Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Základní příjem. Sociální dávka pro každého?

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
18. 12. 2015
 107 664

Co kdyby se celý systém sociálních dávek a státních příspěvků od základů překopal, takže by každý mohl počítat s pravidelnou výplatou od státu – za nic, bez podmínek? Možná by to bylo levnější než dnešní systém…

Základní příjem. Sociální dávka pro každého?
Zdroj: Shutterstock

Představte si, že by vám stát každý měsíc posílal peníze. Na cokoli podle vašeho uvážení. Nezáleželo by na tom, jestli jste chudí, bohatí, kde pracujete a jestli vůbec pracujete. Přesně stanovená částka by prostě chodila všem bez výjimky. Zároveň by to ale znamenalo seškrtání většiny dávek, podpor, příspěvků a stipendií. Už by ani nebylo potřeba tolika úředníků, kteří se o tuto agendu starají. Ve finále by se prý ušetřilo, takže by byli spokojeni občané i stát. Samozřejmě záleží na tom, jak vysoká částka by se jako základní příjem vyměřila a také jaké dávky by stát nechal v platnosti. 

Další čtení

Daniel Raventós v knize Materiální podmínky svobody dělá všechno pro to, aby myšlenku základního příjmu stručně a věcně představil a obhájil – a vrátil ji z politické periferie do mainstreamu. Že v něm byla za Velké francouzské revoluce, nepřekvapí. Ale že se jí vážně zabývala vláda Richarda Nixona, to už může odpůrce jakéhokoliv přerozdělování zmást.

Kdo se hlásí jako králík na pokusy?

Dnes jsou myšlence základního příjmu nejvíc nakloněni ve Švýcarsku, Nizozemsku a Finsku. V zemi helvétského kříže se bude o „dávce pro všechny“ hlasovat v referendu příští rok. Návrh počítá s měsíčním příjmem pro každého obyvatele 2500 švýcarských franků (zhruba 62 tisíc korun), vzhledem k tomu, co by to udělalo se státním rozpočtem, se příliš nepočítá s tím, že si Švýcaři v referendu tuhle cestu odhlasují

V nizozemském Utrechtu začnou testovat základní příjem od ledna. Bude se ale týkat jen tří stovek nezaměstnaných, na kterých chce radnice vyzkoušet, jak nepodmíněný příjem 900 eur změní jejich chování ve srovnání s nezaměstnanými, kteří budou dál pobírat klasické sociální dávky.

V posledních týdnech ale nejvíc pozornosti přitahuje Finsko, kde chtějí základní nepodmíněný příjem částečně zavést od roku 2017. I finská vláda se k tomuto kroku rozhodla kvůli možnosti zjednodušit systém sociálních dávek. Ve spolupráci s úřadem sociálního pojištění Kela proto plánuje projekt, ve kterém by nezaměstnaní a obyvatelé s nízkým příjmem napříč Finskem mohli každý měsíc dostávat 800 eur. Finský premiér ale zatím nepotvrdil přesnou podobu experimentu. Není tak stále jasné, kolika lidí se bude nepodmíněný příjem týkat ani kolik peněz bude vláda tímto způsobem rozdělovat.

Co si o tom myslí odborníci? V naší pravidelné anketě se jich ptáme, jestli má nepodmíněný základní příjem šanci na prosazení a úspěch, nebo jestli jde jen o utopii, či dokonce o nebezpečnou zbraň, která by se neměla dostat do rukou sociálním inženýrům.

Zuzana Uhde

socioložka

Zuzana Uhde
-
-14
+

Nepodmíněný základní příjem je možné vnímat jako revoluční transformaci, která by mohla proměnit ohodnocení některých činností, přerozdělení práce i naši představu, co je smysluplnou prací. Naše společnost mylně ztotožnila společensky prospěšnou práci se zaměstnáním. Společenská prospěšnost určité činnosti má navíc na finanční ohodnocení práce v zaměstnání v současném systému velmi malý vliv, pokud vůbec nějaký. Náš život pohlcují obavy o dostatečný výdělek, strach ale nepodněcuje kreativitu. Různé výzkumy naopak ukazují, že jistota určitého pravidelného příjmu je motivující.

Nepodmíněný základní příjem ovšem nemůže zcela nahradit sociální systém, lidé mají různé potřeby, některé skupiny lidí (např. postižení) nebo lidé v některé životní fázi jednoduše potřebují větší finanční prostředky. Je tudíž stále nutné zachovat určitý sociální systém, některé současné dávky by ale mohly být odstraněny.

Nové věci se vždy před svým zavedením zdály být utopií. Svou představivost příliš často necháváme omezovat tím, co je nyní.

Martin Potůček

sociolog, předseda důchodové komise

Martin Potůček
-
+3
+

Tato koncepce u nás šanci na uplatnění nemá

  • Nepodmíněný základní příjem předpokládá, že jsou lidé připraveni poskytovat část peněz, které by jinak dostávali sami, někomu jinému, koho by třeba vůbec neznali. V hodnotách Čechů ovšem převažuje orientace především na prospěch vlastní či prospěch vlastní rodiny.

  • Náš stát dosud není tak bohatý, aby si to mohl dovolit.

  • Ve společnosti s tržní ekonomikou by uplatnění takové koncepce vedlo k chronickému zaostávání, nespokojenosti a sociálnímu napětí.

Petr Mach

předseda Strany svobodných občanů, europoslanec

Petr Mach
-
+69
+

Určitý nepodmíněný příjem dnes u nás tak jako tak existuje. Existuje životní a existenční minimum, takže i bezdomovec má nárok na nějaké sociální dávky. Dávalo by smysl celý systém zjednodušit a ušetřit na byrokracii. Utopií ale určitě je nepodmíněný příjem zavádět tak, aby se bezpracné příspěvky od státu ještě zvýšily. Naopak, lidé musí mít motivaci pracovat. Lepší by bylo snížit daně a sociální odvody, aby lidem zbylo víc vlastních peněz a od státu žádali co nejmíň.

Ilona Švihlíková

ekonomka

Ilona Švihlíková
-
+18
+

Nepodmíněný základní příjem považuji za zajímavou myšlenku, která je odrazem rostoucího využití pracovně-úsporných technologií a slabšího postavení práce. Já sama nejsem zastáncem tohoto konceptu, ale oceňuji na něm, že dokáže pěkně rozproudit debatu právě ohledně podoby trhu práce, posunů mezi sektory apod. Nepodmíněný základní příjem má navíc více podob – ta vámi uváděná rozhodně není jediná možná. Existuje k tomu i rozsáhlá literatura, u nás se tématu věnují například Marek Hrubec a Martin Brabec z Akademie věd. Určitě je nad čím se zamýšlet. 

Ivan Bartoš

mluvčí České pirátské strany

Ivan Bartoš
-
+17
+

Ekonomika už dnes produkuje víc, než se dá spotřebovat. Zboží na trhu vůbec nechybí a produkce díky technologiím roste i při klesajícím počtu pracujících. Musíme se vyrovnat s tím, že většinu lidské práce nahradí stroje. Dnes to řešíme umělou zaměstnaností, hypertrofovaným soutěžením na trhu, produkcí zbraní a válečnými konflikty. Společnost zatím není připravena na změny, jako je nepodmíněný základní příjem, protože lidé jsou zvyklí odvozovat objem produkce od množství lidské práce. Odvozují od toho bohužel i úspěch.

Změna nebude jednoduchá, i když ekonomicky to zřejmě problém není. Problém je to morální. Paradigma bez práce nejsou koláče je nutné změnit. Lidé jsou dnes motivováni negativně. Práce se bere jako existenční nutnost a finanční ohodnocení se preferuje před obsahem vykonávané činnosti. Nepodmíněný základní příjem nesmíme chápat jako nějakou další univerzální sociální dávku, ale jako odrazový můstek.

Vít Samek

místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Vít Samek
-
-40
+

Uvažovat lze o všem, ale klíčové je především zajistit práci za slušnou mzdu, za kterou jde žít bez potřeby sociálních dávek. Když se v Evropské unii tolik skloňuje zásada rovného zacházení, tak je třeba ji důsledně uplatnit v celostátním, celoevropském i celosvětovém měřítku. Podívejte se, jak různé jsou mzdy u nadnárodních společností vyrábějících tutéž produkci v různých zemích (v evropském i světovém měřítku) – zpravidla nejvyšší (často výrazně) jsou v domovské zemi dané společnosti. Tady je třeba začít. Proto ČMKOS přichází s agendou Konec levné práce. To je nejefektivnější cesta k boji s chudobou. Práce pro všechny za vyšší mzdu, která zajistí spravedlivou dělbu zisků mezi vlastníky společností a jejich zaměstnance. 

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
-
+67
+

Nepodmíněný základní příjem je jen jinou formou přerozdělování. Stát nejdříve vybere balík peněz a pak část z toho zase rozdá. Nebylo by jednodušší, pokud by na začátku nevybral až takový balík peněz, ale jenom „balíček“? Jinými slovy, nebylo by jednodušší snížit daně, odvody, zmírnit regulace? Asi nebylo. Zjistili bychom totiž, že nepotřebujeme tak rozsáhlý aparát úředníků, „přerozdělovačů“.

Od koho nepodmíněně přijímáte odpověď?

Martin Ford v knize Vzestup robotů: Technologie a hrozba budoucnosti bez práce hájí základní příjem velice působivě. Vychází z výzkumu ekonoma Sama Peltzmana, který už před lety prokázal, že řidiči po zavedení povinného poutání se za jízdy začali jezdit riskantněji. Jistota příjmu v lidech podle Forda podnítí ochotu riskovat, třeba v podnikání, stejně jako je jistota při připoutání podnítila k riskantnější jízdě. Díky intenzivnějšímu podstupování rizika se bude daná ekonomika rychleji rozvíjet. Ford dále připomíná Peltzmanovo zjištění, že po zavedení povinného poutání počet usmrcených neklesl. Jen místo řidičů více umírali chodci a cyklisti. Co když po zavedení zaručeného příjmu „umře“ podnikatelský zápal v těch, v nichž dosud přežívá? Právě proto, že příjem už budou mít zaručený – tak proč se snažit? Základní příjem zkrátka představuje až příliš nevyzpytatelný přístup k problému, jehož řešení je ve skutečnosti prosté: méně přerozdělování.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (15)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

ilona švihlíkováIvan Bartošlukáš kovandaPetr Machprácesociální dávkysociální systémstátní rozpočetvít samek
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo