavě. Ale obávám se, že tak to asi zaměstnavatelé nemyslí.

A kdyby došlo na recesi a průměrná mzda by klesala, tak by se úměrně snížila i minimální mzda?

To je právě otázka. Mechanismus může říkat, že v případě poklesu průměrné mzdy se to nebude zohledňovat nebo se budou vyhodnocovat i jiné ukazatele. Pro mě je teď ale ideální mechanismus, když vláda řekne, že minimální mzda poroste na nějakou hodnotu. To je tak krásně předvídatelné; a v České republice to ještě nikde nebylo, aby bylo na čtyři roky dopředu jasno.

Propouštění kvůli minimální mzdě? Bod zlomu je daleko

Už v základech mikroekonomie se studenti setkávají s grafem, podle kterého zvýšení minimální mzdy snižuje poptávku po práci. Dlouhodobě argumentujete, že jde jen o poučku. Znamená to, že se v Česku růst nezaměstnanosti kvůli vyšší minimální mzdě nikdy neprojevil?

Určitě víte, jak vypadá ten graf, jde o teoretický graf bez údaje, vůbec nevypovídá, při jaké hodnotě dojde k tomu, že se vám navyšování minimální mzdy začne takto projevovat. A když se podíváme na poměr minimální mzdy ke mzdě průměrné a na srovnání s jinými zeměmi, tak v České republice ještě prostor pro růst je.

Sám ale připouštíte, že nějaký „bod zlomu“ existuje. Kde se nachází?

Ten je ještě strašně vysoko, museli bychom uvažovat o minimální mzdě tak nad dvaceti tisíci korun. To je zatím daleká budoucnost, tento bod zlomu je v nedohlednu. Zatím jsme ale určitě nezaznamenali, že by firmy kolabovaly kvůli minimální mzdě.

Často zmiňujete, že růst minimální mzdy pomůže „vymýtit“ zaměstnavatele, kteří platí minimum a část peněz dávají lidem na ruku. Jakých profesí se to týká? Vím o call centrech.

Bohužel je to celá oblast pohostinství, hotelů, cestovního ruchu, kde je úplně nejnižší mzda.

Josef Středula

Po studiu na Střední průmyslové škole strojnické v Opavě působil ve Vítkovických železárnách, kde pracoval v technických profesích. Po listopadu 1989 se podílel na vzniku nových odborů, v odborových funkcích působí od roku 1990. V 90. letech byl místopředsedou základní organizace odborového svazu Kovo Vítkovice – závod 2 (dnes Vítkovice Steel), následně se stal místopředsedou celorepublikového svazu Kovo, kterému od roku 2005 i předsedal. V dubnu 2014 byl zvolen předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů, ve funkci vystřídal Jaroslava Zavadila. Rád fotografuje a ke své práci často využívá Facebook a Twitter.

Na Peníze.cz

„V roce 1993 po rozdělení byl rozdíl mezd kolem 25 procent v neprospěch Slovenska. Slovensko nás ale předběhlo, nejen v hodnotě minimální mzdy, ale všeobecně i v ceně práce. Najednou začínáme strádat. Přestože jsme byli po roce 1990 z postkomunistického bloku jeden z nejrozvinutějších států, dnes je u nás cena práce na spodních příčkách žebříčku evropské osmadvacítky. To pro nás není akceptovatelné.“ 

Josef Středula pro Peníze.cz

Rakousko doženeme nejdřív za sto let

Je potřeba napravit daňový systém

Náš apetit se projeví

Jakou má Českomoravská konfederace odborových svazů pro příští rok strategii, když pominu plošný růst mezd o pět až pět a půl procenta?

Dosáhnout co nejvíc. Vyjednávání zatím začíná, jsou i firmy, kde jsou pro příští rok mezi vedením a zástupci odborů dohodnuté růsty mezi osmi a jedenácti procenty. Zatím nemůžu zmínit, které, ale jde o sektor průmyslu – jak strojírenský, tak chemický.

Rozhodně se ale ohrazuji proti tomu, že požadujeme plošný růst mezd. Naše čísla jsou doporučení pro kolektivní vyjednávání na základě vlastních makroekonomických odhadů. Nejde o dogma, že by při každém kolektivním vyjednávání měli tento nárůst požadovat, vyjednavači přihlížejí k situaciv konkrétním podniku a respektují ji.

Ve kterých sektorech bude podle vás vyjednávání nejkomplikovanější?

Budou to individuální podniky, které na tom nejsou nejlíp. Budeme podrobně hodnotit každý podnik, naše odborové organizace jsou dost zdatné na to, aby poznaly, zda je to, co je jim předkládané, pravda. Pokud ano, tak si myslím, že se ve finále dohodneme i za cenu, že růst bude nakonec nižší. Asi stěží se dá domnívat, že se mzdy budou nějak dynamicky vyvíjet například v hornictví.

Očekáváte, že bude letos vyjednávání celkově jednodušší, když už ekonomický růst trvá déle?

To rozhodně ne. Přestože se objevují komentáře, že se vlamujeme do otevřených dveří, někde těch pět procent bude velký problém. A někde naopak přijdeme i s vyššími požadavky, než je těch pět procent. Ekonomika řady firem zejména v sektoru průmyslu je ve velmi dobré situaci a tam se samozřejmě náš apetit projeví.

Co máte na mysli vyššími požadavky?

Může jít i o dvojciferné číslo. Zejména tam, kde jsou základní mzdy kolem dvanácti tisíc korun, firma dosahuje výborných výsledků a potřebuje udržet zaměstnance.