Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Chorvatsko, Titanic na Jadranu

Pavel Jégl
Pavel Jégl
20. 6. 2016
 15 725

Našinec pohlíží na Chorvatsko jako na úchvatnou zemi s prosluněnými plážemi. Ekonomika této země, na rozdíl od její přírodní scenérie, však úchvatná není.

Chorvatsko, Titanic na Jadranu

Nedůvěra vyslovená vládě a její pád – to bývá v politice vcelku běžná záležitost, banální epizoda. Pokud ale země není v průšvihu.

Chorvatsko v něm je. Předlužený stát s vysokou nezaměstnaností a mizernou rozpočtovou disciplínou zoufale potřebu vládu, která by přestala vršit dluhy, seškrtala nabubřelé výdaje a vytvořila stabilní prostředí pro investice.

Žádné vlády v minulých letech, jedno zda levicové nebo pravicové, to nedokázaly. Zůstaly u slibů. Naděje vkládané do koaličního kabinetu vedeného bezpartijním premiérem, finančníkem Tihomirem Oreškovićem, vzaly za své minulý týden. Premiérovi, který začal vládnout před pěti měsíci a od jehož týmu leckdo očekával dlouhodobou ekonomickou strategii země, vyslovil parlament nedůvěru. A tak padla celá vláda.

Mějte to srovnané

Cestovní pojištění

Nemusíte na sobě šetřit, a přesto můžete ušetřit. Srovnáme cestovní pojištění, aby skákalo, jak budete pískat. A když budete chtít, můžete si ho u nás i objednat. Stačí říct, jakým způsobem byste ho nejraději kupovali, jestli ho chcete nakoupit přes počítač, probrat s přítelem na telefonu, nebo si pro něj chcete dojít osobně.

Oreškovićovi zlomil vaz požadavek, aby odstoupil místopředseda vlády Tomislav Karamarko, šéf nejsilnější strany, konzervativní HDZ (Hrvatska demokratska zajednica – Chorvatská demokratická unie). Důvodem byla Karamarkova manželka, respektive to, že figurovala na výplatní pásce lobbistů, pracujících pro maďarský ropný koncern MOL, s nímž vede Chorvatsko arbitráž.

HDZ to Orečkovićovi spočítala. Teď se s menší koaliční stranou Most snaží sestavit novou vládu. Pokud se to nepovede (což se dá předpokládat), půjdou Chorvaté (nejspíš v září) k předčasným volbám.

Stanice Deutsche Welle v komentáři píše, že ingrediencemi chorvatské vládní krize jsou konflikt zájmů, korupce a vzájemná nevraživost v koalici. Něco to připomíná. Že by jen podobnost čistě náhodná?

Ano, může být hůř

Andrej Babiš našel v Chorvatsku inspiraci pro online evidenci tržeb. Pokud bychom na balkánský stát nahlíželi jako správce financí, majitel Agrofertu a politického hnutí ANO, patrně bychom viděli zemi oplývající osvícenými politiky, kterým leží osud země na srdci a kteří příkladně pečují o státní rozpočet. Realita je jiná.

Chorvatsko se sice dostalo z nejhoršího, ekonomika po šesti letech recese, kdy poklesla o dvanáct procent, zase roste, jenže není to žádné rally. Agentura Bloomberg předpovídá, že zatím poslední (osmadvacátý) přírůstek Evropské unie se v tomto roce se zařadí mezi deset ekonomik s nejnižším růstem.

Agentura Standard & Poor’s zdůrazňuje, že chorvatský růst není zásluhou některé z jeho vlád a sotva bude stabilní. „Růst v roce 2016 bude slabý a závislý zejména na vnějších faktorech,“ píše agentura ve své nejnovější zprávě o Chorvatsku. Zemi řadí do (spekulativního) úvěrového stupně BB s negativním výhledem.

Je zjevné, že ucházet se o úvěr s tak žalostným hodnocením není žádné terno.

Titanic na Jadranu

dat Chorvatského statistického úřadu vyplývají znepokojivá fakta: Sedmnáct procent Chorvatů je bez práce, chybí investice, bilance zahraničního obchodu zůstává v záporných číslech a veřejný dluh se blíží devadesáti procentům hrubého domácího produktu.

Vládám se nedaří srazit rozpočtový schodek pod maastrichtskou hranici tří procent. A ani růst ekonomiky nad dvě procenta meziročně nestačí na to, aby se splácely úroky.

Chorvatská bankovní asociace varuje, že čas na to, aby veřejné finance zůstaly udržitelné, se rychle krátí. „Existuje jen malý prostor pro další růst veřejného dluhu. Vláda ho nemůže překročit… Příští rok je posledním nebo jedním z posledních roků, kdy bude čas na nutné změny ve fiskální politice,“ upozorňuje asociace ve své analýze.

V roce 2017 vyprší splatnost hromady státních dluhopisů a Chorvaté budou muset zaplatit téměř 30 miliard kun (108 miliard korun). Jinak se pro ně kapitálové trhy uzavřou.

Politické elity si zatím časovou tíseň nepřipouští. Proč taky? Vždyť chorvatský Titanic dosud vyčnívá nad hladinu.

Pasažéři přes palubu

Pasažéři ho však opouštějí. Během posledních dvou let odešlo za prací do jiných unijních zemí, zejména do Německa, víc než sto tisíc Chorvatů. A to je ve čtyřmilionové zemi znát. „Jsou to vesměs mladí lidé, kteří hledají dobrý výdělek a ztratili víru v lepší budoucnosti ve své zemi,“ píše agentura Reuters.

Obdobný, ještě větší exodus statisíců obyvatel, zažila v uplynulých letech jiná balkánská země – Řecko. Zůstávali přirozeně ti, kteří pobírali štědré důchody a nejrůznější státní příspěvky. Podobné to je v Chorvatsku, jehož rozpočet plení zejména příspěvky pro veterány války za chorvatskou nezávislost v devadesátých letech. Dávku ve výši pět tisíc kun měsíčně (víc než 18 tisíc korun) pobírá půl milionu Chorvatů.

Žádná z chorvatských vlád si na něj neodvážila vztáhnout ruku. Veteráni jsou početnou skupinou voličů, jejich svaz platí za nejsilnější stavovskou organizací v zemi. Mají dokonce své ministerstvo.

Vzhůru, nebo do propasti

Chorvatským politikům bylo jasné, že ekonomiku země nespasí příjmy z turistiky. Příliš ale spoléhali na to, že ji nakopne vstup do Evropské unie. Byla to jen chiméra.

Chorvatsko nedokáže využít výhod společného trhu, málo se zapojuje do společného trhu, protože neobstojí v unijní konkurenci. Není divu, vždyť v žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové obchodní fórum, figuruje až na 77. místě, za Ukrajinou, Marokem a Srí Lankou. (Česko je 37.)

S tím nelze hnout ze dne na den, ani z roku na rok. Je proto jasné, že chorvatská cesta vzhůru k prosperitě bude dlouhá a nejspíš i klikatá a nejistá.

K tomu, aby vůbec vedla vzhůru a ne do propasti, budou Chorvaté potřebovat aspoň minimální politickou stabilitu i moudrá a také odvážná rozhodnutí vlády. Tedy to, o čem si zatím mohou nechat jen zdát.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (39)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo