Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Strašidlo protekcionismu obchází...

Aleš Tůma
Aleš Tůma
11. 2. 2009

Slavný francouzský ekonom Frédéric Bastiat se musí obracet v hrobě. Život strávil obhajobou svobodného obchodu – a o půldruhého století později protekcionismus v jeho zemi stále žije.

Strašidlo protekcionismu obchází...

Prezident Nicholas Sarkozy by rád výrobu francouzských aut přesunul ze zahraniční zpět domů. To aby vzniklo více francouzských pracovních míst. Spekulovalo se dokonce o zvýhodněných půjčkách pro automobilky, které určité minimální procento vstupů odebírají od domácích dodavatelů. Proti tomu se ale ostře ohradila Evropská unie.

Jenže strašidlo ochranářství vystrkuje růžky a chapadla po celém světě. Už na sklonku minulého roku například Rusko ztížilo dovozy aut a zprávy o různých podobných opatřeních snahách přicházejí z řady dalších zemí.

Naposledy přispěli svojí troškou do mlýna minulý týden američtí zákonodárci. Ti chtěli do plánů na "stimulaci" ekonomiky zahrnout i klauzuli "Buy American". To znamená, že veřejné útraty v rámci navrhovaného balíčku by směly jít jen na domácí ocel, železo a průmyslové výrobky. Senát nakonec do zákona přidal větu o respektování mezinárodních dohod, což uklidnilo Evropu a další velké obchodní partnery. Hůře jsou na tom země, na které se pravidla o přístupu k vládním zakázkám nevztahují – například Čína.

Jeden senátor z tábora "Buy American" k návrhu bezelstně prohlásil, že se jen snaží zajistit, aby američtí pracující měli z veřejných výdajů co největší prospěch. Zařadil se tak po bok jistého bývalého ministra průmyslu a obchodu, který odmítá uvěřit tomu, na čem se shodnou snad všichni ekonomové. Totiž že snaha zabránit tomu, aby z ekonomiky "unikly" nějaké peníze ve prospěch cizáků je asi stejně úspěšná strategie jako střelit se do vlastní nohy.

Statistika obchodní bilance bohužel k takovému uvažování svádí. Export má znaménko plus, import minus. Když hodně exportujeme, je to "dobře". Z agenturní zprávy se dozvídáme, že Francie měla koncem loňského roku "schodek v obchodu s auty ve výši 4,4 miliardy eur." Taková věta je samozřejmě naprosto absurdní - ve světě plném specializace je nesmysl sestavovat "bilance" obchodu s jednotlivými výrobky. To bychom si mohli stěžovat, že Česko má schodek obchodu s tropickým ovocem.

Nehledě na to, že vývoz a dovoz jsou vzájemně provázané. Omezíme-li uměle poptávku po zahraničních výrobcích, klesne v zahraničí poptávka po našich výrobcích. Je skoro urážkou čtenářů Finmagu tak triviální věc uvádět, jenže ekonomické mýty mají tuhý kořínek.

Dobří versus zlí?

kdyby náhodou z nějakého sofistikovaného modelu ekonomům vyšlo, že zavedení cel a podobných opatření povede k většímu zisku domácích výrobců, pořád jde o vytváření bariér vůči dobrovolné transakci dvou stran. "My" jsme ti dobří, "oni" jsou ti zlí, se kterými se nemá obchodovat. V principu je to stejné, jako kdyby si Francouz nesměl vzít za manželku Češku.

Jaké jsou tedy vyhlídky pro nejbližší měsíce a léta? Přes všechna varovná znamení snad není třeba všechno vidět černě. Svět je dnes výrazně propojenější v minulosti, takže protekcionistická politika bude výrazně nákladnější. Krize ale nepochybně oddaluje vyhlídky na další liberalizaci světového obchodu v rámci vyjednávání Světové obchodní organizace (WTO). Na tom budou bity hlavně rozvojové země, kterým by prospělo uvolnění západních trhů se zemědělskými komoditami. Před postižením těch nejchudších varoval i šéf WTO Pascal Lamy.

Byl to ovšem stejný Pascal Lamy, který před pár lety v roli komisaře EU hrozil odvetnými cly Spojeným státům, jež tehdy zavedly cla na dováženou ocel. Pravidla WTO totiž za určitých okolností odvetná opatření dovolují, takže ani tato organizace není dokonalou pojistkou před tím, aby svět znovu neupadl do obchodní války jako během Velké Deprese ve 30. letech.

Když už byla řeč o Bastiatovi, právě on je autorem výroku, že "když hranice nemůže překročit zboží, překročí je vojáci". Snad to v dnešní době nebude tak horké, spolu s ochladnutím obchodu například mezi Spojenými státy a Čínou ale může poněkud ochladnout i motivace politiků udržovat nekonfliktní mezinárodní vztahy.

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Aleš Tůma

Aleš Tůma

Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií působil v ekonomických rubrikách Hospodářských... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo