Aleš Michl: Zbytečný rozruch kolem evidence tržeb, Google s Facebookem na nás vědí víc

Je druhého ledna. Člověk se sotva probere ze silvestrovských oslav a už na něho čekají běžecké boty, termoprádlo a diktafon. S ekonomem Alešem Michlem máme poslední tři roky stejný program – novoroční rozhovor pořízený za běhu.

• 2014: Každého ministra pozvat na kobereček obhajovat výdaje
• 2015 Schodek rozpočtu? To si jděte vyříkat se socanem!

Tentokrát nám počasí přeje, je sice pár stupňů pod nulou, ale neprší jako loni, to jsme po deseti minutách zahnuli do jedné z pražských hospod, kde jsme povídání dokončili. Letos jsme se také rozhodli změnit trať a místo nábřeží podél Vltavy se proháníme po lesích a polích v okolí Sázavy. Přibrali jsme i dalšího parťáka – Bellu, fenku flatcoated retrívra. Ta celých sedm kilometrů udává nesmlouvavě tempo. Zpovídaný ekonom sice mocně funí a přiznává, že v posledních týdnech příliš netrénoval, přesto se mě několikrát nezapomene s úsměvem zeptat, jestli mi došel dech, nebo otázky. Za rok asi prodloužíme trasu…

Aleš Michl

Studoval na VŠE v Praze, LSE v Londýně a Wharton School of Finance ve Philadelphii. Během studií psal pět let pro Hospodářské noviny. Později působil devět let jako analytik (portfoliový stratég) v Raiffeisenbank. Byl také v poradních týmech místopředsedů vlád pro ekonomiku Martina Jahna a Jiřího Havla, spolupracoval s NERVem. Dnes radí ministru financí Andreji Babišovi. Je zakladatelem think tanku www.verejnydluh.cz a projektu www.rozklikavacirozpocet.cz. Působí ve správní radě Y soft Ventures a chystá se také založit vlastní investiční fond.

Když jsme spolu běželi před dvěma lety, říkal jste, že chcete přesvědčit Elona Muska, aby v Česku otevřel továrnu Tesla. Proč se to zatím nepovedlo?

Tehdy jsem mluvil o továrně na auťáky. Tu Tesla mezitím otevřela v Nizozemsku. Pořád se ale nevzdávám. Tesla by tu mohla postavit továrnu na baterie. K tomu ale dojde nejdřív tak za pět až deset let.

Podívejte ale na rozmístění nabíječek Tesla. V podstatě končí tam, kde Evropu rozdělila železná opona. Nevypadá to, že by s námi Tesla moc počítala.

Dřív asi ne, ale už se to lepší. Teď u nás mají naplánované čtyři nabíjecí stanice Supercharger. Jednu by měli na jihu Prahy postavit dokonce už letos. Myslím, že s námi počítají.

Jsme teď pro zahraniční investory zajímavější než dřív?

Největší boom už máme za sebou a hodně zahraničních firem si stahuje zisky. Z toho, co tady investoři vydělají, jdou dvě třetiny pryč na dividendách a třetina zůstane v Česku jako reinvestice. Důležité je ale to, že tu stále vzniká obrovský počet nových pracovních míst. Loni přes 60 tisíc. V Česku je největší podíl zaměstnaných lidí od roku 1993.

Dobře, kolik z toho je ale díky zahraničním investorům?

Přesné číslo netuším. Chtěl jsem jen říct, že to se zájmem zahraničních investorů nebude tak špatné. Jasně, nejdou sem teď žádné závratné investice, ale taky od nás zahraniční firmy neutíkají. A podívejte se třeba na čínské investice nebo na korejské gumárny Nexen, které tu stavějí obří továrnu. To se prostě počítá. I když to nejsou takové objemy, jako kdysi za Zemana, přesto jde o hodně peněz.

A nebude se to v souvislosti se zvyšováním minimální mzdy zhoršovat? Její hranice se letos posouvá na 9900 korun a premiér Sobotka už ohlásil, že by ji v roce 2017 chtěl zvýšit až na 11 tisíc.

Minimální mzda je jenom novinářské téma. Pro to, aby u nás vznikaly nové továrny a výrobní podniky, je důležité úplně něco jiného. Je potřeba spojovat města, aby se mohlo rychle dojíždět za prací. Musíme být zkrátka v pohybu.

To se ale zatím v Česku moc nenosí…

Tak ať si lidi zvykají. Jinak to bude špatné. Moc nevěřím na různé vzdělávací programy a vládní akční plány. Jasně, je to super, ale projeví se to až za dvacet let. My se musíme dostat do pohybu okamžitě, jinak zakrníme a bude dál zaostávat.

Tradice novoročních běhů obrazem

Dejte si taky kolečko

Zůstaňme ještě u ceny pracovní síly. Předák odborů Josef Středula tvrdí, že je naše ekonomika už pětadvacet let postavená na levné pracovní síle a že je to potřeba změnit. Souhlasíte?

Je to pravda. Mzdy jsou u nás vážně malé. Nejde je ale zvyšovat skokově. Stejně jako se nedá skokově snižovat rozpočtový deficit. Musíme to dohánět krok za krokem. K tomu by ale právě mělo pomáhat i to, že se lidi dostanou rychle do práce i do jiných měst. Musíme zlepšit infrastrukturu. Silnice i železnice. V tom je podle mě klíč k úspěchu. Musíme propojit města.

Zmínil jste rozpočtový deficit. Na příští rok je v plánu rozpočet se schodkem sedmdesát miliard korun. Říkáte, že se deficit nemá snižovat skokově. Přesto, není schodek sedmdesát miliard v době, kdy se naší ekonomice tolik daří, zbytečně vysoký?

Je pravda, že plán je hodně při zemi a že by mohl být ambicióznější. Důležitá ale budou tvrdá čísla. Na loňský rok se taky plánoval schodek sto miliard a nakonec to je jen něco málo přes šedesát. Když se teď počítá se sedmdesáti miliardami a bude se ekonomice dařit, můžeme jít nakonec klidně i pod padesát.

Je současný růst naší ekonomiky dlouhodobě udržitelný?

Dlouhodobá udržitelnost? To je klišé. Loni jsme rostli rychleji, protože jsme byli předešlá léta pomalí. V podstatě jen doháníme, co jsme předtím ztratili. Určitě ale pomohlo to, že se nezvyšovaly daně a že stát investoval víc peněz do infrastruktury.

Nemůžeme solidní rozjezd využít k tomu, abychom ostatní státy začali dohánět i v absolutních hodnotách?

V jakých absolutních hodnotách? Ve spotřebě piva?

V té nemusíme nikoho dohánět. Myslel jsem třeba kupní sílu nebo hrubý domácí důchod.

Já bych se vykašlal na dohánění nějaké kupní síly. To všechno přijde postupem času samo. Navíc to nejde naplánovat. Jasně, můžeme využít toho, že se nám daří, musíme být efektivní, zlepšovat podmínky pro firmy a vylepšovat infrastrukturu.

V letošním roce by mohla Česká národní banka přestat s oslabováním koruny. Nezpůsobí to naší ekonomice potíže?

K určitému šoku určitě dojde. Nikdo neví, jak moc se kurz koruny pohne. Druhý – a mnohem větší – problém je ale v tom, že všechny koruny, které teď ČNB tiskne, končí ve státních dluhopisech. ČNB tím de facto monetizuje dluh. Spekulanti a investoři skupují české dluhopisy a dospělo to až do stádia, že mají minusové úrokové sazby.

Takže tu vzniká dluhopisová bublina?

Přesně tak. Problém nastane, až se budou chtít investoři dluhopisů zbavit. Proti tomu je kolísání kurzu koruny naprosto nepodstatné. Pořádný problém by to mohl být třeba pro penzijní fondy. Dobíhají jim starší dluhopisy, ale za pár let, pokud bude na trhu pořád stejná situace, nebudou mít co kupovat. Všechno má záporný nebo velmi malý výnos, který jim nezaplatí ani náklady. Pak by mohla nastat situace, že transformované fondy, tedy staré penzijko, nedokážou dodržet zákonnou povinnost a půjdou do minusu.

Jsou tedy podle vás investice do penzijních fondů riskantní?

Těžko říct. Každý, kdo si do nich chce ukládat peníze, by se měl zastavit na pobočce a zeptat se, jak mají promyšlenou další strategii a kam budou peníze investovat za deset let. Ve finále to ale může skončit tak, že všichni budeme rádi za nulový výnos.

Před dvěma lety jsme se spolu bavili také o elektronické evidenci tržeb. Proč se ji stále ještě nedaří zavést?

Z on-line evidence tržeb se stala politická záležitost. Kdyby šlo o samotné technické provedení, tak už tady mohla být před rokem.

Teď už je ale jasné, že se sotva spustí do konce roku 2017. Nedopadne nakonec evidence tržeb stejně jako druhý důchodový pilíř? Až se jednou současná opozice dostane k moci, tak ji prostě zruší?

Druhý pilíř byl ale ekonomicky špatně nastavený. Když si chce někdo spořit do penzijních fondů, tak mu k tomu podle mě bude stačit třetí pilíř. Elektronická evidence je úplně něco jiného. Je kolem toho zbytečná hysterie. Google, Facebook a další firmy toho o nás vědí mnohem víc a nikdo se kvůli tomu nehroutí. Všechno stejně spěje k bezhotovostním platbám a následné on-line kontrole obchodníků. A nebude záležet na tom, jestli tu bude levicová nebo pravicová vláda. Pokrok prostě nezastavíme. Myslím si, že nás v budoucnu čeká zrušení hotovosti, nepodmíněný základní příjem pro všechny a taky rovný důchod. A myslím, že jednou tu bude i zkrácený pracovní týden. Svět se mění a my na to musíme reagovat.

Pojďme se taky chvíli bavit o vás. Na konci loňského roku jste po devíti letech skončil v Raiffeisenbank a přešel do investiční skupiny Y soft. Co se tím pro vás změnilo?

Už nemám teplé místečko u počítače s Bloombergem a nedostávám ani stravenky. Ty mi budou chybět nejvíc. (smích)

A jakou máte v Y soft roli?

Jsem ve správní radě Y soft Ventures, což je vlastně kapitálová divize firmy, která investuje do technologických start-upů střední a východní Evropy. Majitel Y softu Václav Muchna start-upům dokonale rozumí a dokáže je rychle posunout o několik levelů výš. Je to sázka na komunitu lidí, Y soft spolupracuje s Jihomoravským inovačním centrem a s Vysokým učením technickým v Brně, takže si může rovnou stahovat nadějné talenty, kterým banka na realizaci jejich nápadů nechce půjčit. Rád bych do fondu přivedl pár investorů, kteří věří naší vizi. Hodilo by se nám ještě takových dvacet milionů.

Tvrdá data

Novoroční běh 2016 v číslech. Jak se vám to pozdává? 
Obrázek zvětšíte klikem

-

+9

+

Kromě toho ale chcete vést i svůj vlastní fond…

Ano. Přijde mi, že většina bank cpe bohatým lidem špatné produkty a věci, kterým pořádně nerozumí. Toho chci využít a nabídnout něco, u čeho investor pochopí, kam jeho peníze vlastně jdou a proč tam jdou. Rád bych jim nabídnul solidní generátor peněz a stabilitu.

A ta je dnes na finančních trzích kde?

Klíč je v tom, že musíte investice správně rozprostřít. Věřím dividendovým akciím a podnikovým dluhopisům. Mám taky vymyšlený vlastní model na obchodování s ETF. Rád bych dosáhnul široce diverzifikovaného portfolia.

Buďte konkrétnější, kterým trhům a firmám nejvíc věříte?

V první řadě se zaměřím na firmy, které pravidelně vyplácejí vysoké dividendy a kterým zároveň roste marže. Napříč Amerikou, Evropou i Asií. Určitě vsadím i na nějaké komodity, třeba na zlato a stříbro, které šly hodně dolů, protože rád nakupuju ve slevách. Vím, že jdu s kůží na trh a že mě čeká velký kus práce, ale věřím, že za pět let dokážu vybudovat silný a úspěšný fond, který bude navíc nejtransparentnější z celého trhu.