Jádro: Pohyb nezastavíš!

Prezident Obama se snaží světu dokázat, že si Nobelovu cenu za mír zaslouží. Jen co podepsal novou odzbrojovací smlouvu s Medveděvem, už pospíchal na jaderný summit čtyřiceti sedmi států, jehož cílem bylo zamezit šíření štěpného materiálu světem.Účastníci setkání s ničím novým nepřišli. Zopakovali či znovu potvrdili své staré sliby a po podpisu dvoustránkové nezávazné deklarace se zase rozešli po svých.

Mantrou celého summitu se stalo klišé o zabránění jadernému terorismu. Nebudu se tu pouštět na tenký led diskusí, že jaderný terorismus je spíše mýtus poslední americké administrativy. Vždyť i kdyby teroristé štěpný materiál získali, vyrobit jadernou zbraň, dostatečně malou, aby šla transportovat a někde odpálit, nebo dokonce vystřelit a úspěšně navigovat k cíli je proces zabírající roky výzkumu, testování a logistických hororů. A mezitím, provést útok chemickou zbraní, které se ne nadarmo přezdívá jaderná zbraň chudého muže, je mnohem snazší. Ale zpět k tématu.

Jádro na vzestupu. Ale pomalém.

Problémem nastaveného nonproliferačního režimu je snaha zamezit skoro veškerému pohybu štěpného materiálu světem. V současné době (údaje jsou z března 2010) funguje po světě 436 nukleárních elektráren o výrobní kapacitě 370 gigawattů. Tyto elektrárny jsou rozloženy do třiceti států světa. O výrobu osmdesáti procent této kapacity se však postará pouhých osm států: USA, Francie, Německo, Rusko, Japonsko, Jižní Korea, Ukrajina a Kanada. Tedy státy jaderné, případně státy spřízněné se Západem.

Jenže trend je neúprosný: O výrobu elektřiny v jaderných reaktorech má zájem více a více států včetně těch rozvojových a zdaleka ne každý z nich má na svém území naleziště. Databáze Mezinárodní agentury pro atomovou energii v současné době obsahuje záznamy o 582 nalezištích uranu.Největší zásoby tohoto materiálu ale vlastní státy bez jaderných zbraní i elektráren – Austrálie, Kazachstán nebo Nigérie, případně státy s minimálním množstvím reaktorů jako je Jižní Afrika a Brazílie.

Proto je již nyní zřejmě, že k transportu jaderného materiálu docházet prostě bude. Podle některých odhadů by světem v budoucnu mohl putovat dostatek materiálu na 100 000 nových atomových bomb.Summit nesummit. Obama neobama.

Do roku 2050 by se však podle některých propočtůmohl výkon jaderných elektráren ve světě zvýšit na 1500 gigawattů. Tedy přibližně čtyřikrát. Zároveň s tím se očekává i prudký růst počtu zemí vlastnících atomový reaktor. V polovině 21. století by jich mohlo být až 58. Členy klubu by se tak staly i mnohé dnes rozvojové země. Je to špatně? Má západ právo jim takovou možnost upřít? Vždyť mírové využití jaderné energie pro všechny zakotvuje i platná nonproliferační smlouva (NPT).

Neodstředíš!

Je zřejmé, že pro bezproblémové využití nových reaktorů a nezávislost na ochotě či neochotě větších států začnou mnozí ze zájemců budovat odstředivky na získání obohaceného uranu. A tady je kámen úrazu. Od odstředivek je totiž jenom krůček k jadernému zbrojnímu programu. Vždyť největší obavou a hnacím motorem nových sankcí proti Íránu je právě spuštění nové sady odstředivek! A žádná z inspekcí Mezinárodní agentury pro atomovou energii nemůže včas odhalit, kde ještě probíhá mírové využití jaderné energie a kdy už začíná nelegální výroba jaderné zbraně.

Samozřejmě, tento růstový scénář se naplnit nemusí. Mnozí jaderní entuziasté své odhady postupně krotí.Zájemce prozatím odrazují vysoké vstupní náklady, technologická náročnost, strach veřejnosti a bezpečnostní obavy velmocí z úniku štěpného materiálu do nepravých rukou. Se zvyšující se efektivitou uhelných a plynových elektráren navíc přestává platit i ekonomická výhodnost jádra. Vždyť výroba 1 kwh jadernou cestou stojí 8 US centů, výroba při použití uhlí nebo plynu pouze 6,5 centu. A tento rozdíl se může nadále zvyšovat.

Proti trhu

Přesto dnes vzniká čtyřicet čtyři nových elektráren, žádná v USA či EU. Další jaderný summit podobný tomu z minulého týdne se uskuteční za dva roky v Jižní Koreji a již v květnu tohoto roku proběhne revizní konference k NPT. Čím dříve podobné vrcholové akce uznají, že pohyb štěpného materiálu zastavit nelze, že odstřeďování budou provádět i země mimo velmocenskou špičku a že terorista s vlastní jadernou zbraní je strašení pro zlobivé Američánky, tím lépe.

Logika hermetického zastavení výroby a obchodu se štěpným materiálem a zakonzervování současného stavu odporuje logice trhu a jeho rozvoje. O jádro je prostě zájem.

Foto: Profimedia.cz