Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Skotové počítají, kolik stojí nezávislost. Nalijou si čistou skotskou?

Pavel Jégl
Pavel Jégl
28. 4. 2014
 8 582

Skotsko míří k samostatnosti. Do cesty se jí však staví příslovečná šetrnost jeho obyvatel. Skotové počítají náklady, obávají se, že cena za nezávislý stát bude vysoká.

Skotové počítají, kolik stojí nezávislost. Nalijou si čistou skotskou?

Znáte ten vtip?

Dva Skoti u doktora.
– „Co je vám?“
– „Spolknul jsem šilink.“
– „A vám?“
– „Byl to můj šilink.“

Je skotská šetrnost jen mýtus? Kdo ví. Mám ale za to, že něco pravdy na ní být musí. Naznačuje to přístup Skotů k chystanému rozhodnutí o samostatnosti jejich země na severu ostrova Velká Británie.

Nejbohatší národ na světě

Skotové půjdou 18. září k referendu, ve kterém budou odpovídat na otázku: „Mělo by Skotsko být nezávislou zemí?“

Srdcem jsou pro nezávislost. Přesto z průzkumů vyplývá, že většina se zatím chystá hlasovat proti samostatnému státu.

Před referendem se v zemi nepřetřásají dějiny nezávislého Skotska, které skončily v roce 1707 sloučením britského a skotského království. O to víc Skotové probírají finanční dopady nezávislosti. Jsou znepokojeni, že nebude zadarmo, zajímají se, kolik za ni zaplatí.

Místní vláda v Edinburghu se snaží jejich obavy rozptýlit. Vydala průvodce nezávislým Skotskem – Bílou knihu (Scotland’s Future). Obyvatele pětimilionové země v dokumentu ujišťuje, že na samostatnosti vydělají. Británií líčí jako kouli na skotských nohou. Pokud se jí Skotové zbaví, vyletí do hospodářských a finančních výšin.

„Co byste řekli tomu, kdybyste žili v jednom z nejbohatších národů na světě?“ píše se na billboardu, který ve Skotsku propaguje samostatnost. Pod otázkou je návod, jak si splnit skotský sen – zaškrtnout v referendu „yes“.

Skotské libry

Emitentem většiny světových měn je centrální banka. Ve Spojeném království ovšem vládnou jiná pravidla. Bankovky liber šterlinků nevydává jen Bank of England, stejné právo mají také čtyři severoirské banky a tři banky ve Skotsku – Bank of Scotland, Royal Bank of Scotland a Clydesdale Bank. Jejich emisní politiku ale Bank of England kontroluje – plná protihodnota skotských i irských bankovek je účelově vázána částečně v bankovkách a mincích vydaných Bank of England, částečně na účtech emisních bank v Bank of England.

Skotskými bankovkami (v různých nominálech jich je v oběhu přes tři sta milionů) bez problémů zaplatíte v celém Skotsku, čím dál od jeho hranic, tím častěji s nimi ale budete mít problémy. A anglický obchodník, který s nimi není obeznámen, a proto – nebo z jakéhokoli jiného důvodu – je nechce přijmout, je v zásadě v právu. Skotské libry, přísně vzato, nejsou zákonné platidlo. Stejně přísně vzato ovšem nejsou na území Skotska a Severního Irska zákonné platidlo vůbec žádné bankovky, ani ty vydané Bank of England.

Turisty je ovšem třeba důrazně varovat: pokud je nechcete jako suvenýr, nevozte si skotské libry domů. Buď je nevyměníte, nebo je nevyměníte v dobrém kurzu.

Na obrázku – zvětšíte klikem – vidíte pětilibrovky tří skotských bank. Aby to ale nebylo jednoduché, jde o nejnovější emise, zároveň s nimi jsou v oběhu emise starší. Nemusíme ani připočítávat malé příležitostné emise, aby bylo jasné, že ten, komu neprocházejí rukama denně, s nimi radši nechce nic mít. Proto před dvěma roky apeloval třeba londýnský starosta na místní dopravní podnik, aby se snažil skotské peníze přijímat...

Zdroj obrázků: http://www.scotbanks.org.uk

Pohádka o ropě a plynu

Skotská vláda a vládní Skotská národní strana, které stojí za referendem, po vydání Bílé knihy vystupňovaly kampaň za nezávislost. Několik procent Skotů přesvědčily, ale veřejné mínění je stále nakloněno ve prospěch Spojeného království.

Průzkumy ukazují na čtyř- až desetiprocentní převahu těch, kteří chtějí při hlasování zaškrtnout odpověď „no“. Pokud by Skotové měli referendum v dubnu, vyhráli by zastánci svazku se zbytkem Británie poměrem 52 ku 48 až 55 ku 45. Stále však zůstává patnáct procent nerozhodnutých.

Skotské tažení za samostatností se v jedné věci podobá slovenskému obrození z počátku devadesátých let. Také v něm se klade otázka, kdo na koho doplácí. Skotská vláda vypichuje, že pětimilionové Skotsko se na rozpočtu třiašedesátimilionové Británie podílí 9,4 procenta. Nedodává však, že Skotové si z něj 9,3 procenta ukrojí.

V průvodci skotskou nezávislostí se píše, že příjmy z těžby ropy a zemního plynu v pobřežních vodách umožní skotské vládě financovat instituce samostatného státu, jeho služby a sociální programy. Zpráva londýnského Ústavu pro rozpočtové studie pod názvem Finanční udržitelnost nezávislého Skotska však připomíná, že tato těžba je na ústupu. Snadno přístupná ložiska jsou vesměs vyčerpána a dobývat zbývající hůře dostupné zásoby surovin bude čím dál dražší a přestane se vyplácet.

Ústav dál nalévá Skotům čistou (single malt) whisky: Upozorňuje, že skotská populace bude stárnout rychleji, protože má menší migrační přírůstky.

Z těchto trendů odhaduje, že samostatné Skotsko by mělo rozpočtový deficit 1,9 procenta, zatímco Spojené království jako celek (i se Skotskem) by ho udrželo pod 0,8 procenta. Skotská vláda přitom ujišťuje, že daně zvyšovat nebude.

Pokus o britskou eurozónu

Touhu Skotů po nezávislosti brzdí také nejistota spojená s měnou. Skotská vláda chce ponechat libru, plánuje měnovou unii se Spojeným královstvím a pod dohledem Bank of England.

V Bílé knize skotská vláda tvrdí: „Nezávislé Skotsko rozhodne o podmínkách měnové unie“. To je ale nesmysl. Na unii by se Skotové museli domluvit s britskou vládou, která by s ní musela souhlasit.

Jenže David Cameron & spol. už do Edinburghu vzkázali, že takové řešení nepřijmou. Jak jinak. „Říkáte, že se chcete rozvést. Přitom s námi dál chcete mít společný účet a kreditní karty,“ opáčil správce britské pokladny George Osborne.

„Británie se nevyhnula bolestným zkušenostem eurozóny, aby si je vytvořila doma,“ napsal Martin Wolf, analytik deníku Financial Times a přiklonil se k názoru britského kabinetu, že centrální banka odpovědná několika vládám je nesmysl.

Samostatné Skotsko by nejspíš muselo rychle vybrat náhradní řešení. Země by tak mohla zavést skotskou libru a vázat ji na libru z Bank of England. Tento způsob měnové odluky použili Irové poté, co vytvořili samostatný stát. Měli svůj „punt“, irskou libru vázanou na britskou libru. Nemohli však ovlivňovat úrokové sazby, což by samosebou platilo i pro nezávislé Skotsko.

Zařve skotský lev?

Bílá kniha vychvaluje vše skotské. Mimo whisky také vyspělý bankovní sektor. Nepočítá však s tím, že pokud by Skotsku plán s měnovou unií nevyšel, vystaví zemi riziku.

Aktiva skotských bank jsou dvanáctkrát vyšší, než jeho ekonomika. To je ještě větší nepoměr než na Kypru, v Irsku či na Islandu před tím, než tyto země strhl do propasti hroutící se bankovní sektor.

Royal Bank of Scotland, svého času největší finanční ústav světa, sice krizi přežila. Ale jen díky pomoci britské vlády a Bank of England.

Jenže k čertu s riziky, ve Skotsku je teď na programu rozvod. Do referenda o skotské nezávislosti zbývá necelých pět měsíců. Pokud v něm většina hlasujících odpoví kladně, na mapě Evropy přibude 24. března 2016 nový stát s bílým křížem svatého Ondřeje na modrém pozadí a se lvem (podobným českému) ve znaku.

Vyloučeno to není. Sám bych však na to nevsadil ani penny.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (7)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

angliebank of englandbank of scotlandcentrální bankadavid cameroneurogeorge osborneirskolibraměnová unienezávislostreferendumroyal bank of scotlandskotskoúroková míravelká británie
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo