Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Bitcoin a volný trh: Hledání ztracené svobody

Jim Epstein
Jim Epstein
29. 7. 2015
 13 846

Když se budete rvát se zavedeným pořádkem, ničeho nedosáhnete. Chcete-li něco změnit, musíte vytvořit nový sytém, který ten stávající odsune na smetiště dějin.

Bitcoin a volný trh: Hledání ztracené svobody

Alternativní dopravce Uber poutá pozornost, protože se mu podařilo vyhnout regulátorům taxislužeb. Navíc umožnil každému, kdo vlastní automobil, posloužit jako taxikář všem, kdo vlastní chytrý mobil. Pár radikálních podnikatelů však má za to, že ani taková služba není dostatečně průkopnická. Opravdová svoboda podle nich bude ještě mnohem svobodnější!

Jedním průkopníku volného trhu v pravém slova smyslu je Matan Field, pětatřicetiletý teoretický fyzik z Izraele, který založil dopravní službu La’Zooz. Jeho cílem je obejít nejen regulátory ale úplně všechny myslitelné prostředníky a osvobodit taxikařinu od všech vnějších zásahů. Ani to však Fieldovi nestačí. „Jde o novou vizi ekonomiky obecně,“ prohlašuje často Field, který se hlásí k novému hnutí za decentralizaci. To naplno využívá skutečnosti, že nejnovější pokroky v počítačové technologii umožnily jednotlivcům směňovat si zboží a služby bez pomoci třetích stran.

Bitcoiny v kostce

  • Digitální měna, jejíž „tisk“ i směnu důmyslně chrání šifrování.
  • Bitcoiny nelze padělat a transakce lze relativně dobře skrývat.
  • Peníze neskladujete někde daleko (jako v bance) ale na svém počítačovém disku coby soubory. Pozor, odtud je lze ukrást.
  • Lze jimi platit na internetu, o něco složitěji i v kamenných obchodech.
  • Systém se potýká s problémy: kurz lítá nahoru a dolů, laik si nebude s peněženkou vědět rady a v Tesku s bitcoiny jen tak nezaplatíte.
  • Spíš než měna budoucnosti je to fungující studie toho, jak mohou vypadat a fungovat digitální peníze.

Některé z největších technologických firem světa – například právě Uber či Lyft, eBay, Etsy nebo Airbnb – jsou v podstatě tržní správci zprostředkovávající vzájemný obchod nezávislých kupujících a prodávajících. Za to si účtují poplatky, stanovují pravidla, kdo se může jejich trhu účastnit a… občas předají osobní informace svých klientů státním orgánům. Naplní-li se vize hnutí za decentralizaci, nepřežije takový podnikatelský model dlouho.

Peer-to-peer

Anglické peer-to-peer (zkracované velmi často jako P2P – čti pítúpí) se dá přeložit jako rovný s rovným nebo rovný rovnému. Kdyby ten koncept vymýšlela česká úřední hlava, říkalo by se tomu fyzická osoba fyzické osobě.

Pojem pochází z počítačového prostředí, známé jsou zejména počítačové peer-to-peer sítě určené k přímému, vzájemnému sdílení dat bez prostředníka. Nejčastěji jde o filmy, hudbu, porno, hry a počítačové programy. I u peer-to-peer půjček jde o to, že na obou stranách najdete obyčejné lidi – jedni půjčují druhým, není tu banka nebo úvěrová společnost, se kterou člověk jako rovný s rovným věru jednat nemůže.

Peer-to-peer sítě, za všechny jmenujme Napster, způsobily konec hudebního průmyslu, jak jsme ho znali. Mají stejný potenciál i půjčky od člověka k člověku, ocitnou se snad banky v pozici, v jaké se dnes nacházejí hudební vydavatelství?

Nové decentralizované trhy teoreticky umožní komukoli nakoupit cokoli od kohokoli kdekoli, třeba v absolutním soukromí, pokud si bude přát, a represivní složky ani nikdo jiný mu v tom nebude moci zabránit. Brian Hoffman, projektový šéf decentralizované peer-to-peer aukce po vzoru eBay zvané OpenBazaar, tvrdí, že za svou kariéru částečně vděčí rodině své manželky, která pochází z Íránu. „Díky nim jsem na vlastní kůži poznal, s jakými obtížemi se v některých zemích potýká internetové obchodování,“ říká dvaatřicetiletý programátor. „V Íránu je i nákup iPhonu učiněné martyrium.“

Hnutí za decentralizaci se inspirovalo takzvanými cypherpunkery – aktivisty, kteří se na počátku 90. let shlukli kolem myšlenky, že kryptografie je klíčem k zachování internetového soukromí před státními orgány, a vztáhli princip svobodné směny informací i na směnu zboží a služeb. Filozofii hnutí podle Matana Fielda a jiných nejlépe shrnuje citát vynálezce a teoretika Buckminstera Fullera: „Když se jen budete rvát se zavedeným pořádkem, ničeho nedosáhnete. Chcete-li něco změnit, musíte vytvořit nový model, který ten stávající odsune na smetiště dějin.“

Field a jeho stoupenci se však potýkají s vážným problémem – jak přesvědčit kohokoli, snad vyjma zlodějů a drogových dealerů, aby se jejich elegantních systémů účastnili? Loni bylo spuštěno hned několik podobných internetových trhů, jenže na nich prakticky nikdo neobchoduje. Pomalá adopce samozřejmě ani zdaleka neznamená rozsudek smrti pro novopečené společnosti, nicméně existují i další důvody k obavám, že noví podnikatelé a techno-utopisté, kteří chtějí budovat nové světy, nejsou připraveni na překážky a komplikace toho starého.

Hrst čísel: Fakta o bitcoinu

  • Vznik: 2009
  • První hmotný nákup: 22. 5. 2010 (dvě pizzy za 10 000 bitcoinů – každý rok slaveno jako „Pizza day“)
  • Počet bitcoinů v oběhu: 14 120 000 (maximum je nastaveno na 21 milionů, dosaženo bude v roce 2140)
  • Směnný kurz: 238 USD / 1 BTC
  • Tržní kapitalizace: 3,3 mld USD
  • Počet transakcí / den: 100 000

Zdroj: blockchain.info, bitstamp.net. Údaje k 8. 5. 2015.

Bitcoin a decentralizace

Decentralizované trhy typu peer-to-peer se staly technicky proveditelné teprve roku 2009, kdy dal tajemný vývojář pod krycím jménem Satoshi Nakamoto světu novou virtuální měnu zvanou Bitcoin. Ten představuje nejen zcela novou formu měny, ale rovněž internetový protokol, tedy systém správy informací, který má potenciál upevnit svobodný charakter internetu a vyvolat informační revoluci.

eBay zprostředkovává vzájemný obchod svých klientů mnoha různými způsoby – vede přehled o reputaci kupujících a prodávajících, působí jako arbitr ve sporech a nastavuje základní pravidla toho, co lze kupovat či prodávat. Dále na svých serverech hostuje výpis nabídek a vede centrální registr toho, co kdo prodal komu a za jakou cenu. Oproti tomu stojí Bitcoin se svým „distribuovaným“ registrem, zvaným také „blockchain“ zakládajícím důvěru přímo mezi účastníky obchodu bez nutnosti jakýchkoli prostředníků. Jinými slovy lze říci, že kdykoli si dva lidé smění bitcoiny, záznam transakce je odeslán celé komunitě a nakonec je zanesen do blockchainu.

Každý uživatel bitcoinové aplikace má na svém harddisku duplikát či kopii souboru, který je přinejmenším zčásti sdílen se všemi ostatními uživateli. Síť je tak nesmírně odolná vůči zásahům zvenčí. Kdo by chtěl smazat či pozměnit uskutečněné transakce zanesené v blockchainu, musel by se doslova vloupat ke všem uživatelům Bitcoinu na světě a změnu provést přímo v jejich počítači. I další decentralizovaný trh typu peer-to-peer zvaný NXT FreeMarket zanáší do blockchainu všechny nabízené produkty a uskutečněné transakce. Uživatelé se tak nemusejí spoléhat na centrálního zprostředkovatele a úložce dat, jakým je například eBay. Oni sami si vedou v počítači kopii všemi sdílené „účetní knihy“, kde je zapsán každý nabízený produkt a každá transakce, která na oné platformě proběhla.

Jak vypadá veřejný klíč?

Textová podoba:

1F5W9dNrqjaZHu69wnyqeLLAsqV2kug6L5

QR kód:

(Jedná se o veřejný klíč k peněžence autora série článků o alternativních měnách, zveřejěný byl pochopitelně právě v textu o bitcoinu: Alternativní měny. Bitcoin)

Napohled to nevypadá jako uživatelsky příjemné řešení, leč zdání klame. Kupující a prodávající si na svůj domácí počítač jen nainstalují jednoduchou aplikaci, která umí přečíst blockchain a umožňuje snadné vytváření a vyhledávaní nabídek (NXT FreeMarket, spuštěný v říjnu 2014, stojí na alternativní kryptoměně NXT, která je ve většině ohledů podobná Bitcoinu). Do poloviny února letošního roku si aplikaci NXT stáhlo asi tisíc uživatelů, kteří každý týden zobchodují tři až čtyři položky.

Autoři OpenBazaaru přišli s trochu odlišným typem decentralizované platformy typu peer-to-peer. Nabídky se nezanášejí do blockchainu, nýbrž existují na harddisku prodávajících. Účastníci OpenBazaaru je navzájem sdílejí prostřednictvím technologie podobné oblíbenému BitTorrentu. Ten se běžně používá například k nezákonnému sdílení filmů chráněných autorským právem. Funguje na principu přímé komunikace mezi uživateli a obejde se bez jakéhokoli ústředního serveru. Velké mediální společnosti jsou vůči němu prakticky bezbranné. Totéž platí i o OpenBazaaru, který byl spuštěn loni v srpnu v  betaverzi.

OpenBazaar využívá Bitcoinu k urovnávání sporů, které nevyhnutelně vznikají vždy, když mezi sebou lidé obchodují. Bitcoiny jsou ukládány na virtuální adrese a k převodu prostředků od kupujícího k prodávajícímu je potřeba tajného hesla. Oproti tomu kupující na OpenBazaaru musejí převést finance na účet třetí strany, který je zabezpečen hned třemi hesly. Kupující a prodávající mají každý po jednom. Takto uložené peníze se uvolní prodávajícímu, teprve až jsou oba účastníci s transakcí spokojeni a své heslo zadají společně. V případě sporu přidělí systém třetí heslo nezávislému rozhodci. Ten pak může převést peníze buď prodávajícímu, nebo je vrátit kupujícímu, přičemž si za své služby účtuje procentuální poplatek. 

Nabídka by byla, ale co poptávka?

Na představě, že by podobný počítačový kód vyřadil ze hry manažery IT firem ze Silicon Valley, je cosi karmického, nabízí se však otázka, zda zákazníci opravdu volají po službě, která by jen duplikovala to, co už dnes tak znamenitě dělá eBay. Hoffman tvrdí, že velkým lákadlem bude úspora peněz. eBay si z každé transakce bere minimálně 10 procent, zatímco OpenBazaar, který nemá akcionáře, věřitele či zaměstnance, je zcela zdarma.

Dalším tahákem je soukromí. Na serverech eBay se ukládá totožnost, informace o platbách a záznamy o nákupech každého uživatele. O této společnosti je navíc známo, že osobní informace běžně poskytuje státu. Založila dokonce samostatný portál, jehož prostřednictvím mohou orgány činné v trestním řízení snáze prohledávat její servery. Decentralizované trhy typu peer-to-peer žádné servery nemají a o svých uživatelích si nevedou žádné záznamy. A veškerá osobní komunikace, která v síti probíhá, je šifrovaná.

Pan Knuckle, pseudonym jednoho z hlavních vývojářů NXT FreeMarketu, tvrdí, že v rámci jeho projektu by lidé mohli „obejít systém a dělat to, co by nemělo být zakázáno, například pokojně obchodovat.“ Pan Knuckle se označuje za anarchistu a tvrdí, že neporušuje zákon. Přesto si přeje zůstat v anonymitě, protože, jak sám říká: „Nevěřím státu, že mě jednou nesbalí a nestrčí do klece, kde mě můžou znásilnit.“

Pokračování článku najdete zde

Publikováno na webu reason.com. Do češtiny přeložil Aleš Drobek.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (31)

Vstoupit do diskuze
Jim Epstein

Jim Epstein

Související témata

alternativní měnybitcoinkryptoměny
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo