Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Ropa, dluhy, problémy. V čem se topí Rosněfť

Kateřina Hamatová
Kateřina Hamatová
26. 10. 2015

Ruská státní společnost Rosněfť je jeden z největších producentů ropy na světě. Denně vytěží množství fosilních paliv odpovídající pěti milionům barelů ropy. Kromě ropy se ale uhlovodíkový gigant topí také v problémech a dluzích. A moc se o nich nemluví.

Ropa, dluhy, problémy. V čem se topí Rosněfť

První ranou byl pro Rosněfť propad cen ropy. Jak ukazuje graf vývoje cen surové ropy (cena ruské ropy se výrazně neliší od Brentu a WTI), v polovině roku 2014 začal její strmý pád. Ten je vyvolaný například zvýšenou produkcí fosilních paliv v USA, celosvětovým poklesem poptávky a dalšími faktory. Jak Rosněfti klesají příjmy z prodeje (v prvním čtvrtletí 2015 o 35 procent ve srovnání s předchozím čtvrtletím), snaží se kompenzovat ušlý zisk zvýšením produkce. V tom je ale háček – pevninská naleziště už jsou dávno za zenitem a k otevírání nových (často se nacházejí v extrémních podmořských podmínkách) jsou potřeba nejen velké investice, ale také přístup k moderním těžebním technologiím. A ani jedno už Rosněfť nemá.

Ceny ropy (WTI)

Zdroj: peníze.cz

Zdroj: Peníze.cz

Trpící šampion

Pokud jde o půjčky a technologie, Rusko ve velké míře spoléhalo na Západ. Jenže když Putinovi vojáci začali s amputací částí Ukrajiny, západní sankce dopadly právě v těchto dvou klíčových oblastech. Západní banky nesmějí Rosněfti poskytovat dlouhodobé půjčky (limit je 90 dní) a embargo platí i na moderní technologie pro těžbu fosilních paliv. Za porušení embarga hrozí vysoké pokuty nebo dokonce i vězení. Vedení Rosněfti se proti zavedení sankcí ostře ohradilo. Jsou prý „nelegitimní a neopodstatněné“, protože společnost nemá na události na Ukrajině žádný vliv. Rosněfť – a její šéf Igor Sečin – tak trpí za to, že je národním šampionem, strategickou firmou pod kontrolou Kremlu. Rosněfť sice předala svůj případ k přezkoumání Evropskému soudnímu dvoru, ale na zvýšení produkce těžbou z nových nalezišť někdy v dohledné době může zapomenout.

Nevýhodný obchod

Jednou z příčin je někdejší spor mezi Rosněftí a BP v rámci vedení společné firmy TNK-BP. Poté, co Rosněfť proti svému partnerovi aplikovala celou škálu nástrojů korporátního vydírání, bylo jasné, že firmu nemohou vést společně. Rosněfť proto v roce 2013 od BP jeho podíl koupila za 12,5 miliardy dolarů a 19,5procentní podíl v samotném Rosněfti. Transakce se podle mnohých analytiků stala pro vývoj dluhu společnosti klíčovou – tehdy se totiž ještě počítalo s vysokými cenami ropy. Letos musí Rosněfť na dluzích, které dosahují asi 70 miliard dolarů a přesahují tak hodnotu firmy, zaplatit přes 20 miliard. Přestože Igor Sečin nepřestává ujišťovat, že firma nemá se splátkami žádný problém, snaží se na umoření dluhů sehnat prostředky tím, že si od partnerů nechává za dodávky platit dlouho dopředu.

Dalším citlivým místem je soudní spor ohledně krádeže firmy Jukos Michaila Chodorkovského, jejíž majetek v roce 2004 odkoupila právě Rosněfť. Teď jí hrozí obrovské pokuty i zmrazení majetku v zahraničí.

O arbitrážích, které akcionáři někdejšího Jukosu vedou proti Rusku, psal pro Finmag Pavel Jégl:

Vláda nepomůže

Rosněfť se tak kvůli poklesu cen ropy, západním sankcím a velkému dluhu dostala do úzkých. Asi počítala s tím, že jako národní šampion se může obrátit na vládu, která jí pomůže. To se ale zmýlil.

O první bailout z Fondu národního bohatství ve výši 42 miliard dolarů žádá v srpnu 2014. Žádost zamítnuta. V dubnu 2015 chce po vládě 25 miliard dolarů – opět bezvýsledně. Sečin spoléhal na to, že vláda alespoň omezí vývozní cla, jenže ani to se nestalo. Všechno naznačuje, že vláda před blížícími se parlamentními volbami chce hlavně udržet štědré sociální programy pro veřejnost. Tahat z problémů Rosněfť, který navíc letos zaplatí na daních o 23 miliard dolarů méně než loni, pro ni není v současné nepříznivé ekonomické situaci prioritou. Ministr financí Anton Siluanov dokonce nebývale ostře prohlásil, že podpora energetického sektoru v minulých letech byla „taktickou chybou“.

Cesta ven?

Jaká řešení se Rosněfti nabízejí? Jednoznačně nejlepší by pro ni bylo uklidnění konfliktu na Ukrajině, následované zrušením západních sankcí – to je ovšem varianta z říše snů, na níž navíc Rosněfť nemá i přes úzkou vazbu Sečin–Putin pražádný vliv. Obrátit se o pomoc k vlastní vládě, která si energetický sektor vždy hýčkala, se v současné makroekonomické situaci také nejeví jako reálné. Zbývá odsouvání problémů do budoucna – jak to zatím Rosněfť dělá. Prvním nástrojem jsou výjimečné předčasné platby za dodávky ropy. Ty Rosněfti poskytují především čínské ropné korporace. Druhým instrumentem je prodej podílů Rosněfti v ropných polích (dvacet procent těžařské společnosti Taas-Jurjach prodáno BP) a rozestavených rafineriích (Čína ponese investiční náklady nové rafinerie na Dálném východě). Jistě se vyplatí sledovat, jestli Rosněfť do budoucna bude své problémy odsouvat, nebo řešit. Však i k nám teče její černé zlato.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Kateřina Hamatová

Kateřina Hamatová

Kateřina Hamatová vystudovala mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity. V navazujícím magisterském programu balkánská, euroasijská a středoevropská studia se zaměřila... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo