Tonoucí se chytá stébla. Putin ropných šejků

Vznikne ropný kartel vedený Ruskem a šejky z Perského zálivu? Na tuto otázku odpovídají analytici ropného trhu už od konce ledna, kdy Rusové a Saúdové začali jednat o společném postupu na ropném trhu. Znovu se připomněla, když v září zástupci obou vlád podepsali prohlášení o spolupráci v ropném byznysu.

Myšlenka, že by se Putinovo samoděržaví a monarchie Saúdů domluvily na těžebních kvótách, leckomu připadá absurdní. Jiní ale prorokují, že Saúdy vedená Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) s Ruskem vytvoří superkartel.

Patří k nim norský analytik Gunnar Myhr, který věří ruské „něfťdiplomacii“. „Nepodceňujte Rusko. Není členem OPEC, ale může v něm být důvěryhodným prostředníkem, který urovná spory mezi Saúdskou Arábií, Íránem a Irákem,“ píše tento analytik z Mezinárodního energetického konsorcia na LinkedInu.

Příliš placatý polštář

Takže návrat ke kartelu? Saúdové ho odstřelili před dvěma lety, když se rozhodli zvýšit svůj klesající podíl na trzích. Ačkoli cena ropy padala, se spojenci z Perského zálivu tehdy zablokovali návrhy na snížení těžebních kvót. Výsledkem byl sestup cen až pod 30 dolarů za barel.

Strategie zafungovala. Nízké ceny ropy dostaly do potíží těžaře, jejichž break-even (bod rovnováhy mezi náklady a prodejní cenou) leží výrazně výš než u Saúdské Arábie a dalších států kolem Perského zálivu, kde ropa tryská z písku. Někteří museli uzavřít vrty, zejména ti, kteří dobývají surovinu z velkých hloubek pod hladinou moří nebo štěpením břidlic (frakováním).

Ropný break-even Saúdské Arábie je kolem deseti dolarů za barel, u Ruska se nejčastěji uvádí průměr 20 dolarů. Takže saúdská i ruská ropa se i za nejnižších cen dala prodat se ziskem. Jenže rozpočty obou zemí se propadly, protože kalkulují s vyšším příjmem z prodeje ropy.

V době, kdy byla ropa za stovku (dolarů za barel), tvořily příjmy prodeje z černého zlata čtyři pětiny saúdského rozpočtu a víc než čtvrtinu rozpočtu ruského. Jenže s klesající cenou suroviny podíl ropy na příjmech poklesl a Rusové i Saúdové látají díry v rozpočtech penězi z rezervních fondů vytvořených z prodeje suroviny v lepších časech.

Saúdové zatím pohodlně leží na napěchovaném polštáři. Jejich rezervní fond se ztenčil ze 746 miliard na 555 miliard dolarů. Může jim vydržet (za nynějších cen ropy) ještě pět let.

Rusové takový komfort nemají. Jejich polštář byl podstatně tenčí a od roku 2014 se smrskl na pouhou třetinu – z 87 miliard dolarů na 27 miliard. Brzy budou ležet na holé pryčně. Studie Ekonomické univerzity G. V. Plechanova dospěla k závěru, že při současném tempu výdajů a cen ropy pod padesát dolarů se ruský rezervní fond vyčerpá už počátkem roku 2018.

Je tedy jasné, proč Rusové tlačí na pilu. Důkaz, že prahnou po kartelových cenách, podal ruský ministr energetiky Alexandr Novak krátce po podpisu dohody o spolupráci na trhu s ropou se Saúdy. V rozhovoru pro agenturu TASS prohlásil: „Pokud se OPEC rozhodne zmrazit těžbu, jsme připraveni okamžitě se k němu připojit.“

A za dohodu o kvótách se zasazuje i Vladimir Putin. „Nahlíženo ekonomickou logikou, měli bychom najít nějaký kompromis,“ citovala ruského prezidenta agentura Bloomberg.

Kartel na baterky

Ceny ropy se v posledních měsících „zotavily“. Nyní se barel lehké ropy WTI  prodává za plus mínus 45 dolarů. V roce 1981 ale stál 32 dolarů, což po započtení kumulativní inflace odpovídá 84 dolarům. A právě k této ceně se chtějí Rusové dostat.

Bez omezení těžby to je nemyslitelné. Poptávka po surovině nijak významně neroste a na trhu jsou jí velké přebytky. Významní obchodníci s ropou se na nedávné Petrolejářské konferenci v Singapuru přikláněli k názoru, že přetrvají ještě rok a cena ropy bude oscilovat kolem padesáti dolarů za barel. (Taková láce po započtení marží a daní odpovídá třiceti korunám za litr benzinu a naftě mezi 28 a 29 korunami.)

Zatím Saúdové a Rusové těží tolik, kolik můžou. Saúdové se do kvót nehrnou. Obávají se, že ztratí pracně dobyté pozice na ropném trhu. Jejich ministr Chálid Fálih v rozhovoru pro agenturu Reuters připustil, že „omezení těžby je možností, jak snížit přebytky ropy“, které tlačí cenu suroviny dolů. Také ale dodal: „Zatím nemáme důvod zmrazovat těžbu. Na takové rozhodnutí je ještě čas.“

Kartelové dohodě stojí v cestě řevnivost mezi státy exportujícími ropu, zejména mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Írán se po embargu vrací na ropné trhy, zvyšuje těžbu a o žádném omezení těžby nechce slyšet. Sotva lze předpokládat, že Saúdové a jejich sunnitští spojenci z Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů omezí těžbu a tím odvěkému rivalovi, šíitskému Íránu, vyklidí část trhu a přihrají zisky. Že by je k tomu přesvědčil zrovna Putin, jehož bombardéry drtí Saúdy podporované rebely na severu Sýrie?

A kdyby se přece jen všichni nakrásně dohodli, dodržovali by kvóty? Zatím poslední kartelová dohoda OPEC a Ruska byla uzavřena v roce 2001. Později však vyšlo najevo, že Rusko omezilo těžbu jen o zlomek slíbeného objemu a své závazky neplnily ani některé státy OPEC.

Teď jsou navíc ve hře američtí těžaři z břidlic. Je jasné, že pokud by ropa důsledkem nižší těžby podražila, začali by otevírat vrty, které při cenách hluboko pod padesát dolarů přestaly být rentabilní a které zakonzervovali. Zvyšovali by těžbu, a tím by ceny ropy po určité době zabrzdili.

Ropná Velká říjnová?

Báchorky o tom, jak se ropní šejci s Rusy chystají omezit těžbu, letos už několikrát zvedly cenu suroviny. Poprvé se rozšířily počátkem února, kdy se surová nafta propadla pod třicet dolarů za barel, potom před dubnovou schůzkou OPEC, na které byli Rusové jako hosté, a nejnověji počátkem září po oznámení o ropné spolupráci Saúdské Arábie a Ruska.

Není snad hlavním záměrem rusko-saúdského holportu vyvolávat neklid na trzích s ropou? K této verzi se přiklání Robet Boslego, expert na řízení rizik v energetickém byznysu. Na portálu Seeking Alpha dospěl k závěru: „Saúdové a Rusové blafují, aby dostali ceny (ropy) nahoru.“

John Kilduff, partner Again Capital, investiční firmy zaměřené na komodity, na dohodu o rusko-saúdské spolupráci reagoval v článku pro portál televize CNBC. „OPEC funguje jako kabaret, ve kterém vystupuje speciální host – Rusko,“ napsal.

Myslím, že z těchto dvou pohledů na družbu ropných mocností se dá vycházet. Takže až se v říjnu sejde rusko-saúdský ropný výbor – pohoda, klid a tabáček. Žádná Velká říjnová ropná revoluce z toho nebude.