Portugalsko: Exemplární příklad nevhodnosti eura

Kořenem řeckých problémů byl nedostatek hospodárnosti ve veřejných financích. Voliči toužili po lepší životní úrovni a politici byli ochotni vycházet této touze velkoryse vstříc. Druhým kořenem bylo přijetí eura, které vzhledem k nižším úrokovým sazbám a konstrukci evropského finančního trhu umožnilo zadlužovat stát s opičí lehkostí.

Diagnóza je snadná

Za normálního fungování finančních trhů vede zhoršování veřejných financí k růstu rizikových přirážek dluhopisů, což obvykle brání nárůstu zadlužení nad kritickou mez. V rámci eurozóny ovšem tento bezpečnostní mechanismus chyběl.

Veřejné finance Irska byly v pořádku. Extrémně levné finance v neomezeném množství ale vedly ke vzniku úvěrové bubliny v bankách. Ta nakonec explodovala. Jelikož irská vláda na podzim 2008 vyhlásila absolutní garanci nad všemi závazky bank, automaticky to znamenalo její platební neschopnost. Ale co Portugalsko? Jeho státní dluh byl v roce 2007 jen na úrovni 62,7 procenta hrubého domácího produktu. Zvládnutelné číslo. Během let 1999 až 2009 rostl objem portugalských bankovních úvěrů nepříliš impozantním tempem čtyř procent ročně, tedy žádná exploze jako v Irsku. Na co tedy chřadne Portugalsko? Diagnóza je snadná.

Deficit zahraničního obchodu dosáhl v roce 2010 hodnoty osmi procent hrubého domácího produktu. V roce 2009 to bylo dokonce téměř patnáct procent HDP. To svědčí o akutní ztrátě konkurenceschopnosti. Neschopnost vyvážet má za následek pokles zisků podniků a vysokou nezaměstnanost. Příjmy veřejných rozpočtů klesají a následuje platební neschopnost. Tři případy úvěrového selhání v eurozóně jsou zároveň třemi exemplárními příklady nevhodnosti eura.

Uměle levné státní úvěry v Řecku, uměle levné soukromé úvěry v Irsku a uměle drahá měna v Portugalsku mají společného jmenovatele - společnou měnu.

Řešení neexistuje

Co nyní bude následovat, nikdo neví. Když se ve Spojených státech (což je rovněž velká zóna společné měny) nedaří určité průmyslové oblasti, pomoc neexistuje. Města jako Detroit, Buffalo nebo Rochester stojí, chátrají a utíkají z nich produktivnější lidé.

Pokud bude trvat politická jednota eurozóny za každou cenu, pak budou celé evropské státy hrát roli Detroitů, Buffal nebo Rochesterů po řadu let a desetiletí. Budou zvolna chátrat a produktivnější evropské země je budou permanentně dotovat v rámci transferové unie. Samozřejmě jen do té doby, dokud nedojdou peníze Němcům, Nizozemcům, Finům, Slovákům a dalším relativně lépe hospodařícím ekonomikám eurozóny.

Neexistuje řešení, zvláště pak ne ve formě společné evropské fiskální politiky.

Psáno pro Ekonom