Dobře ušitá bota!

Minulou neděli jsem vyrazil do nákupního centra Nové Butovice v Praze. Potřebuji jarní koženou (opravdu koženou) vycházkovou obuv. Nic zvláštního, nic extravagantního ani extra luxusního. Velikost nohy mám 43 a chci jen obyčejné kožené hnědé vycházkové boty. A vím, že se v Nových Butovicích obvykle opravdu dobře nakupuje. Tamní nákupní centrum je totiž těžce zkoušené krizí, návštěvnost je nízká a nemusíte se tam prodírat davy nakupujících jako jinde (třeba nákupní centrum Zličín, také v Praze). A parkujete zadarmo!

Jen jedna zajímavost bokem: nákupní centrum v Nových Butovicích patří údajně jednomu australskému penzijnímu fondu. Chudáci australští důchodci! Centrum pro nízkou návštěvnost a nedostatek nájemců již uzavřelo téměř celé horní patro a je evidentní, že uzavření zbytku je jen otázkou času... Co by se dalo dělat s takovým prázdným nákupním centrem? Nevím. Ani přestavba na kanceláře, o které není v krizi zájem, nemůže pomoci.

Hnědé, kožené, relativně konzervativní

Ale zpět k mému nákupu. Jen v jedné ze tří tamních prodejen s obuví měli boty podle mých představ (hnědé, kožené, relativně konzervativní). V Baťa outletu ani v dalším obchodě (CCC tuším?) buď takové boty neměli vůbec, nebo neměli správnou velikost. K dispozici jsou pouze pánské boty do velikosti 41 nebo od velikosti 45 výše. Divné. Ale moji tuctovou velikost 43 přece nosí dva muži ze tří. Proč naopak nejsou vlastně prodejny plné právě mé velikosti?

Nakonec jsem skončil v prodejně Deichmann. Moje představy a rozměr nohy splňuje jen jedna bota. Asi je hodně vzácná, protože druhá do páru se skrývá ve skladě a je k dispozici pouze vážným, solidně vypadajícím solventním zájemcům. Naštěstí asi mezi ně pořád ještě patřím, a tak si je mohu se souhlasem paní prodavačky s cizokrajným jménem a s dobrou češtinou vyzkoušet... Sedí, sluší (alespoň mi to tvrdí paní prodavačka). Podívám se na cenovku – a co nevidím.

Cena pro Českou republiku 1 199 Kč, cena pro Slovensko 40 EUR. Zajímavé. Na finančních trzích se právě teď obchoduje EUR/CZK za 25,5730. Ale prostým propočtem se podle ceny firmy Deichmann dostávám na kurz 29,9760 CZK za 1 EUR. Tedy skoro 30 (slovy třicet) kaček za jedno euro! Ještě jednou se pro jistotu podívám na cenovku, vytáhnu mobil, spustím kalkulačku a počítám vše znovu. Moje obava se potvrzuje. Opravdu se mi tady snaží prodat eura za 30 korun! Neuvěřitelné. Za bílého dne, před několika svědky!

„Když se vám to nelíbí, běžte si jinam“

Chápu, že obchodník musí mít marži. Ať ji klidně má. Ale proč mám jen na kurzu(!) za jeden pár bot prodělat 200 korun? Prodavačka se proti mé námitce nezmohla na výrazný odpor a okamžitě kapitulovala: „Když se vám to nelíbí, běžte si klidně jinam.“ Jenže já jsem už byl na Zličíně i na Andělovi. I u nás doma v Rudné. A Nové Butovice jsou moje poslední záchrana.

Vysvětlení celé situace je zřejmě jednoduché: prodejce boty asi nakupuje v Číně za eura nebo dolary, očekává dramatické oslabení koruny a nemůže si dovolit ztráty, které vzniknou tím, že než botu prodá, kurz se obrátí proti němu a přivede ho v době všeobecného hospodářského marastu k dalším ekonomickým ztrátám. Prostě si asi racionálně vyhodnotil politická rizika, stav rozpočtu, vývoj sazeb a další faktory ovlivňující kurz koruny a milou botu nacenil tak, jak ji nacenil. Jen by alespoň příště neměl šetřit na společné cenovce pro Česko a pro Slovensko. Bylo by to z pohledu zákazníka o něco humánnější.

Lidový socialismus nastupuje

Zdá se mi, že se lidový socialismus nezadržitelně blíží: poloprázdný obchod, zboží, které se nedá nosit, přístup prodavačky. To vše je již dnes započteno v ceně bot, které si kupujete. Alespoň se na tom doufám mohou v Nových Butovicích částečně zahojit ti australští důchodci. A to mě těší. Taková ta mezigenerační solidarita.

No nic, ty boty si půjdu potupně zítra stejně koupit. Pokud tedy ještě budou... Tak mě napadá, nevíte, proč vlastně vystavují zásadně LEVÉ boty?

Autor je zakladatelem webu www.Poradci-sobe.cz

Foto: profimedia.cz