Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Nejčernější ovce: Polsko vyrábí přes 90 procent elektřiny z uhlí

Luboš Palata
Luboš Palata
25. 11. 2013
 14 954

Polsko je třetí na světě ve výrobě elektřiny z uhlí. Podle mnoha ekologů kvůli tomu patří na černou listinu největších klimatických škůdců. Co to znamená pro Česko?

Nejčernější ovce: Polsko vyrábí přes 90 procent elektřiny z uhlí

V Polsku se po dva týdny konalo další kolo obřích světových konferencí OSN o ochraně klimatu. Pikantní na konferenci, kde se pouze předjednával nový dokument, který by snad měl v roce 2015 na summitu v Paříži nahradit Kjótský protokol, bylo to, že se konala právě v polském hlavním městě.

Polsko lze totiž označit za jednoho z největších znečišťovatelů ovzduší kysličníkem uhličitým, a to proto, že se tu mimo jiné vyrábí celých 92 procent elektrické energie v uhelných elektrárnách. A zdaleka ne všechny jsou modernizované. Polsko navíc místo rozsáhlých investic do obnovitelných zdrojů, které pořád odkládá, chystá výstavbu dalších uhelných elektráren. „Výroba elektřiny z našeho černého a hnědého uhlí zůstane nepochybně základem naší energetiky i pro příští roky,“ říká bez obalu polský premiér Donald Tusk. Dodává k tomu pouze, že v případě spuštění rozsáhlé těžby zemního plynu z břidlic by část polské energetiky mohla přejít na takto vytěžený domácí zemní plyn.

Svoji koncepci energetiky Polsko hájí tím, že každý stát má právo využívat k výrobě energie přírodní zdroje, které má k dispozici. Pokud jde o výrobu elektřiny z uhlí, patří Polsku z pohledu ekologů nelichotivé třetí místo na světě, za Jižní Afrikou a Mongolskem, které mají ještě o něco vyšší podíl.

Uhelný antisummit

Červeným hadrem se pro ekologické aktivisty stal fakt, že se v době varšavského summitu OSN o klimatu, na který přijelo 20 000 účastníků z celého světa, se v polském hlavním městě konal i „antisummit“. Tak totiž například Světový fond na ochranu přírody (WWF) nazval Konferenci uhlí a ochrany klimatu, na níž se v budově polského ministerstva průmyslu a obchodu sešlo na čtyři sta zástupců největších producentů uhlí. A pokud jde o samotnou konferenci OSN o ochraně klimatu, zástupci Polska přiznali, že důvodem toho, že se konala právě u nich, je hlavně „snaha být při tom“. Tedy zabránit tomu, aby byla připravena klimatická dohoda, která by budoucnost polské uhelné energetiky nějak zásadně ohrozila.

Polský ministr životního prostředí Marcin Korolec to říká jasně: „Dohody o boji proti klimatickým změnám by měly jednotlivým státům zachovat možnost stanovit si vlastní kvóty a cíle. Potřebujeme flexibilitu, ne globální diktát.“

Výrobu elektřiny uhlí Polsko ani v nejmenším neomezuje a Varšava se hájí, že i tak v porovnání s rokem 1988 snížila země emise kysličníku uhličitého o víc než třicet procent. Ekologové ovšem poukazují, že se tak stalo po omezení těžkého průmyslu a kvůli celkovým změnám v ekonomice, nikoli zásluhou ekologické politiky polského státu.

Poláci si navíc dokázali při vstupních rozhovorech s Evropskou unií vyjednat rozsáhlé výjimky, díky nimž nemusí dodržovat přísné ekologické limity. „Polské uhelné elektrárny jsou realitou. Ale realitou neudržitelnou,“ varuje však bývalý český ministr životního prostředí Bedřich Moldan. Poukazuje přitom na ekonomickou skutečnost, že uhelné elektrárny mají při výrobě elektřiny účinnost nejvíc něco málo přes čtyřicet procent. „Zbytek vyrobeného tepla mizí v chladicích věžích,“ dodává Moldan.

Je nám něco do toho, z čeho Poláci dělají elektřinu?

Čes/zko chce stavět v Polsku větrné elektrárny

Česko má v Polsku několik rozdílných zájmů. Na jedné straně Poláky v jejich odmítání tvrdých ekologických restrikcí vůči uhelným elektrárnám podporuje, protože i Česko vyrábí většinu své elektřiny z uhlí. Polsko je také důležitým exportérem elektřiny do Česka, a protože má jedny z nejnižších cen elektřiny v Evropě, je dovoz z Polska pro Česko výhodný.

Na druhé straně ČEZ má velké plány na investice do obnovitelných zdrojů v Polsku: chce se podílet především na rozvoji tamních větrných parků, jedné z mála možností, jak by Varšava mohla naplnit své závazky výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. „Polská vláda rozhodnutí ale stále odkládá,“ říká Bohdana Horáčková, ředitelka polské pobočky ČEZ. Český energetický lídr by také rád byl u případné výstavběy první polské jaderné elektrárny, ovšem zahájení její výstavby je ještě mnohem dál ve hvězdách než využívání větrné energie.

Polská uhelná energetika je pro Česko sice určitou ekologickou zátěží, ale zároveň díky svojí flexibilitě hraje důležitou roli při eliminaci problémů, které vznikají s růstem role obnovitelných zdrojů a kvůli jejich nárazovosti. Jde přitom zejména o vliv německých výroben větrné elektřiny na přenosovou soustavu.

Je tedy i v zájmu Česka, aby se Polsko nedostalo jakýsi světový nebo i evropský „černý list“, to by totiž mohlo znamenat ohrožení stability stále propojenějšího středoevropského energetického trhu. Proto by i Češi měli Polákům držet palce, aby svůj finančně i časově náročný přechod na přijatelný energetický mix plynule zvládli.

Autor je redaktor MF DNES a Lidových novin

Takhle si vedou akcie ČEZ dnes. Co by s nimi provedl úspěch v Polsku?
Zdroj: peníze.cz
Další české akcie na Peníze.cz
Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (20)

Vstoupit do diskuze
Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského... Více

Související témata

čezdonald tuskekologieelektřinaenergetikaenergiekjótský protokoloxid uhličitýpolsko
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo