Potravinová krize: Za hranice "W"

Podle Kostase Stamoulise z Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) můžeme za snížení počtu hladovějících děkovat současnému znovuoživování světové ekonomiky: potraviny znovu zlevnily, ekonomiky rozvojových zemí znovu rostou a nabízejí tak více práce, a celkový přístup k potravinám se zlepšuje. Ale právě zde se na scénu vracejí obavy z písmene W. Nikdo totiž neví, jak stabilní tento růst bude.

Prognóz, přijde, či nepřijde-li druhé dno ekonomické krize, dnes existuje více než překladů slavného Hamletova monologu. Skryté vady světové ekonomiky však vidí jen ti zasvěcení. Náznaky vracející se potravinové krize jsou mnohem dramatičtější. V Rusku, na Ukrajině a v Kazachstánu přišla extrémní sucha a požáry. Ze stejného důvodu Egypt letos přišel o 70 % své úrody a ceny zeleniny vyskočily o 51 %, ceny masa pak o třetinu. V americkém kukuřičném pásunaopak pršelo příliš a úroda se nepovedla. K nižší úrodě se přidává vyšší poptávka po potravinářské kukuřici, krmné kukuřici, ale i kukuřici pro výrobu biopaliv. Nepovede-li se prý i napřesrok, růst cen kukuřice pocítí všichni koncoví zákazníci.

Co skoupí Čína, bude jinde chybět

Všichni se navíc bojí hladové, ale ekonomicky silné Číny. Jinými slovy, co skoupí Čína, bude jinde chybět. A není to jen Peking, kdo skupuje, co se dá. Podobně i Jižní Korea a státy Perského zálivu shánějí velké pásy země v Africe a v Asii s cílem zajistit si potravinovou bezpečnost nezávisle na světovém trhu.Jen v loňském roce tak nakoupili zájemci přes 45 milionů hektarů zemědělské půdy, téměř šestinásobek rozlohy Česka. Oproti roku 2008 stouply obchody se zemědělskou půdou desetkrát.

Minulý pátek skončilo zasedání Světové komise pro potravinovou bezpečnost (CFS),které se zabývalo i otázkou jakéhosi etického kodexu pro nákupy zemědělské půdy. Pro neshody ale nakonec žádný kodex přijat nebyl a jednání se odročila na další rok.

Boj o půdu neutichá

Podle zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potravu Oliviera de Schuttera tak podobnými praktikami budou nadále trpět zejména místní farmáři, kteří bohatým zahraničním nákupčím nedokážou konkurovat. Výhledově pak podobný boj o obdělávatelnou půdu může vést ke zhoršení potravinové situace právě tam, kde je půdy vlastně dostatek: Egypt plánuje farmařit v Súdánu, Katar zase domlouvá nákupy půdy v Argentině a na Ukrajině. Rusko zahraniční nákupy své půdy pro jistotu zakázalo.

Navíc podle FAO už dnes bude minimálně dvacet dva zemí nadále čelit vleklým potravinovým krizím,které přinášejí nejen druhé, ale i třetí a čtvrté dno a které tyto země kvůli opakujícím se přírodním katastrofám, konfliktům nebo slabým institucím nedokážou zvládnout. Podle této organizace čelí vleklé krizi každá země, ve které podíl humanitární pomoci na celkovém objemu veškeré zahraniční pomoci pravidelně přesahuje 10 %. Jen v Somálsku humanitární pomoc zabírá 64 % veškeré zahraniční pomoci, v Súdánu o dvě procenta méně.

Bezzubost nenakrmí

Jak se ukazuje, problém potravinové krize jde za metaforu s písmenem W. Počet hladovějících ve světě pomalu stoupá už od poloviny devadesátých let, kdy jedinkrát v měřené historii spadl pod hodnotu 800 milionů. A tento stálý vzrůst (s výjimkou letošního roku)jde napříč obdobími ekonomických růstů i pádů, napříč obdobími levných i drahých potravin, napříč krizí i euforií. Kde tedy hledat příčiny?

S touto otázkou se, zdá se, neumí vypořádat žádný z existujících úřadů, komisí či mechanismů. Většina zpráv opakuje sousloví jako holistický přístup, radikálně nová strukturální řešení, urgentní a sehranný a rezolutní přístup, aniž by uvedla konkrétní postupy. Bezzubost mezinárodních mechanismů (vždyť výše zmíněný etický kodex by byl i po svém schválení pouze dobrovolný) je tak do očí bijící.

A tak boj o půdu pokračuje. Vždyť samotná CFS uvádí, že světová zemědělská produkce bude muset vzrůst o 70 % a v rozvojových zemích se dokonce zdvojnásobit, aby v roce 2050 uživila předpokládaných 9,1 miliardy světových strávníků.

Autor působil jako poradce pro lidská práva v Delegaci Evropské unie při OSN v New Yorku se zaměřením na lidská práva, humanitární a sociální otázky.

Foto: profimedia.cz