Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Anketa: Hrátky s rozpočtem? Kalousku, jsi jednička!

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
9. 11. 2012

Na nouzový návrh státního rozpočtu pro příští rok sice nakonec nedošlo, alespoň ale víme, kde bude Miroslav Kalousek příště škrtat. Co si o tom myslí ekonomové Tomáš Prouza, Pavel Kohout, David Marek či prezidentský kandidát Tomio Okamura?

Anketa: Hrátky s rozpočtem? Kalousku, jsi jednička!

I když to s osudem vlády po víkendovém kongresu ODS vypadalo všelijak, nakonec se jí podařilo uhájit holou existenci a protlačit daňový balíček, důchodovou reformu i církevní restituce. Pot z čela si tak mohl setřít nejen premiér Petr Nečas, ale i ministr financí Miroslav Kalousek. Ten přitom ještě během pondělka představoval přepracovaný státní rozpočet na příští rok, který by byl aktuální v případě, že by navrhované zvýšení daní poslanci nakonec nepodpořili. Na nouzové řešení sice nakonec nedošlo, rozhodně by však nemělo jen tak bez povšimnutí zapadnout. Řadě ekonomů totiž při pohledu na Kalouskovy škrty vstávaly vlasy hrůzou. Nikde navíc není psáno, že se pro děravou státní kasu nebudou brzy hledat další miliardy. Teď alespoň víme, v jakých oblastech se chystá nejlepší ministr financí příště řádit.

Abyste si to zapamatovali, syčáci!

Miroslav Kalousek se už před časem nechal slyšet, že neumí poskytovat švédské veřejné služby za rumunské daně. A svým návrhem přepracovaného rozpočtu to skutečně potvrdil. Jeho úsporná opatření měla postihnout především financování školství, vědy a výzkumu, ale také rozvoj dopravní infrastruktury a spolufinancování programů z fondů Evropské unie. Tímto způsobem by se sice mohlo ušetřit až 41 miliard korun, Kalouskovi odpůrci ale tvrdí, že podobnými škrty by ve finále jen došlo k dalšímu oslabení české ekonomiky. Objevují se však také názory, že ministr financí natruc sestavil rozpočet takovým způsobem, aby se případné škrty citelně dotkly úplně všech.

Jak se na Kalouskův návrh dívají lidé ze světa financí a byznysu? Mělo by se podle nich šetřit právě v oblastech jako školství, věda či dopravní infrastruktura?

Tomáš ProuzaTomáš Prouza

ekonom

Myslím, že nový návrh rozpočtu byl součástí vydírací taktiky rebelů v ODS – místo oblastí, kde by se dalo (a mělo) šetřit ministr Kalousek schválně škrtal v oblastech, které jsou pro budoucnost České republiky nejdůležitější, kde věděl, že se žádný zodpovědný poslanec pod takové škrty nebude chtít podepsat. Je ale smutné, že se z našeho rozpočtového procesu stává fraška, ať už šlo o tyto vyděračské plány na škrty, nebo neustálé nadsazování odhadu vývoje české ekonomiky, aby bylo možno plánovat daňové příjmy vysoko nad realitou.

David MarekDavid Marek

hlavní ekonom Patria Finance

Podívejme se na to z makroekonomického pohledu. Změny na výdajové straně veřejných financí by měly vycházet z dlouhodobé koncepce, která odpovídá politickému přesvědčení vládních stran a která není v rozporu s ekonomickou logikou. Tomu musí odpovídat nastavení daňového systému. Pokud si například vláda myslí, že investice do dopravní infrastruktury efektivněji zajistí soukromý sektor, je logické, že je nebude vytlačovat vlastní aktivitou. Nicméně z krátkodobého pohledu je potřeba vzít do úvahy vliv na okamžitou situaci v ekonomice. Česká ekonomika je v recesi, příští rok se očekává anemické oživení, které nechá výkon ekonomiky znatelně pod jejím potenciálem. Pokud vláda za této situace nechá pracovat automatické stabilizátory (daně a dávky v nezaměstnanosti), bude muset povolit zvýšení rozpočtového deficitu. Pokud ovšem trvá na fiskální konsolidaci, musí počítat s negativním fiskálním stimulem (vlivem na ekonomiku), jehož rozsah bude záviset na konkrétních nástrojích, které k tomu zvolí. A zde se dostávám k jádru věci. Škrty v investicích nadělají z krátkodobého pohledu v ekonomice podstatně více škod než změna DPH.

Pavel KohoutPavel Kohout

ekonom, ředitel pro strategii Partners

Ve státním rozpočtu je obrovský prostor pro škrtání – problém je, že neinteligentně provedené paušální škrty mohou mít všelijaké nevítané dopady. Uměl bych si ale představit rozsáhlé škrty v infrastruktuře, neboť obrovské množství staveb je zbytečných. Dálnice a mosty poblíž Chomutova, kde není skoro žádný provoz. Obchvat kolem vesnice Sulec. Obrovský „šnek“ na Praze 6 pod hotelem Pyramida, který je absolutně zbytečný a mohl stát možná miliardu. Podobných nesmyslů se pořád staví nebo plánuje dostatek. Umím si představit i škrty v takové posvátné rozpočtové krávě, jakou jsou investice do výzkumu a vývoje, neboť nevěřím, že většina z těch peněz skutečně jde do výzkumu a vývoje. Z dobře informovaných zdrojů jsem slyšel strašné věci. Podotýkám: z první ruky. (Proč ta první ruka nehlásila zpronevěru na policii? To už se mě neptejte.)

Co se týká školství – možná by bylo lepší zaměstnávat méně učitelů, dětem ve školách snížit zátěž v podobě nesmyslného vyučování, aby ušetřené hodiny mohly věnovat čtení. Dnešní děti nemají na čtení čas, protože jsou přetěžovány předměty, které k ničemu nejsou, a čas doma jim kradou nesmyslné domácí úkoly!

Pokud jde o programy Evropské unie, měli bychom se pokud možno odhlásit ze všech dotačních programů. Neexistuje jediné hospodářství v Evropě, které by vydělalo na dotacích. Dřívější tzv. „konvergenční“ nebo „kohezní“ země jsou dnes označovány jako PIIGS. Čím méně dotací, tím zdravější ekonomika.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda

novinář a ekonom

Ministr financí Kalousek narychlo a spíše provizorně „upekl“ nový rozpočet. Je proto zřejmé, že musel osekávat hlavně ve sféře „ostatních výdajů“. Na ty mandatorní sáhnout nemohl, neb za tím účelem by bylo třeba změnit příslušné zákony, což pochopitelně nelze provést přes noc. Potud tedy je třeba uznat, že jinak by v danou chvíli patrně nemohl jednat sebezapálenější libertarián (nehodlal-li by ovšem porušit zákony, samozřejmě). Dlouhodobě je třeba ale právě toto provést – změnit řadu zákonů, razantně „osekat“ mandatorní výdaje a zásadně omezit míru jejich zneužívání. Bude to muset provést takřka celá Evropa, ne pouze my – jsme na tom v porovnání s mnoha evropskými zeměmi ještě vlastně docela dobře. I tak platí: čím dřív do toho tneme, tím lépe. Ale chtějte to po politicích – sdílí maximálně čtyřletý výhled!

Petr MachPetr Mach

politik a ekonom

Podle mě by bylo rozumné šetřit ve výdajích místo zvyšování daní. Ale to, co navrhuje pan Kalousek, je nepochopení pojmu „šetřit“. Stát by měl rušit zbytečné úřady a krotit přebujelou byrokracii, rušit všemožné dotace, ať už to jsou různá školení spolufinancovaná z Evropské unie, nebo dotace stavebního spoření i dotace kamuflované jako „podpora výzkumu“. Pan ministr Kalousek bohužel navrhuje snižovat výdaje na opravy silnic a platy učitelů. To je hloupost. Stát má přestat platit to, co není jeho věcí – soukromé aktivity lidí, nesmí se ale zbavovat odpovědnosti tam, kde soukromé placení není možné, jako jsou základní školy a silnice.

Martin ProkopMartin Prokop

analytik Next Finance

Absolutně netuším, co tím ministr sleduje. Stačí se podívat na faktory, které v dlouhém období ovlivňují konkurenceschopnost a růst ekonomiky. Mezi ně patří kvalita lidských zdrojů, struktura daní, inovace, infrastruktura, vzdělanost a tak dál. A nyní se bude škrtat ve výdajích na školství, infrastrukturu, vědu a výzkum? Z tohoto pohledu je struktura škrtů naprosto nesmyslná. Naopak by mělo dojít ke zrušení mimorozpočtových fondů, osekání některých ministerstev (kultury, pro místní rozvoj, životního prostředí) a prodeji mnoha společností vlastněných státem.

Tomio OkamuraTomio Okamura

senátor

Návrh zcela podrobně neznám, ale z toho, co jsem zaznamenal, bych to v prvé řadě vnímal jako Kalouskův výkřik – když vy takhle, tak já udělám toto a bude to na vaši odpovědnost. Není to konstruktivní návrh a nevěřím, že je vážně míněný. Jsou tam i škrty v dotačních programech, což by znamenalo ztrátu peněz z evropských fondů – to je něco, co si vláda nedovolí. Jiná věc je, že se pan ministr všeobecně shlédl v plošných škrtech či v plošných řešeních – jako je zvyšování nominálních daní. Osobně bych investoval do důkladného auditu státního rozpočtu – do jednotlivých položek všech ministerstev. Jsem přesvědčený o tom, že bychom tu našli řádově miliardové rezervy. Snížení spotřební daně u nafty by pak bezesporu oživilo nejen ekonomiku, ale přineslo i vyšší výběr daně. A tak bych mohl pokračovat.

Patrik NacherPatrik Nacher

provozovatel webu bankovnípoplatky.com

Můj názor je stále stejný. Místo aby se ucpaly díry, kudy nám ze státního rozpočtu utíkají peníze na předražených zakázkách, zbytečných projektech, nevýběru daní apod., stále se zvyšují daně nebo se škrtá do bezvědomí. Jediné položky, které mají přesah do delšího časového horizontu – a každý majitel firmy ví, že jsou základem budoucího rozvoje a prosperity – jsou obecně investice, zvyšování vzdělanosti, věda a výzkum. A jsou to kupodivu právě tyto položky, které se nyní škrtají. Naši politici prostě umějí přemýšlet jen v horizontu fiskálního roku, maximálně jednoho volebního období. Delší období vývoje země a dlouhodobější vize jsou pro ně bohužel příliš ambiciózním úkolem, na který nemají.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

daněDavid MarekdphinfrastrukturaLukáš KovandaMartin Prokopmiroslav kalousekPatrik NacherPavel KohoutPetr Machplýtvánístátní rozpočetTomáš ProuzaTomio Okamuraveřejné rozpočty
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo