Receptář nápadů Hillary a Donalda: Jak nakopnout ekonomiku

Do volebního úterý (osmého listopadu), kdy Američané rozhodnou o svém 45. prezidentovi, schází jen tři měsíce a týden. Je tedy načase srovnávat plány kandidátů hlavních stran – republikánské a demokratické.

Tady je druhý díl volebních receptářů Donalda Trumpa a Hillary Clintonové s ekonomickými tématy – s jejich pohledy na obchod, globalizaci, práci a příjmy, infrastrukturu a energie.

Globalizace? No fuj!

Obchodní smlouvy a globalizace patří mezi nejfrekventovanější témata prezidentských voleb. Obchodní dohody a nízké nebo dokonce nulové dovozní tarify jsou trnem v oku mnoha Američanům, kteří sdílejí přesvědčení, že jim berou pracovní místa a jsou příčinou jejich nízkých mezd. Nejvíc kritizovaná je dohoda o Transpacifickém partnerství (TPP), kterou Američané uzavřeli s tichomořskými státy.

Do nemilosti se však dostává i chystaná dohoda o liberalizaci obchodu a investic mezi Spojenými státy a Evropskou unií – Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Pokud máte zálusk na levnější (clem nezatížený) cadillac, nechte si zajít chuť. TTIP se za Baracka Obamy zjevně uzavřít nepodaří, přejde do agendy 45. prezidenta. Lze přitom tušit, že Trump-vrchní velitel by tuhle dohodu zarazil. A Hillary? Kdoví.

• Donald Trump: „Politici ve Washingtonu agresivně prosazovali politiku globalizace a vyvezli naše pracovní místa, naše bohatství a naše fabriky to Mexika a také do zámoří.“ (28. června 2015, Monessen, Pensylvánie)

Republikánský kandidát viní cizince z hospodářských problémů Ameriky, vede kampaň proti volnému obchodu a požaduje vyšší dovozní tarify, které americký průmysl a americké dělníky „ochrání před nekalou konkurencí“. Taková rétorika bývala typická pro demokraty. U Donalda nicméně překvapit nemůže – vždyť to je bývalý demokrat (tedy přeběhlík).

Trump napíná svaly a tvrdí, že otevře Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) mezi USA, Mexikem a Kanadou a vyjedná pro Američany lepší podmínky. Podobně jako na dohodu NAFTA pohlíží také na rodící se pakt o volném obchodu mezi USA a Evropskou unií.

Spadeno má Trump i na Čínu. Hlásá, že ji přinutí, aby přestala manipulovat měnou s cílem zvýšit konkurenceschopnost svého vývozu. (Že by si Donald jednou posvítil i na Česko a na měnové „manipulace“ ČNB?)

• Hillary Clintonová: „Obě naše země budou mít z této dohody (TTP) obrovské benefity.“ (10. července 2016, Hanoj, Vietnam) „Jsem odhodlána říci ne útokům na pracující rodiny a špatným obchodním dohodám včetně Transpacifického partnerství. Dohody nesplňují má očekávání. Očekávání nových pracovních míst a vyšších platů pro Američany.“ (13. října 2015, Las Vegas, Nevada)

Clintonová jako ministryně zahraničí v první vládě Baracka Obamy (2009–2013) velké dohody o volném obchodu (TTP i TTIP) podporovala. Jako prezidentská kandidátka k nim ochladla, v případě pacifické dohody dokonce obrátila.

Hillary je pověstná názorovými veletoči (Američané tomu říkají flip-flop politika). Sama to v rozhovoru pro CNN humorně popírala: „Jsem velmi konzistentní, názory měním pouze tehdy, pokud dostanu nové informace.“ Z toho vyplývá, že Hillary-prezidentku stačí odstřihnout od informací a americká politika bude konzistentní a předvídatelná.

Konec levné práce

Nezaměstnanost spadla pod pět procent, proto není klíčové volební téma. Tím jsou příjmy. Zatímco zisky mnoha korporací v posledních letech výrazně rostly, mzdy stagnovaly. Hněv Američanů se obrátil proti velkému byznysu i politikům.

• Donald Trump: „Daně jsou příliš vysoké. Platy jsou příliš vysoké. Nejsme proto schopni konkurovat světu." (8. prosince 2015, debata republikánů v televizi Fox News) „Nikdy jsem neřekl, že platy jsou příliš vysoké.“ (11. prosince 2015, rozhovor pro televizi Fox News)

Důkaz, že i Donald ovládá flip-flop politiku. A co na tohle téma řekne za půl roku z Bílého domu? Třeba „popírám, co jsem popřel“.

Republikánský kandidát chce nalákat americké firmy zpátky tím, že zkrátí federální korporátní daň (z 35 na 15 procent). Většina amerických ekonomů ale varuje, že Trumpova ochranářská politika (realitní magnát navrhuje až 45procentní dovozní tarify) by vyprovokovala obchodní partnery k odvetným opatřením, která by poškodila americký export. Šedesát procent zboží vyrobeného v Americe je přitom vyvezeno a platy v podnicích zaměřených na export jsou v průměru o 15 až 20 procent vyšší než v těch, které se orientují na domácí trh. Takže tímhle by Donald vyšší platy nepodpořil.

• Hillary Clintonová: „Vytvořit dobře placená místa a zvednout platy, to je největší ekonomická výzva současné Ameriky… Američtí dělníci jsou nejlepší na světě, vy tady v Michiganu to prokazujete každý den. Společnosti musí investovat do dělníků. Měly by je pokládat za aktiva, ne náklady, které je nutné snižovat.“ (3. března 2016, Detroit, Michigan)

Clintonová chce jako prezidentka poskytnout daňové pobídky pro společnosti, které sdílejí zisky se zaměstnanci. Jak by se to asi projevilo na investicích?

Maximální minimum

Téma omílané demokraty. Minimální mzda stanovená federálním zákonem je od roku 2009 na úrovni 7,25 dolaru za hodinu. Na konventu ve Filadelfii ji demokraté navrhli zvednout na 15 dolarů.

• Donald Trump: „Nechápu, jak někdo může vystačit se 7,25 dolaru na hodinu. Byl bych rád, kdyby minimální mzda byla vyšší. Nechal bych to však na jednotlivých státech…“ (8. května 2016, Meet the Press, televize NBC)

Trump minimální mzdu označoval za nesmysl. Později pod tlakem odborů připustil, že by mohla mít smysl. Trval však na tom, že je dost vysoká. Nakonec připustil, že by mohla být vyšší. Další pozoruhodná názorová evoluce.

• Hillary Clintonová: „Potřebujeme zvednout federální minimální mzdu a také stanovit pravidla pro její další růst.“ (18. května 2016, tiskové prohlášení)

Clintonová stejně jako programová platforma demokratů prosazuje valorizaci minimálních mezd. Státy by podle ní měly podle svých možností federální sazbu zvýšit. Razantní nárůst minimální mzdy by ale nejspíš mnoho pracovních míst zlikvidoval.

Baterie proti uhlovodíkům

Energie – to je oblast, kde je kontrast mezi kandidáty patrně nejzřetelnější. Clintonová usiluje o přechod od fosilních paliv k obnovitelným druhům energie, které chce daňově zvýhodnit. Trump sází na ropu a plyn. Je tedy nasnadě, že za Hillary se staví generální ředitel Tesla Motors Elon Musk a Donalda podporuje ropný magnát a šéf naftařské korporace Continental Resources Harold Hamm,

• Donald Trump: „Musíme oživit ropný průmysl. Zbavíme ho svazujících regulací. Bude to naše vlajková loď. Nemůžeme být závislí na ropě z Blízkého východu… OPEC je zločinecká organizace, jsem připraven proti ní vést válku.“ (11. prosince 2015, rozhovor pro televizi Fox News)

Na konventu republikánů Trump oznámil, že jako prezident jmenuje ministrem energetiky frakovacího magnáta a průkopníka této techniky Harolda Hamma.

• Hillary Clintonová: „Musíme snížit naši závislost na uhlovodíkových palivech a redukovat používání uhlí jako zdroje energie.“ (13. července 2015, mítink v New Yorku)

Na konventu Demokratické strany zněl silně hlas delegátů volajících po zákazu těžby ropy a plynu frakováním. Nakonec se do programu demokratů nedostal. Program ale obsahuje daňové pobídky pro zelenou energii.

On the Road

Amerika je zemí silnic, mostů a ranvejí. Kongres loni schválil zákon o investici ve výši 305 miliard dolarů do jejich rekonstrukcí. Oba prezidentští kandidáti se shodují, že je nedostatečná. Jak Hillary, tak Trump prohlašují, že investicemi do infrastruktury nakopnou ekonomiku.

• Donald Trump: „Místo toho, aby pracovali v kanceláři nebo továrně, stráví Američané hodiny v dopravních zácpách nebo čekáním na zpožděné vlaky. A naše letiště? To je ostuda! Mám plán, jak to změnit.“ (listopad 2015, kniha Crippled America)

Trump navrhuje federální rekonstrukční fond ve výši až bilionu dolarů, z něhož by se měly do čtyř let zmodernizovat dálnice, železnice, letiště a rozvodné sítě. Financovat ho chce z daní za těžbu ropy a plynu. Plánuje, že zruší nynější omezení, která pro těžbu platí, a tím výnos daně zvýší.

• Hillary Clintonová: „Zahájím program, který bude v mnoha ohledech rozsáhlejší než ten, podle něhož byla za prezidenta Eisenhowera postavena mezistátní dálniční síť.“ (13. července 2016, Salinas, Kalifornie)

Clintonová tvrdí, že už během prvního sta dnů prezidentství zašle do Kongresu plán na 275miliardovou investici do infrastruktury. A následovat budou další finanční injekce. Financovat by se měly z vládních dluhopisů. Hillary však nenavrhne vyšší daň z benzinu, kterou požadují někteří vlivní demokraté. S tímto návrhem Obama narazil v Kongresu.

Závěrem důležité upozornění: Kandidáti na amerického prezidenta si vyhrazují právo na změnu názorů, programů a plánů. Takže pokud tyto změny nechcete promeškat, sledujte Hillary zde a Donalda tady.