Prohra liberálního Polska

Hlavním vítězem nedělního prvního kola voleb není ani maršálek Sejmu Bronisław Komorowski, kandidát vládnoucí Občanské platformy, ani bývalý premiér, šéf opozičního Práva a spravedlnosti Jarosław Kaczyński, ale třetí vzadu, lídr Svazu demokratické levice, třicátník Grzegorz Napieralski. Poraženým pak liberální Polsko, které – jak se ukázalo – samo o sobě nemá dost díly, aby čelilo zároveň obnovující se síle levice a zároveň tlaku opoziční populistické národně-katolické pravice.

Na základě povolebních průzkumů neobchodujte

Prohrály také sociologické agentury, které nejenže nedokázaly předpovědět těsný výsledek prvního kola (to se konec konců stává i v „lepších zemích“), ale zcela zásadně se mýlily dokonce i v povolebních odhadech. A to, s výjimkou průzkumu agentury OBOP pro polskou veřejnoprávní televizi TVP, v řádu desítek procent. Špatná zpráva to je nejen pro analytiky těchto agentur, ale také pro analytiky burzovní. Je varovný signál, že obchodovat s polskými akciemi či sázet na pohyb polské měny na základě povolebních odhadů, které se v „normálních zemích“ jen minimálně liší od skutečných výsledků, může být prostě dramaticky riskantní.

V neděli před půlnocí povolební odhady říkaly, že Bronisław Komorowski má před Jarosławem Kaczyńskim náskok téměř patnácti procent a k zisku prezidentského úřadu mu schází jen něco kolem pěti procent, které snadno získá ve druhém kole. Kdo se na základě těchto údajů pustil do obchodování, volal si v pondělí v pět hodin ráno záchranku s podezřením na infarkt. A to byl teprve začátek.

Devadesát procent hlasů bylo sečtených až v osm a sto procent dokonce až během pondělního odpoledne. A s každým dalším průběžným výsledkem byla levice silnější a silnější.

Komorowského výsledek „klesl“ ke čtyřiceti procentům a náskok před Kaczyńským na necelých pět procent. Při druhém kole voleb, které vypadá zcela vyrovnaně, tak nezbude, než se zdržet akciových obchodů až do ranních hodin, možná až někam k polednímu. Nebo dramaticky zariskovat, protože vítězství, či porážka Komorowského bude znamenat v příštích letech zásadně jinou budoucnost velké části největších polských firem, ba dokonce budoucnost celkového směřování polské ekonomiky.

Levicová pravice

Ale zpět k prvnímu kolu. Z ekonomického pohledu zvítězily levicové tendence, které hlásá jak Kaczyński (36,7 %), tak Napieralski (13,7 %), nad hospodářsky liberálním Polskem Komorowského Občanské platformy (41,2 %) v poměru 50 : 41. Člověk nemusel ani bloudit pamětí do dob vlády Práva a spravedlnosti (PiS) bratří Kaczyńských před třemi a více roky, aby si uvědomil, jak zásadně levicový, prosociální a etatistický je hospodářský program této strany a jejího kandidáta Jarosława Kaczyńského. Za Kaczyńského vystoupení na závěrečném volebním mítinku v Gdaňsku by se v českých podmínkách nemusel stydět Jiří Paroubek, ani šéf komunistů Vojtěch Filip. Sociální demagogie, nadbíhání oborům, heslo o „solidárním, silném polském státě“, bylo ostatně přítomno v celé kampani. Opakuje se tak situace z voleb na podzim roku 2005, kdy sociální levicová demagogie vyhrála PiS parlamentní volby, do nichž šla Tuskova a Komorowského Občanská platforma s heslem „rovné daně“.

Konec privatizace

Komorowského tábor se snažil nástup Kaczyńského eliminovat dohodou s hospodářsky liberální částí levice. Komorowski, který má jako maršálek Sejmu po smrti Lecha Kaczyńského pravomoci zastupující hlavy státu, jmenoval novým šéfem Národní banky bývalého levicově-liberálního premiéra Marka Belku. Před volbami získal podporu i jiného levicově-liberálního expremiéra Włodzimierze Cimoszewicze. Všechno marné, bylo z toho oněch neslaných nemastných čtyřicet procent hlasů. Na levici totiž zvítězila jiná, čistě levicová tendence, kterou razí nový lídr Svazu demokratické levice (SLD) Grzegorz Napieralski; ve volbách dostal téměř 14 % hlasů. A Kaczyńského PiS dávala už před prvním kolem, a o to více po něm najevo, že ekonomicky má k této levici mnohem blíž než Komorowski. Ovšem i Komorowski, pokud bude chtít zvítězit, musí této neliberální části levici nadbíhat, což se nutně projeví i ve vládní, dosud velice liberální ekonomické politice.

ČEZ prohrál,J&T a Kellner mezi vítězi

Ve zcela hrubých obrysech to znamená, že co nebylo v Polsku zprivatizováno doteď, to v příštích letech privatizováno nebude. Energetika, železnice, zdravotnictví, to jsou obory, kde PiS i SLD privatizaci vylučuje. Z českého pohledu to znamená, že v ČEZ si mohou rvát vlasy, že odešli po tlaku ČSSD z některých klíčových tendrů, naopak Energetický a průmyslový holding (EPH) J&T a PPF Petra Kellnera si mohou gratulovat, že stihli koupit obrovský důl Silesia.

Čtěte také: Kaczyński je mrtev. Ať žije Kaczyński!

Autor je středoevropským analytikem Lidových novin.

foto: profimedia.cz