Jim Rogers: Přijde zkázonosná krize, spásou bude zemědělství

Říkáte, že v případě řeckého bankrotu euro velmi výrazně oslabí. Můžete to nějak procentuálně vyčíslit?

Procenta vám neřeknu, netuším. Vím ale, že pokud Řecko vyhlásí platební neschopnost, pokud zbankrotuje, nastane panika. Lidé se začnou strachovat, že takto mohou zbankrotovat i další země. A i k tomu možná dojde. A když lidé panikaří, dění se snadno vyhrotí až do absurdních mezí. Zkrátka, i když třeba jen krátkodobě, během panik dochází k neuvěřitelným věcem. Nemám ovšem žádnou přesnější představu, jak moc špatné to bude.

Zato víte, že pak bude dobré eura skupovat, jak jen to půjde. Tak jste se také nechal slyšet.

Pokud se to stane, pokud opravdu Řecko - a možná i další - zbankrotuje, nastane podle mého soudu velmi vzrušující čas. Alespoň tedy pro všechny potenciální investory do eura. Je totiž zřejmé, že euro pak bude mít našlápnuto stát se vskutku pevnou a solidní měnou. Už totiž nebude dále docházet k tomu, že by někteří v Evropě utráceli peníze, které ani nemají. Už se více nebude dít ani to, že by někteří v Evropě lhali o svém účetnictví. Pak tedy bude euro solidní a výbornou měnou. Samozřejmě, nejprve to bude bolestivé, ale nakonec velmi dobré, výborné.

A do kterých měn investovat právě nyní? Do jaké měny třeba „překlopit“ své úspory?

Kdybych měl teď nakupovat nějakou měnu, bylo by to čínské renminbi. To za všech okolností, kdykoli. Kupoval bych též americký dolar. A také švýcarský frank.

I dolar? To mě trochu překvapuje, jelikož už dlouho říkáte, že Ameriku nečeká mnoho dobrého, že je dnes nejzadluženější zemí v dějinách lidstva a tak podobně.

Ano, z dlouhodobé perspektivy jsem opravdu značně pesimistický, co se týče dolaru. Myslím, že to s ním bude ještě pěkná mela. Jenže pesimisticky dnes dolar vidí úplně všichni. A když jsou všichni pesimisty, bývá dobré jít proti proudu.

Věříte tedy, že krátkodobě dolar ještě může zpevnit?

Tak nějak. Alespoň na chvíli, nevím ovšem, na jak dlouho. Nevím, zda na týden, na měsíc, na rok. Když ovšem bude kolem eura čím dál tím větší chaos, mezi lidmi zkrátka zase zavládne přesvědčení, že „bezpečným přístavem“ je dolar. Není tomu tak, je to mýlka, ale krátkodobě tak může být vnímán. A lidé ho pak tedy budou chtít vlastnit. Dolar navíc může ještě zpevnit, byť opět krátkodobě, v tom případě, že se americká vláda odhodlá k daňovým pobídkám pro americké firmy. Té negativity kolem dolaru je prostě pro tuto chvíli až moc.

Největším investičním ternem dneška ovšem podle vás nejsou měny, nýbrž zemědělství. Jak ovšem do zemědělství investovat? Je lepší investovat do akcií zemědělských firem, nebo kupovat přímo půdu, zemědělské pozemky?

Pro toho, kdo se v tom vyzná, kdo ví, co dělá, budou zemědělské pozemky tou úplně nejlepší investicí. Jejich cena půjde nahoru. A cena zemědělských produktů se bude zvyšovat každým rokem. Takže na tom lze vydělat ranec peněz. Co se týče zemědělských akciových titulů, je to také možnost. Vzhledem k tomu, že těchto titulů je spousta, tak spíše pro toho, kdo umí ty správné vybrat a dobře se orientuje.

To asi nebude většinový případ.

To ne. Většina lidí proto asi bude investovat přímo do surovin, včetně těch zemědělských, nebo do surovinových indexů. To je pro většinu lidí ten nejlepší způsob. Ostatně, jak prokazují odborné studie, indexové investování (investování nikoli do akcií specifické firmy, ale do indexu čili souhrnného ukazatele například celého určitého odvětví, pozn. red.) je rok co rok v průměru výnosnější než aktivní investování do specifických akciových titulů. Údajně sedmdesát osmdesát procent lidí, kteří investují do indexů, dosahuje vyšších výnosů než ti ostatní.

Amerika se podle vás vlastně ještě nedostala z recese, do níž se propadla v roce 2007. Myslíte si, že mohou recesi konečně ukončit mimořádná opatření americké centrální banky, nejnověji takzvaná „operace Twist“?

Ne, to určitě ne. Ta opatření jenom stav věcí dále zhoršují. Pokřivují úrokové sazby, pokřivují celý dluhopisový trh. Pochopitelně ti lidé, kteří díky opatřením peníze od vlády získávají, jsou spokojeni, jsou na tom lépe. Ovšem celkově se situace zhoršuje - Amerika do dluhu zabředává ještě hlouběji. Tiskne více a více peněz, což věci jenom zhoršuje. Nakonec za to všichni draze zaplatíme.

A kdo jsou ti lidé, kteří jsou na tom lépe?

Hlavně bankéři. Banky jsou teď doslova přeplněny levně, při nízkých úrocích získanými penězi, které mohou obratem investovat - a inkasovat velmi zajímavé zisky. Neříkám, že by to neměly dělat. Měly. Ale to, že je vláda takhle obdarovává, není dobré pro zemi jako celek. Samozřejmě z hlediska bankéřů to dobré je.

Myslíte si, že růst cen na surovinových a potravinových trzích hlavně v první polovině roku byl zapříčiněn rovněž právě rozvolněnou měnovou politikou centrálních bank?

Bezpochyby. Historie nám říká, že kdykoli se v minulosti začaly ve velkém tisknout peníze, vedlo to k vyšším cenám za zboží, k inflaci. Vždycky v dějinách tomu tak bylo - nevím, proč by to mělo být nyní jiné.

Spekulujete na pokles amerických technologických akcií. Myslíte, že sektor je opět v bublině? Co soudíte o vyhlídkách Facebooku či LinkedIn?

Sociální sítě jsou stále populárnější. Nesmírně populární. Když je něco nesmírně populární, bývá to ovšem znak jisté mánie, jisté přehnanosti. LinkedIn po vstupu na burzu zdvojnásobil svoji hodnotu, to je pravda. Nemyslím si ovšem, že je to už přímo bublina. Že jedna firma zdvojí svoji hodnotu, to je ještě málo na to, abychom měli celý sektor za nafouknutý. Skutečné bubliny vypadají jinak – mnohem divočeji, mnohem šíleněji. Ale obecně o sociálních sítích zase tolik nevím, vždyť ani nemám profil na Facebooku či LinkedIn.

Proč ne?

Jsem příliš líný. A nepotřebuji to. Ovšem je pravda, že někteří lidé zjevně zakládají takové profily pod mým jménem, jakkoli s tím nemám vůbec nic společného.

Jsou to falešné účty?

Přesně tak. Dokonce vznikají i falešné blogy pod mým jménem.

Můžete uvést konkrétní technologické tituly, na jejichž pokles spekulujete?

Spekuluji prostřednictvím burzovně obchodovaných fondů (ty ve většině případů investují do indexů burz, pozn. red.). V současnosti je obecně snazší spekulovat na pokles prostřednictvím těchto fondů.

Amerika i Evropa jdou podle vás „do kopru“. Jaké jsou šance Afriky? Bude z ní časem „druhá Asie“? 

Vyhlídky Afriky vidím optimisticky, avšak nemyslím si, že se v dohledné době může stát druhou Asií. Ani během několika desetiletí ne. Má velké zásoby nerostných zdrojů, a tudíž ji čekají mnohem příznivější časy, než prožila v osmdesátých nebo devadesátých letech, kdy ceny surovin klesaly. Kromě surovin toho ale Afrika příliš nabídnout nemůže.

Naproti tomu Amerika podle vás nemusí mít jen jedno ztracené desetiletí, ale možná dokonce rovnou tři nebo čtyři. To je hodně pesimistický pohled.

Po první světové válce byla Velká Británie nejbohatší zemí na světě. Pak se dlouhá desetiletí propadala. Britům trvalo šest dekád, než se vzpamatovali. Spojené státy nyní budou pokračovat v propadu, opravdu ztratí několik desetiletí.

Lze takový vývoj ještě odvrátit?

Jedinou možností, jak mu zamezit, je provést opravdu velice drastické změny. Máme vojáky ve 120 zemích světa či tak podobně. Musíme je všechny stáhnout zpět do vlasti. Tak jako tak k ničemu dobrému nepřispívají, pouze věci zhoršují. Musíme ovšem také dramaticky „osekat“ výdaje. A musíme zrovna tak dramaticky snížit daně. Lépe řečeno, musíme změnit celou daňovou strukturu. V současné době je struktura taková, že odrazuje od spoření a investování. Musíme ji tedy změnit tak, aby ke spoření a investování naopak motivovala. Musíme zkrátka změnit celý systém. Jenže se obávám, že kvůli tlaku mocných zájmových skupin to nebude možné - dokud tedy nepřijde opravdu fatální, zkázonosná krize.

Je v tomto ohledu nedávno schválená daň pro superbohaté Američany krok správným směrem?

Ne. Zvyšování daní během recesí, to je prostě nesmysl. Jakékoli zvyšování daní není dobré. A zvyšování, když se ekonomice nedaří, je obzvláště špatné. Je to až neuvěřitelné, když si vzpomeneme, že se pan Obama v roce 2009 zaklínal, že nechce zvyšovat daně, když je na tom ekonomika špatně. A nyní říká, že to udělá. Není to dobré opatření.

Ale sám Warren Buffett mu poradil, aby tak učinil.

Pokud chce pan Buffett poslat více peněz do Washingtonu, klidně může. Nikdo mu v tom nebude bránit. Může klidně do Washingtonu poslat všechny své peníze. Nemyslím si prostě, že by pan Buffett měl jiným lidem říkat, co mají se svými penězi dělat. Pravděpodobně stejně ví, jako to ví většina lidí, že zvyšování daní v obtížném ekonomickém prostředí není zrovna moudré.

Napadá vás nějaký politik, který by dokázal změnit cestu, po níž se Amerika ubírá? Prý jste vyjádřil podporu prezidentskému kandidátovi republikánů Ronu Paulovi.

Politikům podporu zásadně nevyjadřuji. Žádným.

Tak to jsem možná četl na nějakém falešném blogu pod vaším jménem.

Rona znám. Mám ho rád, obdivuji ho, shodnu se s ním na spoustě věcí. Ale opravdu nemám ve zvyku vyslovovat politikům podporu. I kdyby byl Ron zvolen prezidentem, stejně tam bude dalších 535 kongresmanů a senátorů. A většina z nich nějaké dramatické změny prostě „nerozdýchá“. Bylo by tedy skvělé, kdyby byl zvolen, jenže věci by to příliš nezměnilo. Nic je nejspíš jen tak nezmění. Dokud tedy nepřijde ta zkázonosná krize.

Rozhovor vedl Lukáš Kovanda, Salcburk.

Připraveno ve spolupráci s časopisem Týden.

James Beeland „Jim“ Rogers (68)

Americký investor a autor finančnické literatury. Je šéfem investičních společností Rogers Holdings a Beeland Interests. V roce 1973 stál společně s Georgem Sorosem u zrodu fondů Quantum. Ty v roce 1992 proslule spekulovaly na pokles britské libry a málem tak zruinovaly samotnou Bank of England. Na přelomu tisíciletí podnikl Rogers, otec dvou dcer, se svou manželkou cestu kolem světa, pro kterou je zapsán v Guinnessově knize rekordů.