Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Chce to víc Musků

Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda
27. 10. 2015
 5 554

Vítězství má mnoho otců, porážka je sirotek, říká klasik. Dnes získává úsloví ještě nový obsah. Jako by úspěšný výzkum, inovace a převratné nápady ani jednoho otce mít nemohly, jako by takových vítězství mohl dosahovat jen kolektivní, institucionální otec. Placený z daní ovšem.

Chce to víc Musků

Nepochybným vítězstvím poslední doby jsou elektromobily Tesla. Za otce tohoto vítězství by asi většina označila podnikatelského génia Elona Muska, jiní se ale neradi smiřují s myšlenkou, že by v jednadvacátém století ještě mohl sebevíc nadaný jednotlivec sám proměnit svět. Například novinářka Amanda Schafferová připomíná na prestižním webu MIT Technology Review, že za Muskovým úspěchem jsou investice veřejného sektoru a politická podpora čistých technologií. Tesla prý rozkvetla díky výhodným vládním půjčkám a dotacím. Musk sám uznává, že mu vládní podpora pomohla, trvá ale na tom, že pro jeho byznys nebyly nutností.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. 

Člen správní rady think-tanku Prague Twenty. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE, kromě jiného vlastní předmět pop-ekonomie. Publikoval na sto rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz a další), a s dalšími osobnostmi typu Roberta Kiyosakiho či Bjørna Lomborga. Řadu z nich jste mohli číst na Finmagu

Lukáše Kovandu můžete sledovat také na Twitteru.

Knižně

Kreativita vs. byrokracie

Rozpor mezi Muskem a Schafferovou zapadá do širšího kontextu doby. Doby, kdy vyspělý svět stagnuje. Muskův úspěch v této docela ponuré éře září o to víc. Velký národohospodář první poloviny dvacátého století, třešťský rodák Joseph Schumpeter, kdysi popsal, jak revoluční působení podnikatele – tak životadárné pro kapitalismus – bude stále znatelněji vytěsňováno byrokratickou organizací. Tu dnes představují nejen vlády, ale také třeba státem financované univerzity nebo i korporátní molochy, tyjící z napojení na politiku. Až bude podnikatel vytěsněn zcela, dostaví se fatální stagnace.

Byrokracie jedná racionálně a konformně, přičemž k posouvání světa je zapotřebí iracionální podnikatelský elán, přebujelý optimismus. Stagnujeme i proto, že máme příliš málo Musků. Proto, že lidé jako Schafferová se snaží i ty stále vzácnější úspěchy výjimečných jednotlivců vydávat za kolektivní dílo. Za dílo, které by bez byrokracie vlastně nevzniklo.

Pročež je samozřejmě třeba do budoucna ještě zvýšit objemy prostředků, jimiž veřejná sféra disponuje.

V dobré společnosti

Tento text vznikl pro náš nový, opravdovější časopis – tištěný Finmag.  Klikněte na obrázek a zajistěte si jeho předplatné, Lukášovy texty jsou tam ve vybrané společnosti.

Bez veřejných peněz ani ránu

Jenže veřejné financování výzkumu a vývoje vykazuje slabé výsledky. A nejde o nic nového. Už v roce 2003 publikovala OECD studii, která se zabývala zdroji růstu nejvyspělejších ekonomik světa. Na datech pokrývajících poslední čtvrtinu dvacátého století autoři shledali, že je to výzkum a vývoj iniciovaný privátní sférou, podnikateli Muskova typu, který zajišťuje hospodářský růst. Neskrývali své překvapení nad tím, co jim vyšlo dále – že veřejně financovaný, byrokratizovaný výzkum nemá na ekonomický růst vlastně žádný kladný vliv.

Jak uvádí Terence Kealey ve své knize The Economic Laws of Scientific Research, Sovětský svaz těsně před svým pádem disponoval čtvrtinou všech vědců na světě a přibližně polovinou všech globálních inženýrů. Na vědu mířily ze státního rozpočtu obrovské peníze. Nejlépe placeným úředníkem v zemi byl šéf akademie věd. Navzdory tomu všemu sovětská ekonomika, zbyrokratizovaná až do morku kostí, zkolabovala. Pár nepochybných úspěchů typu vyslání prvního člověka do vesmíru představuje spíš výjimku potvrzující pravidlo – byrokracie hospodářský rozkvět nepodnítí. Pokud ano, Sovětský svaz by dnes byl nejbohatším hospodářstvím světa.

Současní zastánci byrokratické organizace zase omílají, že bez veřejného financování bychom neměli internet ani Higgsův boson. A teď už ani vozy Tesla ne. Přinejlepším opět jen výjimky potvrzující pravidlo. Jak to vědí? Jak vědí, že bychom jako lidstvo nebyli mnohem dál, kdyby se jednotlivcům a firmám nechalo víc peněz a méně šlo skrze daně na zbyrokratizované financování výzkumu a rozvoje? Potřebujeme zkrátka víc Musků a méně Schafferových. A to čím dál tím akutněji.


Úvodní foto: Katherine Welles / Shutterstock.com

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte (45)

Vstoupit do diskuze
Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Je členem Národní ekonomické rady vlády. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Je členem vědeckého grémia České bankovní... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo