Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Deset let a sedm velkých tajemství eura

Pavel Kohout
Pavel Kohout
3. 1. 2012

Když začátkem roku 2002 lidé dostali do rukou eurové bankovky a mince, byla to velká sláva. Ale někteří již věděli, že euro není dobrý projekt. Dokonce i někteří z těch, kdo euro pomáhali prosadit.

Deset let a sedm velkých tajemství eura

To je první velké tajemství eura: Zasvěcení věděli hned od počátku, že měnová unie napříč tolika rozdílnými ekonomikami nebude fungovat dobře, protože teorie i zkušenost hovoří proti. Romano Prodi například již začátkem roku 2002 prohlásil, že Pakt růstu a stability je hloupý a rigidní.

Možná že cílem evropských integrátorů bylo dovést eurozónu úspěšně ke krizi – a pak vážně sdělit lidu: „Vidíte, společná měna nemůže existovat bez společné rozpočtové politiky, takže nám dejte moc teď hned a žádné okolky. Když my, Bruselané, nedostaneme více moci, euro zkrachuje a vy budete trpět nezaměstnaností a bídou, bu bu bu!“

Citové vydírání

Což se přesně děje. Každý den slýcháme, jak zásadní je záchrana eura; kolik bilionů a trilionů by stál rozpad eurozóny a jak životně důležité je spojit síly a sjednotit se. („Sjednotit se“ lze do jazyků menších států přeložit jako „poslouchat rozkazy a nediskutovat“.) Toto vše jsou manipulace. Eurozóna se nemůže rozpadnout – to je druhé velké tajemství. Žádný stát neopustí euro dobrovolně, protože oceňovací rozdíly v účetních bilancích bank by hned druhý den způsobily obrovskou bankovní krizi. Proto Německo nezavede „novou marku“. Z eurozóny nelze vylučovat, takže není možné zbavit se rozpočtových hříšníků. Pokud se eurozóna rozpadne, bude to trvat dlouhá léta a ekonomiky se mezitím přizpůsobí.

Citové vydírání založené na „nutnosti okamžité záchrany společné měny“ postrádá ekonomický smysl. Záchranu potřebují francouzské, německé nebo belgické banky. Zánik eura je bubák strašící Evropany, aby souhlasili s koncentrací politické a hospodářské moci do rukou hrstky vyvolených.

Třetí tajemství eura: Společná evropská měna nejenže nemůže fungovat bez společné rozpočtové politiky, ale ani s ní. I kdyby již v roce 2002 bylo zavedeno evropské ministerstvo financí, federální daně a rozpočet, fungování eura by se nezlepšilo. Konkurenceschopnost Portugalska, Španělska, Itálie, Francie ani Řecka by nevzrostla ani o milimetr. Bublině bankovních úvěrů by se nepředešlo. Vznikl by ovšem federální dluh, což eurofederalisté nezdůrazňují.

Bohatší budou doplácet

Čtvrté tajemství: Evropskou rozpočtovou federaci nelze zavést, neboť Francouzi by se museli smířit s omezením sociálního státu a Němci by museli přijmout roli evropské Kalifornie. Společný rozpočet znamená, že členské státy sjednotí své penzijní a zdravotní systémy. Bohatší státy také budou doplácet na ostatní – navždy a vydatně. Například bohatá Kalifornie dostává za každý dolar odvedený do federálního rozpočtu nazpět jen 79 centů. Je možné představit si něco podobného v evropských podmínkách? Non. Nein. Ne. Ei. (Tak se „ne“ řekne finsky.)

Páté tajemství: Euro je nebezpečné pro malé otevřené ekonomiky. Irskou ekonomiku dokázalo málem zlikvidovat. Slovinsko trpí těžkou bankovní krizí a hospodářskou recesí. Stihlo za pár let nasát velký objem levných eurových úvěrů, příliš obrovský, než aby jej malá ekonomika dokázala dobře strávit.

Nyní země trpí těžkou krizí. Podíl špatných úvěrů se pohybuje kolem patnácti procent a roste. Vláda již musela zachraňovat největší banku v zemi částkou 250 milionů eur (ne, Evropská unie solidárně nepomohla). Další, větší, záchranný balíček se očekává. Bankovní krizí trpí i Dánsko, jehož koruna je na euro navázaná kurzem i úrokovými sazbami. Příčina je stejná: nadměrná expanze levných eurových úvěrů v letech 2004–2008 a následný tvrdý dopad.

Co dělat?

Šesté tajemství: Všechny „eurovaly“ a záchranné půjčky jsou pro kočku. Tečka.

Sedmé (veřejné) tajemství: Takzvané integrační jádro Evropské unie je ve skutečnosti jádrem předlužení.

Epicentrem krize není Řecko, nýbrž Itálie, Francie, Belgie a také zdánlivě zdravé Německo. Tyto státy by se rády podělily o svoji zátěž. Nenechme se obalamutit, abychom platili cizí dluhy.

Nejlepší věcí, kterou můžeme udělat pro stabilitu Evropy, je udržet finanční stabilitu naší vlastní země. Ani to není málo.

Psáno pro MF Dnes

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Související témata

bankyBelgieDánskoeuroeurovaleurozónafiskální unieFrancieintegraceItáliemarkaMěnová unieNěmeckopavel KohoutRomano Prodirozpad eurozónyŘeckoSlovinskozáchrana eurozóny
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo