Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Boj o tři procenta

Jan Frank
Jan Frank
11. 4. 2011

Debata o penzijní reformě probíhá. Úhlem pohledu, který chybí, je ale otázka, zda návrh vlády, tedy ta část reformy spočívající v redukci objemu důchodových prostředků ve státním rozpočtu o tři procenta, nějak zásadně přispěje k prevenci dalších krizí našich veřejných financí.

Boj o tři procenta

Pokud ve zbývajících částech rozpočtu vidno jen zcela nezbytné škrty, nikoliv další reformy („kulturní reforma", „železniční reforma" ap.), a tím pádem by penze měly být faktickým tahounem úspor, trochu se mi začínají klepat kolena. Tři procenta, i kdyby možnosti vyvést je na penzijní soukromé účty využilo 100 % oprávněných aspirantů, není mnoho. V podstatě několik miliard ročně. Asi jako kdyby se tři roky po sobě privatizovala Česká televize a k tomu České dráhy.

Pochopili jsme rok 2008?

Je moc dobře, že konečně jedna česká vláda má snahu řešit budoucnost penzistů. Proto chvalme. To by však nemělo zakrývat skutečnost, že návrh penzijní reformy nevychází z pochopení toho, co se děje se západní kulturou. Obligátní a po „realističnosti" volající námitka: Malý rovný důchod je pěkná idea, ale žijeme v zemi se silnou socialistickou tradicí, uřvanými demagogy, strýci z odborů a pestrobarevnými klauny typu VV. Pokud by se z rozpočtu vyvedlo třeba 15 % a výpadek by se financoval dalšími škrty, kdokoliv z téhle „fronty" si nás zase klidně vezme za rukojmí. Jako nesnesitelné dobrodružství zavánějící civilní občanskou válkou nám to přijde jen do chvíle, kdy začne další etapa otřesů nemocných evropských ekonomik. A Lidové noviny, které to zvěstují (viz Portugalsko), otiskují na téže straně autoritativní „pravicové" teze nabádající k „sociálnímu smíru"...

Co je horší? Stávky, demonstrace, ohrožené děti v inkubátorech a zatýkání vrhačů kamenů, nebo totální ekonomický sešup, po němž bude následovat to samé, ale v ještě mnohem horších kulisách? Jistě, je lepší počkat na to druhé, kdy už nebude konkrétního viníka děsícího se koncesvé kariéry a naopak bude možné vše svést na Mezinárodní měnový fond, případně na útoky měnových spekulantů. Ale ještě k západní kultuře. Vyvrátí někdo, že západní Evropa byla už před rokem 2008 notně nahnilou hruškou visící na vlásku? Nemohou za to současné úrokové sazby a krátkodobé trendy, ale ústava zavazující k mandatorním výdajům. Ústava evropského sociálního státu je něco jako euro, kazajka, z níž není úniku. Ekonomika přece nemůže spoléhat na to, že krize nebude, regulace neregulace. Naopak. Mělo by to být, pokud jde o státní rozpočty, její základní východisko.

Privatizace = logický článek reformy

Takže opravdu jen tři procenta a daně nahoru? Klidně tvrději: pět až deset procent a k tomu do zbytku funkčního období této vlády doprivatizovat vše, co jde. Stát má majetek za stovky miliard. Proč se někdo, třeba pan ministr Drábek, nějakou vhodnou formou (třeba v HydeParku na ČT 24) nezeptá lidí, jestli raději házenkářský zápas mezi Gumárnami Zubří a Prostějovem na ČT 4, kterému v hale přihlíží padesát osob, nebo dražší rohlík? Tenhle mač musí Gumárny prohrát. A takových misek vah je v ČR hodně. Je libo dražší knihu, nebo se raději obejdeme bez státní pošty? Ústav pro totality, nebo dražší mlíčko? Agenturku pro začleňování, zotavovničku pro ministerstvo vnitra ve Špindlu, Dobešovy odměny, nebo noviny a pivo za původní cenu? Že by se na Českých draháchnebo v Lesích ČR nenašlo něco pro soukromý zájem?

Tuk na takových pět až deset let krytí schodku příjmů důchodového účtu český stát má. A to už je zhruba polovina období doplácení ve prospěch těch, jimž reforma penzí už nic nepřinese. Tak veřejnost pochopí i zvýšení DPH, případně jiných daní, protože se prostě bralo všude. A burziáni se budou tetelit štěstím, jaké (české!) dluhopisy to drží. Zbývá jediná otázka: Proč ODS a TOP 09 nehodlají privatizovat? Jistě, do startu reformy se privatizace nestihnou, spousta politických problémů kolem. Ale nějaký další důvod?

Pokud vláda neobrátí pozornost k vlastní infrastruktuře jako významnému zdroji, nebo to přinejmenším nevysvětlí, a prostě navýší DPH,vytrácí se ideologicky pochopitelný článek reformy. Takovou reformu by „zvládnul" i Jiří Paroubek. A to je špatná zpráva.

Text vyšel v dubnovém čísle Revue Politika.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Jan Frank

Jan Frank

Související témata

Česká republikadaněekonomikapenzijní reformapraviceprivatizace
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo