Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: Škrty ve státní správě. Který úřad zrušit?

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
24. 1. 2014
 20 720

Ušetří se zrušením některých státních úřadů? A pokud ano, které by měly jít na řadu jako první? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Kohouta a Aleše Michla, odboráře Víta Samka, zástupce Pirátů Iva Vašíčka a dalších zajímavých osobností.

Očima expertů: Škrty ve státní správě. Který úřad zrušit?

Budoucí ministr financí Andrej Babiš slibuje, že bude ministerský úřad řídit jako firmu. Prý se dočkáme výrazných úspor ve státní správě a škrty se rozhodně nebudou týkat jen Ministerstva financí. Podle ekonoma Raiffeisenbank a Babišova poradce Aleše Michla se dá jen na chodu ministerstev ušetřit klidně i desítky miliard. A svůj „úsporný recept“ nám sdělil při rozhovoru pro Peníze.cz: „Když bude elektronický rozpočet, tak se můžou udělat programy, které budou porovnávat jednotlivé výdaje ministerstev a upozorňovat na úřady, které si sjednávají předražené služby.“ Řada odborníků je ale přesvědčená o tom, že bez nekompromisního rušení některých přebytečných úřadů se ve státní správě příliš neušetří.

Škrtat je potřeba. Ale kde?

Zrušit přebytečný úřad se jistě vyplatí. Který je ale přebytečný? Podle jakého klíče by se mělo postupovat? Koho poslat jako prvního na „porážku“? Nebo ještě jinak: která činnost, z těch, které státní úřady, je zbytná? Kterou by stejně dobře mohli dělat soukromníci, aniž by tím utrpěl chod státu?

Jisté je jedno: ani šetření nesmí být nepromyšlená huráakce. Jsou jistě instituce, které by zasloužily spíš víc peněz a věc lidí – stačí se podívat na to, co všechno mají na starosti v České obchodní inspekci. Hned se nabízí otázka, jestli může zvládat svoje úkoly na jedničku…

Jak se na otázku úspor ve státní správě dívají ekonomové, odboráři a zástupci malých neparlamentních stran? Pokud by se mělo šetřit zrušením nějakého státního úřadu, který by to podle nich měl být a proč?

Pavel Kohout

ekonom, ředitel pro strategii Partners

Pavel Kohout
-
+8
+

Velkých úspor by se dosáhlo zrušením krajů. Ano, chápu, že je to obtížné a že kapři si nevypustí celou řadu výnosných rybníků. Pokud jde o úřady na zrušení, Strana svobodných občanů předložila seznam tuším 26 organizací. A i když zrušit je všechny je jistě příliš radikální požadavek, dalo by se najít několik vhodných kandidátů. Menší počet úřadů ovšem ještě není zárukou úspor. Existuje jeden úřad, který bych naopak rozdělil na několik menších, lépe kontrolovatelných. Je to Ministerstvo financí. Potřebovalo by rozporcovat na politicky nezávislou daňovou správu, na úřad pro státní rozpočet (vlastně ministerstvo financí v užším pojetí), úřad pro státní dluh a majetek, úřad pro cenné papíry a kapitálové trhy (ten by nahradil špatně fungující dozor ČNB) a navíc ještě dozorové orgány, které by měly na starost hazard, komoditní trhy a měnové trhy. V těchto třech odvětvích občané přicházejí o obrovské peníze kvůli různým grázlům a podvodníkům.

Vít Samek

vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů

Vít Samek
-
+8
+

Vím, že by bylo lákavé jednoduše odpovědět a zrušit několik ministerstev, ale má-li moderní evropský sociální stát, jakým by Česká republika měla být, dobře fungovat, potřebuje dobře fungující státní orgány a služby veřejného zájmu. Proto si myslím, že úkolem doby není prosté rušení institucí bez náhrady, ale ověření nezbytnosti jednotlivých agend státních úřadů, efektivní činnost úředníků podpořených fungujícími informačními systémy, srozumitelnou legislativou a efektivní soudní soustavou. Není to věc, kterou lze zařídit rychle. Jak ukázalo období působení vlády Petra Nečase, radikální a jednoduchá řešení přinášejí často dlouhodobé negativní dopady, jejichž odstranění je často nákladnější ve srovnání s „předreformním stavem“. Takhle se nyní bude Česká republika pokoušet resuscitovat aktivní politiku zaměstnanosti, hospodářskou strategii a další agendy, které nutně potřebuje k životu…

Aleš Michl

ekonom, analytik Raiffeisenbank

Aleš Michl
-
+8
+

Nejdřív je potřeba vidět přesná čísla a výsledky práce, pak je možné rozhodnout. Začal bych tak, že bych každému úřadu poslal o dvacet procent méně na provoz s tím, že se může sám dofinancovat z prodeje výsledků své práce… 

Ivo Vašíček

manažer a politik, Česká pirátská strana

Ivo Vašíček
-
+8
+

Možná je lákavé jmenovat nějaký konkrétní úřad. Myslím si však, že těch různých zbytečných subjektů jsou stovky. Jsou rozprostřeny (pod správou) napříč všemi ministerskými rezorty. Abych se nevyhýbal otázce, tak jsem skutečně hledal nějaký příklad a z té velké množiny jsem jeden vzorek vybral. Nejvíc podivný mi přišel rozsah výdajů na Výzkumný ústav živočišné výroby. Nějak nerozumím, proč stát potřebuje zkoumat, jak lépe chovat krávy a prasata. Rozumím, že to bylo zapotřebí v době JZD. Dnes však produktivitu a kvalitu zvyšuje konkurenční tlak, a ne ministerské metodiky. Mohu se i mýlit, v reálu bych nedal na pocity. Raději přezkoumám záměry a funkce veřejné správy, jasně pojmenuji produkty veřejné správy a porovnám je s těmi, které poskytují současné úřady a organizace. Státní správa se musí soustředit na výkon služeb, které jsou ve shodě se schválenou strategií, vše ostatní se musí zrušit.

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Pavel Sobíšek
-
+8
+

Kdybych byl schopen říct od svého stolu ekonomického analytika, které úřady (či kupříkladu výzkumné ústavy) by stály za zrušení, jistě by to už řekl někdo fundovanější přede mnou. Správný postup bude takový, že ve státní správě proběhne externí procesní audit, který doporučí, které činnosti lze zrušit bez náhrady, které zjednodušit a které ponechat beze změny. Na základě těchto doporučení zváží vláda také politické aspekty a podle míry své politické odvahy udělá řez. Na Slovensku za Dzurindovy vlády se taková akce povedla.

Petr Mach

ekonom a politik, Strana svobodných občanů

Petr Mach
-
+8
+

Nastupující vláda bohužel hned čtyři nové úřady zavádí. Ve Sněmovně v rámci služebního zákona schválila vytvoření Generálního ředitelství státní správy, mocné instituce dvaceti lidí s průměrným platem 50 tisíc korun. Náklady na státní správu mají narůst o osm miliard ročně. V koaliční dohodě schválili zřízení nového dozorového orgánu pro zdravotní pojištění a zřízení nového Regulačního úřadu železniční dopravy. Navíc má vzniknout úřad nového ministra bez portfeje pro vědu a výzkum. Takže o rušení úřadů si můžeme asi nechat jen zdát. Dlouhý seznam úřadů na zrušení, který mají Svobodní, se tak jen rozšíří.

Lukáš Kovanda

ekonom a žurnalista

Lukáš Kovanda
-
+8
+

S kým byste šli rušit?

Mohu tady vyjmenovat snad sto a jeden státní úřad, jenž by mohl být zrušen. Nebo třeba navrhnout jen to, ať žádná pražská městská část nemá svůj vlastní věstník, často tištěný na poměrně kvalitním papíře, s nímž si však, domnívám se, 99 procent domácností tak akorát zatopí na chalupě. Vždy se ale ozvou dotčení úředníci či třeba redaktoři, kteří mi poví, jak velice jsou potřební a užiteční. A jejich argumentace bude znít přesvědčivě – oni na daném úřadě pracují, jsou tedy „insideři“, a umí si své konání dokonale odůvodnit a racionalizovat, i vůči sobě samým. Budu tedy vůči nim v jasné informační, a tedy i argumentační nevýhodě.

Bobtnání úřednického aparátu je celosvětový fenomén. Mám-li být realistou, úspěchem bude, pokud se toto bobtnání podaří zastavit či alespoň zbrzdit. Vedení úřadů, která v informační nevýhodě nejsou, právě naopak, by třeba mohla být finančně motivována zvládnout dané penzum úkolů za daný rok s co nejnižším počtem podřízených, bez outsourcování a externího poradenství a tak podobně. Privátní subjekty podobně motivuje trh a jemu vlastní konkurenční prostředí (i když i některé větší tržní společnosti, třeba banky nebo telekomunikační společnosti, určitou přezaměstnaností podle mě také trpí). Nedělám si iluze, že je možné zcela imitovat tržní proces, ani že trh zajistí vždy hospodárné využití pracovní síly, ale částečně se tržnímu prostředí přiblížit jistě lze a současný stav by to zlepšilo.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (13)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

aleš michlandrej babišlukáš kovandaministerstvo financípavel kohoutpavel sobíšekPetr Machstátní rozpočetstátní správavít samek
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo