Kdo jsi bez viny, euroúředníku, hoď kamenem

Tak jsme prý Bruselu zatajovali čtyřicet procent zfušovaných projektů, hlásal nedávno titulek jednoho ze zpravodajských serverů. Úředníci Evropské unie vyrozuměli ministra financí Miroslava Kalouska, že nevěří auditním zprávám, které o čistotě čerpání evropských dotací posílají jeho lidé do Bruselu. Obdobné výtky na adresu České republiky se objevují i ve výroční zprávě Evropského účetního dvora.

Nejsme v tom sami...

Věřit v křišťálovou čistotu čerpání eurodotací může v Česku vskutku jen opravdový naivka. Nějaký takový, který před lety uvěřil pohádce pana Grosse, někdejšího premiéra, tehdy o jeho křišťálově čistých osobních financích. Na druhou stranu je však třeba říci, že ani finance Evropské unie samotné nejsou kdovíjak průzračné. Ostatně informuje o tom ten samý účetní dvůr, který nyní peskuje Kalouskovo ministerstvo. A informuje o tom nepřetržitě od roku 1994!

... máme zářný vzor!

Ano, každým rokem už od půle devadesátých let, sedmnáctkrát v řadě, nebyl s to Evropský účetní dvůr orazit výkazy o hospodaření Evropské unie štemplem „bez výhrad“. Auditoři vždycky nalezli nějaké nepodloženosti. Loni například nebyli schopni dát ruku do ohně za čistotu 3,7 procenta výdajů rozpočtu Evropské unie, což odpovídá 4,6 miliardy eur.

Zašlapat šťouraly

Jenže o ne zcela průhledném hospodaření Evropské unie se příliš nemluví. Možná i proto, že kdo tak učiní, toho může stihnout podobný osud jako Martu Andreasenovou. „Osmdesát procent rozpočtu Evropské unie jde na podezřelé účely,“ konstatuje. Zřejmě o tom něco ví, neboť pracovala jako vrchní účetní Evropské komise. Do roku 2002. Tehdy byla Komisí suspendována a následně vyhozena poté, co upozorňovala na slabiny v účetních postupech Evropské unie. Později se dokonce nechala slyšet, že v Evropské komisi působí semknutá „mafie“, jejímž úkolem je zastrašit další případné šťouraly, kteří by snad jako ona zamýšleli svět zpravit o účetních nepravostech.

Kritizují-li tedy nyní euroúředníci tuzemské ministerstvo financí, nelze nepomyslet na ono známé „kdo jsi bez viny, první hoď kamenem“.

Text vyšel na autorové blogu