Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Auta do zásuvky spustí krach cen ropy. Kdy?

Pavel Jégl
Pavel Jégl
29. 3. 2016
 5 482

Klídek, k poslední kapce ropy má lidstvo daleko. A nejspíš ji ani nevyčerpá.

Auta do zásuvky spustí krach cen ropy. Kdy?

Ceny ropy se odrazily od dna a je to patrné také u pump. Žádnou ropnou rally však nečekejte. Globální převis nabídky nad poptávkou černého zlata trvá.

Nahlíženo byznysem těžařů, bude hůř. Až se na trhu prosadí elektromobily. Kdy to bude?

Rychleji, než si myslíte

Agentura Bloomberg New Energy Finance (BNEF), která se zabývá obnovitelnými zdroji energie, dospěla k závěru, že pád cen ropy, za kterým budou auta na elektřinu, nastane v příštím desetiletí.

Ve své analýze (zkrácená verze zde) BNEF píše, že vloni (navzdory klesajícím cenám benzinu a nafty!) vzrostla produkce elektromobilů o 60 procent. K tomu připomíná, že stejný růst ve výrobě Fordovy plechové Lízy (modelu T) po roce 1910 vytlačil z amerických silnic většinu koní, kočárů a povozů.

Analytici Bloombergu předpokládají, že poptávka po elektromobilech se dostává na začátek strmé části S křivky, která se používá k analýze dosažené hodnoty projektu a kterou lze popsat zájem o novou techniku v čase.

Nejdřív křivka stoupá zvolna, techniku (zatím drahou) kupují zejména techničtí nadšenci (musí to mít) a bohatší zákazníci (mají na to a chtějí potvrdit své společenské postavení). Výrobní postupy se však zdokonalují, cena výrobku jde dolů, poptávka a produkce prudce nahoru, S křivka vyráží vzhůru. Nakonec je poptávka uspokojena a křivka stoupá zase pomaleji.

Koupíte si auto na elektriku?

Pokud produkce elektromobilů poroste šedesátiprocentním tempem dál, auta do zásuvky srazí v roce 2023 poptávku po ropě denně o dva miliony barelů. Vedoucí analytického týmu BNEF Salim Morsy se ale drží konzervativního odhadu, podle kterého bude růst výroby třicetiprocentní. Potom by zmíněný pokles poptávky po ropě nastal v roce 2028.

Propad poptávky o dva miliony barelů ropy přitom odpovídá přebytkům suroviny, které vznikly v roce 2014 a které odstartovaly pád cen ropy. To znamená, že podobný vývoj by se měl opakovat nejpozději v roce 2028 a dost možná o pět roků dřív.

V letech 2023 až 2028 by tedy elektromobily měly spustit další krach cen ropy.

Co na to petrooptimisté

Ropné sdružení OPEC hlásá, že automobilový průmysl je setrvačný, a proto se elektromobily neprosadí ani v příštích desetiletích. Podle jeho odhadu budou v roce 2040 tvořit pouhé procento automobilového trhu. Obdobně výkonný ředitel energetické korporace ConocoPhillips Ryan Lance tvrdí, že nejméně příštích padesát let bude patřit spalovacím motorům.

To jsou ale zbožná přání těch, kteří na ropě vydělávají a kteří sní o tom, že auta spalující směsi uhlovodíků budou mít navrch do poslední kapky ropy. Můžeme jim říkat petrooptimisté.

Kdy by doba poslední kapky měla nastat? To nedokážou určit těžaři ani ropní geologové.

Zásoby ropy se odhadují na plus minus 30 let už několik desetiletí. Vize světa bez ropy se odsouvá, s rozvojem nových technik (zejména frakování) se nedostupná nebo nerentabilní ložiska stávají dostupnými a rentabilními.

Každopádně není nutné se děsit, čím budeme pohánět auta. Věk benzinu a nafty skončí dřív, než ložiska ropa vyschnou.

Pravda, elektromobily jsou pořád jen na začátku. S výjimkou Norska, kde dnes tvoří téměř čtvrtinu z prodaných (nových) aut a kde vláda chce prodej aut poháněných spalovacími motory do roku 2025 zakázat – jsou auta do zásuvky zatím raritou. Ve světě jezdí miliarda automobilů, z toho je pouhá desetina procenta na elektrický pohon.

BNEF však ve svém konzervativním odhadu očekává, že v roce 2040 bude 35 procent nově vyrobených aut poháněno výlučně elektrickou energií. Prodej elektromobilů a jejich podíl na silnicích přitom v té době bude výrazně vyšší v Evropě a Severní Americe než v Číně nebo Indii.

Byznys nakopnutý vládami

Elektromobily začínají být „in“. Jistě, není to poprvé, co automobilky vyvíjejí vozítka na elektřinu, začínaly s nimi už na počátku 20. století, poté v 70. letech minulého století v době ropné krize. Vždycky se však vracely k benzinové klasice.

Tentokrát věci zašly daleko. Tesla a velké automobilky investují do vývoje elektromobilů miliardy dolarů. Zvyšuje se účinnost baterií, jejich životnost a také dojezd aut na elektřinu. S elektromobily experimentují společnosti, které až donedávna stály mimo automobilovou branži – Apple a Google. A poptávka po nich stoupá bez ohledu na levný benzin.

Co je také podstatné: Elektromobily mají podporu vlád, které je dotují a majitele zvýhodňují. Třeba tím, že jim odpouštějí DPH, silniční daň, dálniční poplatky…

Vlády chtějí výrazně snižovat emise CO₂, což se jim stěží podaří, pokud ze silnic nevytlačí auta se spalovacími motory. Slogan „kup si elektromobil, zachráníš planetu“ má nicméně obdobnou platnost jako komunistické heslo „buduj vlast, posílíš mír“. Podíl elektřiny z fosilních zdrojů, kterým se akumulátory dobíjí, je pořád vysoký. A dokud státy nepřestanou vyrábět elektřinu z fosilních paliv, elektromobily výrazně ekologičtější nebudou.

Kde se to zastaví?

Dokázala by se auta na elektřinu prosadit bez vládních berlí? Nejspíš ano, byť by to trvalo déle.

Ceny aut do zásuvky klesají. Podle BNEF se sníží natolik, že se už za šest let (i bez dotací) začnou vyrovnávat cenám aut se spalovacími motory. Smělá predikce.

BNEF ale připomíná, že jen loni spadly ceny akumulátorů do elektromobilů o 35 procent. Nejlevnější akumulátory teď nabízí Chevrolet Bolt za 165 dolarů na kWh. Jeden z autorů analýzy BNEF Colin McKerracher odhaduje, že jejich cena v příštích letech klesne ke stovce dolarů za kWh.

Auta do zásuvky jsou ale pro řidiče atraktivní nejen tím, že nesmrdí a nevypouštějí do ovzduší emise CO₂. Jsou jednodušší než auta, jejichž motory polykají benzin či naftu, nevyžadují tak důkladnou údržbu a servis.

Spalovací motor je komplikované zařízení (proto také nemá smysl vyvíjet syntetickou naftu). Jeho výkon je složité převést na kola. Potřebujete k tomu převodovku, diferenciál a další udělátka. U auta do zásuvky takové harampádí odpadá. Elektromotory přidáte rovnou ke kolům, jak to nejnověji dělá americká firma Protean Electric, a maximální točivý moment získáte už od nejmenších otáček.

Elektromotor vám z uložené energie může vytvořit kinetickou energii s výrazně vyšší účinností než motor spalovací.

Jistě, akumulátory jsou problém – nejenže jsou drahé, ale málo akumulují. Teď nejpoužívanější lithio-iontové vykazují kapacitu kolem 0,1 kWh na kilogram. Z benzinu vyždímáte až stokrát víc. Lze ale tušit, že vývojáři nynější baterie vylepší nebo vymyslí nějaké úplně nové trinitro-todleto.

Nevěříte? Vzpomeňte na prostoduchého tatíka z Cimrmanova Posla světla, který žasl nad novým typem baterií: „Suchý článek? Úplně suchý? Ten pokrok! Kde se to zastaví?“

Odpověď: Pokrok se nezastaví, ani v případě, kdyby posel světla (majitel Tesly Elon Musk) vybuchl ve své potrubní poště (dnes se zařízení inspirovanému Járou Cimrmanem říká hyperloop).

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (8)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo