Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Pop-ekonomie a rakouská škola. Odklon od „měkkých“ disciplin a cesta zpět

Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda
28. 8. 2013

V následujícím textu se zamyslím nad vztahem ekonomie rakouské školy a takzvané pop-ekonomie čili populární ekonomie.

Pop-ekonomie a rakouská škola. Odklon od „měkkých“ disciplin a cesta zpět

Přednášky kurzu Pop-ekonomie, který vedu na Vysoké škole ekonomické, zahajuji vždy nastíněním, co vlastně pop-ekonomií míním. Nuže, pop-ekonomii lze chápat dvěma základními způsoby. Prvním je prostá popularizace ekonomie. Té se dopouští třeba ekonomický žurnalista, který zjednodušuje výrok odborného ekonoma, třeba analytika finančních trhů, aby byl mediálně stravitelný. Tedy přístupný ne-ekonomovi, čtenáři novin, magazínu, webového portálu, posluchače rozhlasu, diváka. Klidně ji ale může provádět i laureát Nobelovy ceny za ekonomii, když si spustí vlastní internetový blog – a jsou tací. K širokému webovému auditoriu pochopitelně nemůže promlouvat úplně stejně jako ke kolegovi z univerzitního kabinetu či výzkumného pracoviště.

Pop-ekonomii lze ale chápat i druhým způsobem, jako jistou podmnožinu ekonomického výzkumu, v jehož rámci se ekonomové – mnohdy na plně odborné úrovni – zabývají „populárními“ tématy. Například těmi, která shrnuji ve své pop-ekonomické knize Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé a která dobře vystihují otázky, proč šéfují neschopníproč jsou obézní dívky povolnější k rizikovému sexu či proč se modroocí spíše opijí.

Obojí pojetí pop-ekonomie vedou k popularizaci ekonomie. První ji popularizuje přímo, „z definice“, druhý tak, že se laik, ne-ekonom, může díky atraktivnímu tématu dovtípit, že ekonomie asi opravdu není jen „sucharská“, ale vlastně docela zajímavá a třeba i vzrušující věda, která má hodně co říci k celé škále společenských otázek. Důvod, proč je to vůbec možné, je prostý: ekonomii lze totiž v širším smyslu definovat jako vědu zabývající se lidským jednáním (a jeho motivacemi) v podmínkách všeobecné vzácnosti a omezenosti zdrojů, času, mozkové kapacity, pohledných dívek, zámožných mužů – peníze jsou jenom jednou (jakkoli důležitou) z těchto motivací.

Ve své jiné knize, Proč si ženy přitažlivost koupit nemohou, a muži ano, se blíže zabývám behaviorální ekonomií a neuroekonomií, dále pak ekonomií štěstí a ekonomií krásy. Lze říci, že toto jsou v jistém smyslu klíčové stavební kameny populární ekonomie (ve zde uvedeném druhém způsobu jejího chápání). Na následujících řádcích se budu snažit vystihnout, co mají společného s perspektivou vycházející z učení rakouské školy, a v čem naopak spočívají rozdílnosti.

Příklon k přírodním vědám

Obecně lze tvrdit, že pro všechny zmíněné stavební kameny populární ekonomie je příznačné poměrně citelné prolnutí psychologickými aspekty. To z nich do značné míry činí protiklady k většinově přijímané ekonomické teorii, ekonomii hlavního proudu. Zejména ve druhé polovině dvacátého století byla snaha o vytěsnění psychologických aspektů z ekonomických teorií charakteristickou snahou převážné většiny ekonomů hlavního proudu. Psychologie nesplňovala kritéria „skutečné vědy“. Skutečnými vědami, které si žádal tehdejší pozitivistický trend v ekonomii (ať už reprezentovaný instrumentalismem Miltona Friedmana nebo operacionalismem a deskriptivismem Paula Samuelsona) jsou jedině přírodní vědy, zejména fyzika a matematika.

Příliv pozitivistických tendencí do ekonomie hlavního proudu kulminoval zhruba v sedmdesátých letech dvacátého století, kdy období své největší slávy prožívaly koncepty typu hypotézy racionálních očekávání nebo teorie efektivních trhů, která z racionálních očekávání vychází.

Nástup behaviorální ekonomie

Mimo ekonomii, v psychologii, se ovšem ve stejné dekádě začaly objevovat práce, které kritizovaly nahlížení člověka ekonomy hlavního proudu jakožto pověstného „homo economicus“. Zejména práce Daniela Kahnemana a Amose Tverského prokazovaly, že člověk podléhá emocím znatelně víc, než koncept „homo economicus“ předpokládá. Od osmdesátých let se prací psychologů typu Kahnemana či Tverského inspirují v rostoucí míře ekonomové – vzniká podobor behaviorální ekonomie, jež je svým způsobem kombinací ekonomie a psychologie. O něco později se také začínají rozvíjet zmíněná ekonomie štěstí (happiness economics) a ekonomie krásy (beauty economics), pro něž je rovněž příznačné mnohem těsnější spoutání s psychologií a dalšími společenskými vědami (antropologie, sociologie,…), než je tomu o ekonomie hlavního proudu. Stoupenci těchto směrů jsou rovněž přesvědčeni, že celá řada ekonomických rozhodnutí člověka je ve významné míře ovlivněna takovými faktory, jako je fyzická přitažlivost protějšku, momentální nálada, emocionální či hormonální pochody a další faktory, které dosud ekonomové hlavního proudu spíše obcházeli či považovali za „dané“ nebo irelevantní.

Hlavní proud v úzkých

Nedávnou finanční krizi lze nahlížet jako zásadní, vlastně i empirické zpochybnění některých klíčových teoretických konceptů ekonomie hlavního proudu vycházejících z pozitivistického světonázoru. Podle mnohých totiž hypotéza racionálních očekávání, teorie efektivních trhů a další koncepty rozvinuté ekonomy hlavního proudu ve druhé polovině dvacátého století nezanedbatelným způsobem přispěly ke genezi událostí, jež eskalovaly právě finanční krizí. Lze dost dobře očekávat, že v pokrizové éře se ekonomie hlavního proudu promění v tom smyslu, že bude za své přijímat mnohem intenzivněji než dosud koncepty prolnuté psychologičnem a behaviorálními aspekty. Proto lze také předpokládat, že dojde k dalšímu rozvoji behaviorální ekonomie, ale i ekonomie štěstí, ekonomie krásy, prostě pop-ekonomie.

Příště se již koncentruji na vztah ekonomie rakouské školy a behaviorální ekonomie a na vztah rakouské školy a ekonomie štěstí.

Lukáše Kovandu můžete rovněž sledovat na Facebooku.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Je členem Národní ekonomické rady vlády. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Je členem vědeckého grémia České bankovní... Více

Související témata

Amos Tverskybehaviorální ekonomieDaniel Kahnemanekonomie krásyekonomie přitažlivostiekonomie štěstífinanční krizeMilton FriedmanmotivacePaul Samuelsonpop-ekonomiepopularizacepozitivismuspřírodní vědypsychologierakouská školasociologiespolečenské vědy
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo