Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Přirozená ozdravná dezintegrace

Pavel Kohout
Pavel Kohout
20. 9. 2012

Rád bych se mýlil – ale je možné, že evropská bankovní krize bude trvat mnohem déle a bude mnohem dražší, než mnozí věří. Studujeme-li podrobněji vývoj japonské bankovní krize, najdeme vskutku znepokojující podobnosti.

Přirozená ozdravná dezintegrace

Japonská krize začala velkým monetárním a úvěrovým boomem během let 1980–1990. Objem peněžní zásoby tehdy v Japonsku vzrostl o 144 procent. Eurozóna zaznamenala během let 1998–2008 růst peněžní zásoby ve výši 111 procent. To je sice méně, avšak evropský peněžní růst byl mnohem méně rovnoměrný. Nejvíce přibývalo peněz v okrajových ekonomikách, zejména v Irsku a ve Španělsku, zatímco v Německu se měnové a úvěrové agregáty prakticky nehnuly během celé uvedené dekády.

Výsledkem tohoto vývoje je nestabilní stav, který během evropské finanční historie nemá precedent. Nikdo nezná snadný a rychlý lék, protože poslední západoevropská bankovní krize (Švédsko, 1990–1993) probíhala v malém měřítku a v podmínkách unitárního státu s nezávislou měnovou politikou. Evropští politici hlavního proudu se proto drží stále stejné mantry: „stále více integrace, to je naše agitace“. Plány na bankovní unii odrážejí stále totéž myšlenkové klišé.

Samočisticí mechanismy již pracují

Ve skutečnosti už postupně probíhá regenerační proces. Podle údajů z prvního čtvrtletí 2012 se německé banky zbavily závazků vůči periferním zemím (Irsko, Portugalsko, Španělsko, Itálie a Řecko) v celkové hodnotě 301,8 miliardy eur oproti stavu z prvního čtvrtletí 2008. Představuje to téměř padesátiprocentní pokles. Francouzské banky shodily 203,9 miliardy euro této rizikové expozice, což odpovídá poklesu o třetinu. (Údaje publikovány Financial Times na základě databáze Banky pro mezinárodní vypořádání.)

Tyto kroky jsou vedené jasnou logikou: pokud zkrachuje španělský bankovní systém, pak ať naše (tj. německé nebo francouzské) banky zůstanou raději stranou.

Probíhá tedy přirozený proces ozdravné dezintegrace. Systém se sám brání dalšímu šíření nákazy, zatímco politici by nejraději solidárně namočili do maléru celou Evropu. Je docela zřejmé, zda jako Česká republika máme sledovat racionální příklad německých a francouzských bankéřů, anebo jestli máme jako ovce poslouchat politické ideology s jejich pohádkami o stále těsnější integraci.

Kde nechal tesař... zadní vrátka?

Zdravé banky jsou základem dosud ještě poměrně zdravých českých veřejných financí. Agentura Moody’s se v červenci tohoto roku vyjádřila na adresu českých bank jasně:

„Nákaza evropskou dluhovou krizí zůstane v izolaci. (...) Velmi likvidní a dobře kapitalizovaný bankovní systém, který poskytuje stabilní finanční zázemí státu, je důležitým faktorem kreditní síly, která pomáhá držet nízko úvěrové náklady státu. To snižuje závislost státu na zahraničním financování a poskytuje izolaci před výkyvy finančních trhů. Proto úrokové sazby státních dluhopisů stále klesají a investoři stále vidí české státní dluhopisy jako regionální bezpečný přístav.“

Pokud Evropa má před sebou ztracenou dekádu nebo dvě, rozhodně nebudeme litovat, že nejsme členy klubu předlužených. Co bude v roce 2032, ukáže až budoucnost. Japonsko se ze své bankovní krize nevzpamatovalo dodnes. Pokud Evropa bude následovat – což se do značné míry děje – pak není důvod dělat unáhlená rozhodnutí.

Anebo si Česká republika má nechat otevřená zadní vrátka pro vstup do bankovní unie? Dobrá otázka. Umíte si představit banku, která by nechala ve svém bezpečnostním systému díru v podobě zadních vrátek otevřených pro nezvané hosty?

Psáno pro iHNed

 

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (7)

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Související témata

bankovní krizebankovní unieeurozónaFrancieintegraceIrskoJaponskoNěmeckoPavel KohoutPIGSsamočistící mechanismyŠpanělsko
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo