Lukáš Kovanda: Příští zastávka? Hyperinflace…

1. 5. 2011

„Zastánců samospásného pumpování peněz do ekonomiky ubývá. Bohužel jsou to ale lidé, kteří mají obrovský vliv. Bernanke, Krugman a spol… Přes ně zatím nejede vlak. Ostatní si mohou štěkat, jak chtějí, ale jejich karavana pořád jede dál stejnou cestou,“ říká Lukáš Kovanda, novinář, ekonom a ředitel nadace Prague Twenty.

Lukáš Kovanda: Příští zastávka? Hyperinflace…

První díl rozhovoru najdete zde:

Lukáš Kovanda: Jak jsem dostal Kiyosakiho

Nepřijdou vám ekonomové obecně poněkud omezení? Nedívají se na svět jen úzkým průhledem vymezeným jejich teoretickým vzděláním? Občas mi přijde, že ekonomům chybí zájem rozhlížet se, nasávat informace z jiných oborů, politologie, sociologie, antropologie…

Přijdou. A myslí si to i řada lidí, které jsem zpovídal. Třeba Samuelson mi říkal, že jeho generace sice byla posedlá uváděním matematických principů do ekonomie, ale ještě byli schopní vnímat i vhledy jiných disciplín, sociologie, anebo historie. Generace ekonomů, která přišla po nich, už interdisciplinaritu příliš v lásce neměla. Nejhůře jsou na tom ale z tohoto pohledu ekonomové současní. Ti už to nedokážou vůbec. Matematizace ekonomie ale došla příliš daleko. Tvoří se zbytečné modely pro modely, zcela odtržené od reality, u kterých jsou jediným kritériem matematická preciznost a elegance, často jde ale o zjednodušené a nic neříkající předpoklady.

Změnila na tom něco finanční krize?

Myslím, že ano. Do módy se teď hodně dostává třeba behaviorální ekonomie, která zpochybňuje řadu předpokladů tvrdé ekonomie hlavního proudu – třeba úplnou racionalitu člověka. Oproštění od reality je podle mého také příčinou toho, že tak málo ekonomů dokázalo krizi předpovědět. Teoretičtí ekonomové byli navíc v předpovídání krize mnohem méně úspěšní než ekonomové praktičtí. Ani u těch to ale nebyla žádná sláva… Proto se tu nabízí zcela legitimní otázka, jestli má takové bádání vůbec cenu.

Má vůbec ekonomie předvídat, snažit se hledět do budoucna?

Třeba Friedrich von Hayek tohle vždy akcentoval. Ekonom podle něj může předpovídat pouze obecné trendy vývoje. Měl by se proto snažit spíš zpětně pochopit a vysvětlit, co se děje kolem něj. Ekonomie není fyzika, není astronomie, kde se dá všechno spočítat. Jak chcete v ekonomii předpovědět cokoliv, když je to věda o lidech?! Já nevím, co uděláte zítra, nebo jak zareagujete na nějakou novou zprávu. Představte si, že vaše vydavatelství zítra zkrachuje. Co uděláte? Pojedete na cestu kolem světa, budete usilovně hledat novou práci, nebo se rozhodnete pokračovat ve studiu? A teď si vezměte, že ekonomie musí předpovídat jednání ne u jednoho člověka, ale u tisíců, milionů lidí. Tohle ale laikům vysvětlíte jen stěží. Ti samozřejmě opáčí, proč tady tedy jste? Co ale ekonomové dělat mohou, je upozorňovat na nebezpečné faktory… A to ekonomové mohli před krizí zvládnout. Měli více mluvit o nebezpečí nízkých úrokových sazeb. Já ale budu poslední, kdo za to bude ekonomy kárat. Dneska to samozřejmě vypadá podivně, že příchod krize nikdo nepředpověděl. Jenže v roce 2007 bylo všechno úplně jiné… Nikdo zkrátka nevidí do hlavy jiného člověka. Ekonomové se navíc, podobně jako všichni ostatní, rádi nechávají unášet proudem. Když se před krizí jásalo, ekonomové jásali dvojnásob. Teď je zase v módě postkrizový pesimismus plný bublin číhajících za každým rohem. Samozřejmě se ale vždy najdou výjimky.

Jak to vidíte vy?

Podle mého to takhle nefunguje. Když je vše černé, měli bychom se zaměřit na pozitivní věci. A obráceně. Ve své poslední knížce píšu třeba o tom, jak vloni na podzim úplně zapadla zpráva o tom, že v Německu byla v té době nejvyšší spotřebitelská nálada od sjednocení země. A to je pro nás skvělá zpráva. Jenže jí nikdo nevěnoval pozornost… Tedy někdo určitě ano. A právě tihle lidé, kteří jdou proti proudu, vydělávají.

Byla by vůbec poslední krize tak silná, nebýt internetu a globálních masových médií?

To je hodně spekulativní. Já osobně bych počkal na vědecké práce. Tipl bych si ale, že média svou roli v umocňování paniky a posilování atmosféry strachu určitě sehrála. Jestli je statisticky signifikantní, to si ale tvrdit nedovolím. Celá ekonomika prochází strukturálními změnami a svalovat vinu pouze na média by bylo velmi zjednodušující. I když i takoví ekonomové existují. Podlé mého ale hrál mnohem větší význam přesun kapitálových toků a zadlužování.

Jsme už z nejhoršího venku? Neklepe právě na dveře krize státních rozpočtů?

Neklepe. To ne! My už jsme jí totiž dávno dveře otevřeli. Portugalsko, Španělko, Irsko, Řecko... Ono se ale to samé děje i ve Spojených státech. Kalifornie, New Jersey, Illinois. To jsou úplně stejné problémy. Úplně stejné! Buď výrazně osekáme vládní výdaje, nebo budeme tisknout peníze jako o život a čekat, až nás semele hyperinflace. Už nyní stojí podle mnohých ekonomů za růstem cen komodit právě americké kvantitativní uvolňování (bezprecedentní pumpování nových peněz do ekonomiky). Jakkoliv se snaží představitelé americké centrální banky Fed svůj vliv bagatelizovat, jejich vliv je enormní. Kvůli globalizaci možná větší než kdykoliv předtím. A dovolím si také tvrdit, že svou pozici bagatelizují záměrně. Je to součást jejich strategie. Samozřejmě to ale nepřiznají.

Zrovna včera jsem četl studii ekonomů z Fedu, kteří říkali a dokládali na datech, že Fed nemůže za růst cen komodit. Opozice proti nim je ale obrovská. A nejsou to jen nějací praštění libertariáni, kteří jsou proti centrálnímu bankovnictví odjakživa, řeč je o solidních ekonomech hlavního proudu. Ostatně i sami představitelé Fedu mají mezi sebou velké neshody. Třeba Kevin Warsh, který kritizoval druhou vlnu kvantitativního uvolňování, z Fedu odstoupil. Podle zákulisních informací, které se ke mně donesly, jsou si i lidé kolem Bernankeho velmi dobře vědomi nebezpečí, které číhá za tím, co právě dělají. Věří ale, že ho dokážou ukočírovat.

Jednají na politickou objednávku?

To je spekulativní… Každopádně skupina zastánců samospásného pumpování peněz do ekonomiky je den ode dne menší a menší. Bohužel jsou to ale lidé, kteří mají obrovský vliv. Bernanke, Krugman a spol. Přes ně zatím nejede vlak. Ostatní si mohou štěkat, jak chtějí, ale jejich karavana pořád jede dál stejnou cestou. Jestli na konci spadne z inflačního útesu, to se uvidí. Podle mě je to velmi pravděpodobné…

Rozhovory Lukáše Kovandy na Finmagu:

Ohodnoťte článek

Sdílejte

Diskutujte (6)

Vstoupit do diskuze

Martin Vlnas

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Rok studoval v Jižní Koreji. Během studia publikoval reportáže v Reflexu, Respektu nebo Týdnu, kariéru ale začal jako portýr. Od... Více

Další články autora