Blanka a jiné tunely

Postavit tunel není jako vykrást trafiku, odkud viník snadno uteče. Odpovědnosti vyplývají ze zákona, vše je dokumentováno, jména odpovědných osob samozřejmě taktéž. Každé zásadní změně v městské struktuře – jako třeba výstavbě jednoho z největších tunelů v Evropě, který vede pod historickým centrem města – musí předcházet urbanistická studie. Vytváří ji urbanistický ateliér. Jde o výhled do budoucnosti, o vizi, která slouží jako podklad pro zpracování dalším expertům.

Na podkladě studie může být vypracován projekt. Součástí projektu jsou vždy závazné a jmenovitě podepsané posudky příslušných expertů. Každý krok má jmenovitého zodpovědného garanta: například statika, geologa atd. Každý projekt má svého investora, který si jej objednal. Každý investor má zodpovědného zástupce, který je podepsán na každém výkresu. Dále každý výkres nese podpis zodpovědného projektanta. Jména projekčních kanceláří i jednotlivých projektantů jsou tedy známa.

Projekt musí ještě před začátkem stavby pochopitelně získat stavební povolení od odborů výstavby a územního rozhodování příslušných městských částí. Povolení je opět podepsáno konkrétní osobou. Nedílnou součástí povolení v historických částech Prahy je ze zákona souhlas a vyjádření památkového úřadu. Toto povolení opět podepisuje někdo velmi konkrétní. Následuje veřejná soutěž, jejíž výsledek je opět schvalován a podepisován konkrétními lidmi.

U většiny staveb přibývají ještě další jména a podpisy. Zejména stavební dozor investora, který se podepisuje do stavebního deníku, čímž potvrzuje souhlas s dílčími kroky, které se na stavbě odehrávají. Stavební deník se pravidelně doplňuje na tzv. kontrolních dnech. Na nich je stavební deník podepsán zástupcem dodavatele a dozorem investora. Kontrolní dny bývají u běžných staveb jednou týdně.

Dále hraje roli dodavatel, u velkých staveb obvykle hlavní dodavatel a subdodavatelé. Každý je opět zastoupen určitou osobou. Hlavní dodavatel je zodpovědný za subdodavatele.

Viníci jsou známi

Proč je třeba toto vědět? Výše popsaný proces schvalování a realizace stavebního projektu dokazuje, že viník, případně více viníků jsou jmenovitě známi. Jde jen o to určit, v jaké fázi se kdo dopustil chyby. Další šetření pak může odhalit, zda šlo o pouhou nedbalost, nebo třeba o záměrné šizení na nákladných technologiích.

Z vnějšího pohledu není na první pohled zřejmé, kdo je přímým viníkem. Z dokumentace však musí být poměrně snadné jej odhalit: vždy někdo podává příkaz, někdo jej provádí a někdo kontroluje. Vše probíhá písemně a v každé fázi nese jedna nebo více osob trestní odpovědnost. Může se ukázat, že vina je na dodavateli, ale možná je i na straně projektanta nebo památkářů. Odbor kultury a památkové péče Hlavního města Prahy je znám jako velmi vlivná instituce, která kontroluje nejen záměr projektu, ale i jeho technické provedení. Ruka v rukávě Vina ale může být i na straně investora, pokud se stůj co stůj snaží prosadit svůj záměr. Investorem tunelového komplexu Blanka je opět hlavní město Praha. Třeba by bylo vhodné začít s hledáním viníka právě tam.

Tunely a tunýlky

Tím však příběh teprve začíná. Praha v posledních letech prošla neuvěřitelným boomem dopravního stavitelství, aniž by to – mimochodem – zlepšilo dopravní situaci. Kromě Blanky jsou zde megalomanské stavby, například „pojednávka“ Karlína by mohla odpovídat městům jako Chicago nebo Los Angeles. Ale jsou zde i drobnější tunýlky do městských rozpočtů. Jako houby po dešti například vybujely rozmanité ostrůvky a betonové zátarasy, obvykle v místech, která byla tradičně bezproblémová.

Ostrůvky jakoby pro chodce uprostřed křižovatek, kam ovšem žádný chodec nikdy nevstoupí a které zarůstají travou. Zátarasy z betonových tvárnic, které opět zarůstají travou a kde se hromadí prach a odpadky. Zátarasy jsou navíc natřeny „vkusnými“ žlutočernými pruhy a jediným jejich efektem je další redukce beztak vzácného prostoru na parkování. V jedné ospalé ulici zřídila městská část zábradlí mezi chodníkem a parkujícími automobily. O pár měsíců později zmizelo a bylo nahrazeno sérií sloupků. Funkčnost? Nejspíše nějaký kamarád kohosi na radnici potřeboval menší zakázku. U zakázek do dvou milionů se neprovádí veřejná soutěž, takže ruka v rukávě byla hned...

A když to takhle vypadá v Praze, bude kvalita rozhodování o výdajích na celostátní úrovni lepší?

Autor je ředitelem pro strategii Partners

Psáno pro Lidové noviny

Foto: profimedia.cz