Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

A inženýři ekonomie mlčí. I před volbami

Ondřej Podlešák
Ondřej Podlešák
24. 10. 2013
 10 335

Je známý fakt, že většina české populace podceňuje výběr finančních produktů. A nejinak se chová v předvolebním období. Součástí finanční gramotnosti je totiž i výběr vhodné politické strany. Jím rozhodujete o tom, jak bude vypadat váš rozpočet. A rozhodně neplatí, že jeden hlas nic nezmění, ba naopak, jeden hlas mění vše. Nevěříte?

A inženýři ekonomie mlčí. I před volbami

Dlouhé roky vládla marketingu masová reklama. Už je ale passé jako klobouky, jak by řekl Kocour z Červeného trpaslíka. V dnešní době se reklama cílí na menší a menší skupiny, Obama dokonce ve své kampani zašel tak daleko, že oslovoval jednotlivé voliče)! Strategií nového tisíciletí je oslovení takzvaných opinion leaderů (tedy „názorových vůdců“, tvůrců veřejného mínění). Firmě stačí oslovit jediného člověka, který dělá dobré jméno značce a doporučuje ji dál.

Reklamní rodinka v reálu

Jak to funguje? Opinion leader dostává vzorky zboží zdarma, aby se s ním mohl ukazovat, a lidé si tento druh zboží kupovali. Zajímavým pojednáním na toto téma je film Jonesovi (2009), ve kterém do satelitního městečka boháčů marketingová firma nastěhuje reklamní rodinku, která používá produkty jednotlivých firem; firmy jí platí za to, kolik sousedů si koupí produkt jejich značky.

Dnes víc než kdy jindy platí, že jeden člověk může změnit vše. Přiznejte proto výběru strany patřičnou důležitost. Většina lidí se vyhýbá studiu programů, strávíte-li tím čas, velmi pravděpodobně při volbě několik desítek lidí ovlivníte. Faktické argumenty od konkrétního člověka totiž udělají víc než prázdná hesla. Opinion leaderem se může stát každý.

„A šlo by to bez faktury?“

Má tedy smysl se nad svými volebními preferencemi zamyslet. V oblasti fiskální politiky se bijou dva zájmy, snaha o navýšení dvojího rozpočtu: Osobního rozpočtu každého občanů – každý člověk se snaží maximalizovat svůj rozpočet. A rozpočtu státního – protože státní dluh musí ti samí občané splácet ze svých daní. Základní matematika hovoří o nepřímé úměře: Čím méně zůstane občanům, tím víc vybere stát. Na ukázce vývoje sazeb daně z přidané hodnoty je vidět, že to neplatí vždy.

Výběr daně z přidané hodnoty v Česku

Zdroj: Ministerstvo financí

 

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Vybráno na DPH (mld.)

217,4

235,9

254,9

253,5

269,6

275,2

278,1

Základní sazba DPH

19 %

19 %

19 %

19 %

20 %

20 %

20 %

Snížená sazba DPH

5 %

5 %

9 %

9 %

10 %

10 %

14 %

Nárůst základní sazby

 

5,3 %

Nárůst snížené sazby

 

80,0 %

11,1%

40,0%

Změna objemu výběru

 

8,5 %

8,1 %

-0,5 %

6,4 %

2,1 %

1,1 %

Jak je možné, že sazby rostou o desítky procent, a na daních se vybírají vyšší částky v řádu jednotek? Jednoduše, známe to asi všichni. „Dobrý den, potřeboval bych udělat fasádu, ale chci se zeptat, šlo by to bez faktury?“ Růst šedé ekonomiky má jednoduchá pravidla: Klient chce ušetřit, protože „doba je zlá“ – ceny rostou (částečně i kvůli DPH), ale plat ne. Řemeslník si nemůže vybírat, pokud kšeft bez faktury nevezme on, udělá to někdo jiný. A práce tolik není.

Někdo začít musí

Není to žádný velký objev: Zmíněný efekt zná každý student, který k ekonomice alespoň přivoněl. Jmenuje se Lafferova křivka a tvrdí, že existuje bod, ve kterém zvýšení daňové sazby už nevede ke zvýšení příjmů výběrčího daní, ale naopak bují šedá ekonomika – lidé se platbě daní snaží všemožně vyhnout. A jsou v tom velmi kreativní.

Lafferova křivka

Zdroj: Wikipedie

Věříte, že při nižší daňové sazbě se dá vybrat víc?

Kdo trpí stávající situací? Ekonomika, stát i občané. V případě mírného snížení sazby se dostaneme na bod, kdy občané trpí méně, stát vybírá dost, ale ekonomika trpí stále. V případě výrazného snížení sazeb zprvu trpí stát, je to ale prospěšné pro občany a ekonomiku. A pokud ekonomika roste, mají z toho prospěch nakonec všichni, dlouhodobě je to tedy efektivní cesta. Velmi nízkou sazbu DPH má například... Švýcarsko.

Inženýrů ekonomie máme nepočítaně. Každý z nich Lafferovu křivku musí znát. Jak je tedy možné, že ve své většině mlčí. Kolik textů na téma zvyšování (nebo spíš nesnižování) daňových sazeb jsme od nich mohli číst? Kde je tlak na politiky... Někdo začít musí.

Přeji šťastnou ruku při výběru té správné strany.

Autor je team managerem ve společnosti Partners Financial Services

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Podlešák

Ondřej Podlešák

Jeho záliba v číslech se projevila už na střední škole, kdy se stal členem Mensa. Vystudoval VŠE v Praze, obor matematické metody v ekonomii. Financím se věnoval i dále, v roce 2012 byl jako manažer u... Více

Související témata

daň z přidané hodnotydanělafferova křivkamarketingšedá ekonomikavolby
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo