Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Receptář nápadů Hillary a Donalda: Jak vyléčit finance

Pavel Jégl
Pavel Jégl
25. 7. 2016

Hillary Clintonová a Donald Trump prodávají recepty na kdeco. Třeba na to, jak krotit vlky z Wall Streetu a jak zvládnout dluhy.

Receptář nápadů Hillary a Donalda: Jak vyléčit finance

Ve světě plném nejistot má Amerika aspoň něco jisté: Ve finále letošních prezidentských voleb se utkají Donald Trump a Hillary Clintonová. První získal prezidentskou nominaci republikánů minulý týden v Clevelandu, druhá ji dostane od demokratů tento týden ve Filadelfii.

Do volebního úterý (osmého listopadu), kdy Američané rozhodnou o 45. prezidentovi, schází tři měsíce a dva týdny. Je tedy nejvyšší čas porovnat plány kandidátů. Tady jsou jejich pohledy na regulaci finančního sektoru, vládní dluh, rozpočet, daně a politiku centrální banky.

Na co kdo loví

Receptář nápadů Hillary a Donalda

Noční můra a favoritka Wall Streetu

  • Donald Trump: „Znám Wall Street. Znám lidi z Wall Streetu… Wall Street nám způsobil velké problémy.“ (9. ledna, Ottumwa, Iowa)

Trump vlétl do volební kampaně jako bijec establishmentu. K prezidentské nominaci mu pomohlo i to, že dokázal využít odpor Američanů vůči chamtivému Wall Streetu. Když realitní magnát mluví o velkých bankách, zní téměř jako socialista Bernie Sanders. „Zjevně se mu líbí, že je z něj Wall Street zděšený,“ píše portál CNN Money.

Donald na nominačním konventu republikánů podpořil stranickou platformu, která usiluje o rozbití megabank a obnovou Glass-Steagallova zákona (Glass-Steagall Act of 1933), který odděloval komerční a investiční bankovnictví a zakazoval obchodním bankám upisovat cenné papíry. Zákon byl zrušen v roce 1999 za vlády Billa Clintona, což umožnilo vznik bank „příliš velkých, aby padly“ („too big to fail“).

Na druhé straně Trump navrhl zrušit, anebo aspoň významně omezit, zákon o reformě Wall Streetu a ochraně spotřebitelů (Dodd-Frank Act) z roku 2010, který zakazuje komerčním bankám a jejich dcerám spekulativně obchodovat na vlastní účet a předpisuje tvrdé požadavky na kapitálovou přiměřenost – nutí banky, aby na sebe braly menší riziko než před krizí. Trump tvrdí, že zákon je pro banky svazující, brání jim financovat byznys. 

  • Hillary Clintonová:„Pokud chceme zabránit neodpovědnému chování Wall Streetu, potřebujeme přísná pravidla a silnější nástroje, abychom je prosadili. Mám plán, který bude pokračovat v pokroku dosaženém za prezidenta Obamy.“ (říjen 2015, rozhovor pro Bloomberg)

Clintonová to vidí opačně: Dodd-Frankův zákon ponechat a Glass-Steagallův neoživovat. Tvrdí, že rozbít velké banky umožňuje i Dodd-Frank Act (právníci to nepotvrzují).

Hillary hlásá, že velké banky musí být odpovědné a nemohou být zachraňovány z peněz daňových poplatníků. Mezi jejími sponzory jsou přitom představitelé Citigroup, Goldman Sachs, JPMorgan a Morgan Stanley. Všechny tyto megabanky za finanční krize americká vláda zachraňovala.

Clintonová je každopádně pokládána za favoritku Wall Streetu, zatímco Donald je označován za jeho noční můru. „Finanční sektor nemá rád volatilitu a Trump je volatilní kandidát. Proto (až na výjimky) podporuje Hillary,“ vysvětluje v listu Washington Post Tony Fratto, poradce prezidenta George Bushe juniora.

Daně, kozy a bič

  • Donald Trump: „Jádrem mé víry jsou nízké daně. “ (3. května 2016, rozhovor pro Wall Street Journal) „Upřímně si myslím, že pro bohaté by měly jít daně nahoru, a vlastně, určitě by měly vzrůst.“ (7. května 2016, rozhovor pro NBC)

Trump na svém volebním webu píše, že zruší daň z nemovitosti a sníží daň z příjmu. Republikánský kandidát chce výrazně zkrátit korporátní daň (z 35 na 15 procent), a tak přilákat firmy k návratu do USA. Cílem jeho daňové reformy je také zjednodušit nepřehledný daňový systém a odstranit z něj hromadu výjimek.

Donald se v nich ale dokáže mistrovsky pohybovat. Dokonce se dá říct, že je inovátorem v oboru daňových optimalizací. Když se například chtěl vyhnout vysokým daním ze svých golfových hřišť, nahnal na ně kozy. Hřiště  v daňovém přiznání označil za zemědělské usedlosti, a tak si několikanásobně snížil daň z nemovitosti a pozemků.

  • Hillary Clintonová:Musíme přimět bohaté Američany a korporace aby platili svůj spravedlivý díl.“ (11. ledna 2016, Des Moines, Iowa)

Clintonová jde ve šlépějích demokratických prezidentů, kteří usilují o vyšší daně pro nejbohatší. Na rozdíl od Donalda, který chce americké firmy přilákat domů nízkými daněmi, Hillary na ně plete daňový bič – „přesídlovací“ daň. Korporace by podle Clintonové také měly platit daň z „odložených“ daňových povinností. (Americké firmy platí daně z celosvětových zisků. Na výdělky pocházející z ciziny, ale mohou uplatit daňové úlevy, pokud slíbí, že je přivezou zpět.)

Jak nechat zmizet dluh

  • Donald Trump: Musíme se zbavit 19 bilionů dolarů dluhů. Myslím, že bychom to měli udělat co nejrychleji… během osmi let.“ (březen 2016, rozhovor pro Washington Post)

Trump se kdysi označil za „krále dluhů“ a sám několikrát krachoval. Letos v dubnu vyvolal pozdvižení, když pravil, že by se mohl pokusit dohodnout s věřiteli, aby souhlasili se snížením amerického dluhu o 15 procent. Investoři, kteří americké vládní dluhopisy používají, aby omezili rizikovost portfolia, zalapali po dechu při představě, že za dolar dostanou 85 centů. Donald ale z této myšlenky rychle vycouval. Patrně mu poradci vysvětlili, že největšími věřiteli americké vlády jsou sami Američané (vlastní 55 procent dluhu) a že by jim měl slíbit jiné věci než, že jim nechá zmizet kus úspor obdobně jako David Copperfield sochu Svobody.

  • Hillary Clintonová:„Když můj manžel opouštěl Bílý dům (22. ledna 2001), měli jsme vyrovnaný rozpočet… Pokud bychom setrvali v odpovědné fiskální politice, mohli bychom dluh splatit.“ (prosinec 2015, Dover, New Hampshire)

Spíš než o tom, jak vyrovnat rozpočet, mluví Clintonová o vyšším zdanění nejbohatších Američanů a o tom, že Trumpovy návrhy na nižší daně by prohloubily deficit. Nevládní Výbor pro odpovědný federální rozpočet, který se zasazuje o úspornou fiskální politiku, předpokládá, že za prezidentství Clintonové bude pokračovat trend druhé vlády prezidenta Baracka Obamy a dluh se bude mírně zvyšovat. (Během sedmi let Obamových vlád se dluh zvýšil o téměř osm bilionů dolarů na více než 19 bilionů. Na druhé straně však výrazně rostl i za republikánských prezidentů Bushů i Ronalda Reagana a během druhé Obamovy vlády se deficit rozpočtu rok za rokem snižuje.)

Shrnuto: Hillary spoléhá na to, že stačí politiku vrátit do devadesátých let minulého století a problém s rostoucím dluhem bude vyřešen, Donald vidí spásu v rostoucí ekonomice nabuzené nízkými daněmi.

Centrální bankéři a bankéřky

  • Donald Trump: „Nemyslím si, že Janet Yellenová dělá špatnou práci… Jsem člověk, který má rád nízké úrokové sazby. Proč ne, pokud nehrozí vysoká inflace…“ (květen, rozhovor pro Reuters)

Většina vlivných republikánů kritizuje politiku Federálního rezervního systému a jeho šéfku Janet Yellenovou. Tvrdí, že politika levných peněz (nízkých úrokových sazeb) poškozuje střadatele a vytváří bubliny. Tento názor loni zastával i Trump. Yellenovou v rozhovoru pro Bloomberg nařkl, že podporuje Clintonovou. Letos však obrátil.

  • Hillary Clintonová:„Musíme udělat reformy, které už měly být dávno hotové. Především dostat bankéře z regionálních rezervních bank.“ (2. června, San Diego, Kalifornie)

Kdo bude příštím americkým prezidentem?

Zjednodušeně řečeno: Clintonová chce posunout moc ve FEDu od soukromých bank k delegátům, kteří budou odpovědni (demokraticky voleným) politikům. Hillary také upozorňuje na to, že FED není genderově a rasově vyvážený a neodráží „různorodost Ameriky“. K politice levných peněz se však kandidátka demokratů nevyjadřuje.

Zbývá ještě důležitá informace o tom, kdo Hillary Clintonové a Donaldu Trumpovi v ekonomice a financích radí. Kandidátka demokratů si najala Garyho Genslera, bývalého bankéře z Goldman Sachs. Prezidentský žolík republikánů zase povolal Stevena Mnuchina. A hádejte odkud – jak jinak, zase od Goldmanů!

Zkrátka a dobře: Buďto je Amerika tuze malá, nebo banka Goldman Sachs (příliš) velká.



Volné pokračování s názory Hillary a Donalda na obchod, globalizaci, práci a příjmy, infrastrukturu a energie: 

Receptář nápadů Hillary a Donalda: Jak nakopnout ekonomiku

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo