Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Urychlené čerpání dotací: Nic je někdy více

Josef Beran
Josef Beran
25. 4. 2013

Jako bychom zaslechli oblíbenou mantru našich dní: My ty peníze musíme vyčerpat! Slovensku prý hrozí, že „přijde až o půl miliardy eur“ evropských dotací. Tak to vypadá z pohledu českých i slovenských médií. Vyvážené zpravodajství by ovšem jedním dechem dodalo, že to vlastně může taky znamenat, že se sto miliard z rozpočtu ušetří.

Urychlené čerpání dotací: Nic je někdy více

Ten či onen jev lze popisovat kladně či záporně, podle toho, jak je pozorovatel naladěn. Přesto si myslím, že veřejnoprávní media by měla – na rozdíl od komerčních, kde je to věcí volby – z podstaty věci nabízet pohled vyvážený a vyhnout se jednostrannostem.

Na příkladu jedné zprávy, převzaté v ranních zprávách Českého rozhlasu z deníku Sme, bych chtěl ukázat, jak se lze šikovně takovému poslání vyhnout, aniž by základní premisa o pluralitě byla porušena. Zpráva vycházela z článku uveřejněného dne 8. dubna 2013 pod titulkem Fico: Slovensko môže prísť o pol miliardy z eurofondov. Nahlédneme-li do internetové podoby deníku, dovíme se mimo jiné:

Podľa Fica hrozí, že Slovensku prepadne 250 až 600 miliónov eur. „Privítali by sme, keby bola možnosť tieto peniaze použiť na vytváranie pracovných miest pre mladých.“ Lepšie míňať eurofondy nám má pomôcť aj expertná skupina, ktorú vytvoríme spoločne s[Európskou] komisiou.

Co se ale nedozvíme z deníku ani ze zpráv Českého rozhlasu, je fakt, že mínanie, tedy utrácení, evropských peněz zatíží také státní rozpočet. Všechny projekty financované z evropských fondů totiž vyžadují spoluúčast národních rozpočtů. Ta se se pohybuje od 15 do 50 procent podle oboru, do kterého dotovaný projekt spadá.

Když být o půl miliardy bohatší znamená být o sto milionů chudší

Přepokládejme pro jednoduchost, že projekty, které za inkriminované peníze bude nebo by mohlo Slovensko realizovat, budou v průměru spolufinancovány z dvaceti procent státním rozpočtem. To znamená dodatečné výdaje 50 až 120 milionů eur, o které by mohl být menší schodek státního rozpočtu, případně vyšší výdaje na bohulibé činnosti. Například na úlevy zaměstnavatelům, kteří ty mladé zaměstnají. Ve skutečnosti by však byla úspora vyšší, protože by snížila výdaje ještě o dluhovou službu, jinými slovy o úroky z takto vynaložených, rozuměj vypůjčených peněz. Také Slovensko hospodaří se schodkovým rozpočtem, a realizuje proto nejrůznější úsporná opatření.

Tak co myslíte, jaké dopady na státní rozpočet Slovenské republiky bude mít nečerpání 200 až 600 milionů eur. Ztrátu, nebo úsporu 50 až 120 milionů eur?

Ti, kteří si ještě pamatují novinářskou hantýrku užívanou před rokem 1990, si možná vzpomenou na sloveso užívané při hodnocení úspěchů té či oné pětiletky. To sloveso proinvestovat bylo sice vytvořeno podle slova prošustrovat, přesto mělo ve čtenáři vzbudit dojem moudrého nakládání s prostředky státního rozpočtu, rozuměj s penězi daňových poplatníků.

[Pozn. redakce Finmagu: Není potřeba si pamatovat novinářskou hantýrku doby předlistopadové, slovo prinvestovat si mezi námi blahobytně žije dál, v novořeči manažerské i úřednické.]

Utrácet je radostná povinnost

Nejen na Slovensku, ale i ve všech ostatních státech Evropské unie, včetně Česka, se takto vypíšou a ze státního rozpočtu proplatí mimo jiné i projekty s přínosem, který lze eufemisticky nazvat hypotetickým. A to nepočítám desítky či stovky milionů, které stát proplatí realizátorům schválených projektů, ale které z Unie už nepřijdou, protože nebyla dodržena všechna předem známá pravidla pro jejich čerpání. Státní rozpočet tedy neuhradí spoluúčast dvacet procent, ale celý projekt stoprocentně. Urychlené čerpání naplánovaných prostředků pod tlakem času, který zbývá do konce rozpočtového období, k takovým nedostatkům přímo vybízí.

Záměrně neuvažuji programově nastavené čerpání prostředků do vlastní či spřátelené kapsy, viz mediálně známé projekty Regionálního operačního programu Severozápad, ale i mnohé další, jejichž mediální ohlas není tak výrazný.

Na závěr kontrolní otázka: Kde se vzaly ty stovky miliard eur, které Evropská unie rozdává jednotlivým zemím?

  • byly vytištěny v Bruselu
  • byly vybrány od daňových poplatníků jednotlivých zemí
  • jednotlivé členské země si je vypůjčily, aby je mohly poskytnout Unii na rozdávání

Pro jistotu odpověď: B je správně a C taky

Ta ranní zpráva v Českém rozhlase není jenom o Slovensku, je také o nás a o našem postoji k utrácení daňových výnosů. O jednostranném informování. O šetření na nepravém místě a o nadšení z utrácení, ať to stojí, co to stojí.

Převzato se souhlasem redakce z Neviditelného psa

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Josef Beran

Josef Beran

Související témata

dotacemédiapřerozdělovánírobert ficoschodek státního rozpočtuslovenskospoluúčaststátní rozpočetžurnalistika
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo