Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: ČNB dál oslabuje korunu. Poškozuje tím ekonomiku?

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
7. 8. 2015
 25 802

Centrální bankéři stojí za svým: Koruna vůči euru neposílí! Má ale umělé oslabování kurzu naší měny ještě nějaký smysl? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Kohouta, Aleše Michla, Petra Macha, zástupce malých a středních podniků Karla Havlíčka a dalších lidí ze světa peněz.

Očima expertů: ČNB dál oslabuje korunu. Poškozuje tím ekonomiku?

Česká národní banka se dostává do nepříjemné situace. Koruna posiluje vůči euru – navzdory slovním intervencím centrálních bankéřů. Těm tak nezbývá než intervenovat doopravdy: ve velkém nakupovat eura a držet tak naši měnu při zemi. Minimálně pokud chtějí dodržet svůj původní plán a setrvat v intervenčním režimu až do roku 2016. „ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako poblíž hladiny 27 CZK/EUR. Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tj. prodejem korun a nákupem cizích měn,“ rozptýlil včera jakékoli pochybnosti o dalších záměrech centrální banky její mluvčí Tomáš Zimmermann. Řada odborníků se ale obává toho, jak bude situace vypadat ve chvíli, kdy Česká národní banka pustí korunu ze řetězu, jako to po letech řízení kurzu švýcarského franku udělala před pár měsíci Švýcarská národní banka:

V listopadu 2013, kdy se ČNB uchýlila k intervencím, šlo především o hrozbu deflace, pomoc exportu a povzbuzení spotřeby domácností. Podle některých ekonomů a analytiků tehdy přišla intervence příliš pozdě, jiní zase tvrdili, že neměla přijít vůbec. Spousta lidí se však ČNB zastávala. Poslední dobou už ale počet příznivců její měnové politiky výrazně řídne…

Vývoj kurzu koruny k euru

Zdroj: peníze.cz

Co si o měnové politice České národní banky myslí odborníci, které jsme oslovili? Měla by podle nich centrální banka pokračovat v oslabování? Je ještě důvod uměle držet kurz koruny tak, aby se nedostal pod 27 korun za euro? Jak můžou další intervence ovlivnit českou ekonomiku? A může vůbec centrální banka velikosti ČNB takovou politiku dlouhodobě vydržet a nezpůsobit tím víc škody než užitku?

Pavel Kohout

ekonom, Partners

Pavel Kohout
-
+7
+

Česká národní banka v první řadě nikdy neměla korunu oslabovat. Nebyl pro to důvod na podzim 2013, tím méně pak v létě 2015, kdy se většina evropských ekonomik cyklicky zotavuje – na čemž měnová politika ČNB nenese sebemenší zásluhu.

Čistě teoreticky je podobná politika udržitelná téměř neomezeně, protože intervence spočívají v nákupu eura za koruny vytvořené z ničeho. Nicméně po uvolnění intervenčního režimu ČNB může zaznamenat ve své rozvaze nemalou účetní ztrátu. V případě korporace, která nikomu nepatří (což je případ ČNB), neexistují akcionáři, kteří by mohli hnát její vedení k zodpovědnosti, ale i tak: ztráta je ztráta. Minimálně to slovo zní nepříjemně.

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR 

Karel Havlíček
-
+7
+

Krok ČNB v listopadu 2013 byl pragmatický a správný. Je sice pravda, že to centrální bance kdejaký ekonomický čaroděj vyčetl, ale pokud by to neudělala, stejný počet mudrců by zkritizoval, že je nečinná, a zpochybnil by její smysl. Je ale fakt, že při tom měla štěstí, hospodářský vývoj šel ČNB naproti a ekonomika i díky intervencím naskočila. Nárůst cen potravin se nekonal, dopravcům naštěstí pomohl cenový vývoj ropy, do karet nahrál i pokles cen energií a exportéři podle očekávání posílili. Dál už by ale centrální banka tolik štěstí mít nemusela a celkový účet za další intervence by mohl být neúměrně vysoký. Proto je můj názor nepokračovat.

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

-
+7
+

ČNB v současnosti nemá rozumnou alternativu k pokračování intervencí. Intervence z listopadu 2013 byly kontroverzním krokem, ve zpětném pohledu ale české ekonomice jako celku pomohly. Téměř rok a tři čtvrtě vydržel jejich efekt v tom, že se kurz koruny držel na kýžených úrovních, aniž centrální banka vstupovala na trh. Od letošního července se nicméně zdá, že nastoupila obtížnější fáze intervenční politiky ČNB. Tu budou provázet spekulace na posílení koruny po ukončení intervenčního režimu a možná i testování, zda nepřijde jeho ukončení předčasně. Co může být odpovědí ČNB? Pokud by náhle přestala intervenovat, ztratila by u investorů kredit a dopustila by nežádoucí rozkolísání kurzu koruny. Naopak, delší avízo před ukončením závazku umožní podnikům i investorům nakoupit koruny v libovolném množství za známý kurz, což omezí jejich poptávku a poté stabilizuje kurz koruny. Každá jiná varianta by znamenala víc škody než užitku.

Petr Mach

ekonom a europoslanec

Petr Mach
-
+7
+

Devizové intervence by měly skončit! Jsou nespravedlivé a centrální banka jimi zdražuje lidem zahraniční dovolené, řidičům zdražuje benzin a všem zvyšuje ceny jakéhokoliv dováženého zboží. Dohromady doplácíme na intervence desítky miliard korun ročně. Intervence by měly skončit a kurz by se mohl vrátit na 25–26 korun za euro. To by byl přirozený a spravedlivý kurz, který by uměle nezvýhodňoval jedny na úkor druhých. Od listopadu roku 2013 ČNB nakoupila v rámci intervencí do trhu cizí měny v objemu asi dvacet miliard dolarů. To znamená, že natiskla a pustila do ekonomiky asi 500 miliard korun. To se dříve či později projeví ve vyšší inflaci, což bylo cílem centrální banky. Zvyšování cen by ale nemělo být cílem ČNB a přirozenému klesání cen by nikdo neměl bránit.

David Havlíček

hlavní poradce generálního ředitele Exportní garanční a pojišťovací společnosti

David Havlíček
-
+7
+

Česká národní banka korunu v současnosti neoslabuje, pouze jí brání posílit. Jak dlouho tak bude činit, závisí jen a pouze na tom, co spočítají prognostici centrální banky. Pokud v horizontu roku a půl předpoví inflaci nad dvě procenta, tak banka postupně začne od intervenčního režimu ustupovat. Zatím předpovídají inflaci pod tuto hranici. Opouštění režimu intervencí pak bude zřejmě postupné, nikoliv metodou švýcarského nože. Do té doby bude ČNB intervenovat kdykoliv kurz bude na hranici 27 korun za euro. Může tak činit bez omezení. Jako jediná totiž může natisknout legálně tolik korun, kolik chce. A za ty pak kupovat eura. Mediální tlak ČNB nemůže uškodit, spíše naopak. Kdyby podlehla tlaku veřejného mínění, tak ztratí kredibilitu na trhu. A to je to, co se v dlouhém období počítá.

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Jaroslav Šura
-
+7
+

Česká národní banka by měla intervenci ukončit, není vidět jednoznačný přínos takto brutálního poškozování koruny. ČNB měla tři důvody pro oslabení koruny: deflační očekávání, podporu exportu a podporu spotřeby. Při tak otevřené ekonomice si deflaci (nebo inflaci) stejně dovezeme, i kdyby se pánové z ČNB stavěli na hlavu. Exportu intervence sice pomohla, ale v Česku nejsou jen exportní firmy, tedy někomu intervence pomáhá, někomu škodí. A konečně, roztleskávat spotřebu by nemělo být úkolem pro ČNB, a vůbec ne při už tak velkém zadlužení části občanů. Ekonomika by rostla i bez zásahu centrální banky, předstihové ukazatele hovořily jasnou řečí, byl to jeden z důvodů, proč někteří členové bankovní rady hlasovali proti intervenci. Exit by měl přijít co nejdříve. Aby si pánové z ČNB zachovali tvář, může být postupný, nejdříve snížit intervenční limit na 26,50 koruny za euro, poté na 26, s následným ukončením. Čím dříve, tím lépe – a bez velkého třesku v příštím roce.

Jan Bureš

hlavní ekonom Poštovní spořitelny

Jan Bureš
-
+7
+

Česká ekonomika už delší dobu nečelí deflační hrozbě – tedy poklesu cenové hladiny, který by ohrožoval domácí poptávku. I tak ale centrální banka pravděpodobně nebude chtít předčasně opustit intervenční režim. V tuto chvíli hovoří o tom, že v něm setrvá alespoň do poloviny roku 2016. Přes rychlý růst ekonomiky totiž zatím dál relativně pomalu rostou nominální mzdy a inflace zůstává nízká. Centrální banka věří, že čím déle bude bránit slabší korunu, tím větší pravděpodobnost, že si na ni ekonomika časem „zvykne“. To je ale málo pravděpodobné a v době exitu bude koruna zřejmě vystavena výrazným apreciačním tlakům. ČNB tak bude muset i po opuštění intervenčního režimu aktivně bránit jejímu přílišnému posílení a nakupovat devizové rezervy.

Aleš Michl

analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí

Aleš Michl
-
+7
+

Když je teď kurz u hranice 27, zhoršila se pozice centrální banky. Předtím moc intervenovat nemusela – jen v tom listopadu 2013. Pokud by se to ale nyní změnilo, koruna by pořad zkoušela jít pod 27 korun za euro a ČNB by musela permanentně intervenovat, nastal by problém. Centrální banka by si totiž hromadila v bilanci eura, prodávala by za ně koruny. Tato nahromaděná eura nyní pro Českou národní banku znamenají zisk. Pokud ale sedmadvacítku někdy pustí a koruna pak posílí (což neví nikdo, ale předpokládejme to), pak se ze zisku dostane do velké ztráty – najednou její eura nebudou mít cenu 27, ale třeba 25. Ostatně proto švýcarská centrální banka ukončila intervence proti posilování franku. Švýcaři museli svou hranici bránit každý den, až měli tolik eur, že si řekli, že to fakt nejde donekonečna. Čím déle kurz budeme uměle držet, tím větší risk ztráty pro bilanci centrální banky při exitu – pokud tedy koruna pak posílí. Jestli inflace, mzdy a úvěry půjdou dál nahoru, Česká národní banka by měla korunu uvolnit, odblokovat, pustit, přestat ji znásilňovat… Oslabení koruny je dobré pro nakopnutí ekonomiky z velké recese. Je to mimořádné opatření, když úrokové sazby nezabírají.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
-
+7
+

Která odpověď se vám nejvíc líbí?

Vžijme se do kůže ředitele středně velké české firmy. Uvažuje o nákupu nejnovější zahraniční technologie, třeba strojů či elekroniky (prodává se za eura). Hodlá investovat desítky milionů korun, takže pochopitelně zvažuje, jestli nakoupit dnes, za kurz kolem 27 korun za euro, nebo za rok nebo dva za kurz kolem 24,5 koruny za euro (ano, tam – a možná ještě níž – by dnes byl kurz nebýt intervence) a potenciálně třeba i výrazně nižší. Při multimilionové investici hraje kurz zásadní roli, a když náš ředitel ví, že Česká národní banka intervenci dřív nebo později ukončí, má silnou tendenci investici odkládat. Pokud to dělá víc ředitelů firem, brzdí to celou ekonomiku. Jestli se ČNB obávala odkládání spotřeby kvůli „pár drobným“ (názorný příklad: bála se, že spotřebitel nekoupí ledničku letos za 14 950 Kč, ale spotřebu odloží, protože bude předpokládat, že za rok bude ta samá lednička stát 14 699 Kč; takové jednání přitom odbornou literaturou není empiricky nikterak přesvědčivě doloženo), nyní reálně hrozí odkládání hi-tech investic. Zůstáváme tak „montovnou“; ekonomikou, na kterou má ředitel Volkswagenu obdobný, ne-li větší vliv než premiér a ministr financí dohromady. Zůstáváme „montovnou“ místo toho, abychom se více zapojovali do výrobních činností s vyšší přidanou hodnotou – ke kterým je ovšem zapotřebí právě investic do hi-tech technologií a zahraničního know-how. 

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (17)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

aleš michlčeská národní bankadeflaceeuroexportinflacejan burešjaroslav šurakarel havlíčekkorunakurzy měnlukáš kovandaměnová politikaměnové intervencepavel kohoutpavel sobíšekPetr Machspotřeba domácností
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo