Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Maďarský zločin a evropský trest

Luboš Palata
Luboš Palata
14. 3. 2012

Maďarsko ve svých rozpočtových statistikách podvádělo v rozměrech podobných řeckým podfukům. Z Evropské unie nyní přišel bezprecedentní trest: pozastavení výplaty miliard z evropských fondů. Postup Bruselu je zcela na místě.

Maďarský zločin a evropský trest

 

Maďarsko Viktora Orbána v úterý zjistilo, že i když vás jen tak nemohou vyloučit z Evropské unie, neznamená to, že je všechno povoleno. Zvlášť v době, kdy si Evropská unie dává konečně pozor na to, aby jí někdo nekazil těžce nabytou značku „rozpočtově odpovědného“ klubu. Pozastavení výplaty půl miliardy eur z kohezních fondů sice není věc, kvůli níž by se Maďarsko a maďarská vláda zhroutila (a Budapešť už dala najevo, že si tyto peníze dokáže opatřit i jinak), ale přesto je to zatím nejvýraznější signál, že Unie má na země typu Maďarska páky.

Politický trest bude vypadat jinak

Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o hluboce nespravedlivý a politicky motivovaný krok. Maďarsko sice pod Orbánovým vedením porušuje základní pilíře demokracie, jako je dělba moci, nezávislost soudnictví, svoboda sdělovacích prostředků – a dalo by se pokračovat –, jenže za to se v Evropě ještě pokuty neudělují. Nejvyšší sankcí může být ztráta hlasovacího práva pro členskou zemi, která se něčeho takového dopustí.

Evropská komise je s Budapeští ve při nejen kvůli nové maďarské ústavě, jež obsahuje několik sporných a evropským hodnotám neodpovídajících bodů, ale především kvůli celé řadě zákonů. Ty jsou podle nového Orbánova zvyku přijímány ústavní většinou (kterou jeho Fidesz má) jako pojistka, aby je po případných prohraných volbách nemohla nová vláda jen tak zrušit. Politický souboj o udržení demokratického charakteru Maďarska je však jiné bojiště.

Orbán znárodnil penzijní účty

Nebezpečí „řecké cesty“ a toho, že se Maďarsko stane (byť není členem eurozóny dalším zdrojem nákazy) je totiž poměrně vysoké.

Maďarsko argumentuje, že může vykázat za loňský rok dokonce nižší než plánovaný tříprocentní deficit a v číslech, která ukazuje v Bruselu, tomu tak i je. Jenže jak uvedla ve zdůvodnění „trestu“ Evropská komise a včera svým rozhodnutím potvrdili ministři financí, Budapešť se k nim dopracovala tak, že započítala peníze ze znárodněných soukromých penzijních účtů, „dočasným“ mimořádným zdaněním energetických monopolů a bank a účetními kouzly. Podle konzervativních odhadů si tak Maďarsko takto „zlepšilo“ čísla o objem financí odpovídající přibližně deseti procentům hrubého domácího produktu.

Problém je v tom, že díky tomuto „čarování“ se Orbánovi podařilo vyhnout větším a systémovým změnám v rozpočtu. Kromě zvýšení daně z přidané hodnoty na 27 procent (nejvíc v Unii), toho Budapešť skutečně především na výdajové stránce udělala méně, než by bylo třeba. Podle odhadů komise půjde maďarský rozpočet v tomto a hlavně příštím roce do obrovských, Řecku odpovídajících deficitů, a tomu má trest v podobě pozastavení peněz z fondů zabránit. Tím, že Orbána donutí skutečně něco s rozpočtem dělat.

Nečas na straně Orbána. Jen Nečas víc proč

Maďarsko má však i své zastánce. K společnému vystoupení Visegrádské čtyřky na obranu Maďarska vyzval před posledním summitem Evropské unie „rozpočtově odpovědný“ český premiér Petr Nečas. Jediný důvod, který člověka napadne, je to, že je mu Orbán sympatický svým odporem vůči Bruselu a hlavnímu unijnímu proudu, což asi Nečasovi zakalilo rozum.

Na úterním jednání ministrů financí však přispěchalo na pomoc Maďarsku také Rakousko. Podle názoru rakouské ministryně financí Marie Fekterové se totiž Budapešti měří jiným metrem než západním zemím. „Včera jsme diskutovali o Španělsku, ale ke stejným sankcím jsme se nerozhodli,“ uvedla Fekterová.

Rozdíl mezi Maďarskem a Španělskem je v tom, že Orbán loni téměř nic s rozpočtem nedělal, i když maďarská ekonomika poměrně slušně rostla. Zatímco ve Španělsku narazily škrty na sociální únosnost, ale plán na stabilizaci státních financí se jen zpomalil, Maďarsko si prostě pomohlo účetním podvodem a žádné meze sociální únosnosti nějakých rozpočtových reforem ani nezkoušelo.
Česká republika i další země Visegrádu by měly krok Evropské komise ne kritizovat, ale přivítat. Je i v našem zájmu, aby Maďarsko mělo udržitelný rozpočet, aby nespadlo do propasti, na jejímž okraji už tři roky balancuje. Protože, byť se nám zdá Budapešť daleko, mohou nás problémy Maďarska stáhnout do velkých potíží také. A to by si přes ideologické brýle hledící český premiér Nečas měl konečně uvědomit.

Autor je redaktor Lidových novin

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (7)

Vstoupit do diskuze
Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského... Více

Související témata

daň z přidané hodnotydluhyEvropská unieevropské fondyFideszmaďarskoMaria Fekterovápenzijní fondyPetr NečasŘeckoschodek státního rozpočtustátní rozpočetŠpanělskoúčetní podvodyViktor Orbán
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo