Cesta do pekel

Na druhou stranu zaznamenal americký dolar výrazný pád, když z hodnot 1,3 USD za euro oslabil až na 1,36. Mnozí analytici (včetně všude citované Saxo Bank) předpokládali, že současné problémy eurozóny, která je téměř celá „ponořená“ do recese, způsobí krátkodobé překonání eura dolarem. S dalším tisknutím amerických dolarů je ovšem naopak pravděpodobné to, že dolar překoná své rekordní nejslabší hranice z poloviny předchozího roku, kdy se obchodoval v kurzu 1,6 USD za euro.

Fed si vlastně může vytisknout dolarů, kolik bude chtít, a může odkoupit libovolný počet dluhopisů. Nové peníze se v oběhu projeví, i když s určitým zpozděním. Krásným příkladem je Argentina, kde fiktivní oběživo celou jednu dekádu vytvářelo iluzi bohatství a umělý hospodářský růst.

Don‘t cry for me Argentina

V Argentině zhruba od období let 1991–1994 rostla peněžní zásoba o 60 procent. V následujících letech své tempo zvolnila, až se při splasknutí bubliny v roce 2000 dostala na záporné hodnoty -20 procent.

Je ale zajímavé, že inflace se v Argentině neprojevila a udržovala se na relativně stabilních hodnotách. V devadesátém roce spadla z 1343 procenta na 3,9 procent v roce 1994 a do roku 2001 se udržovala v jednociferných hodnotách.

Počet pesos, které byly vázané na americký dolar, přestal odpovídat skutečné hodnotě argentinské produkce. Jediným řešením pro záchranu hospodářství tak bylo přiznat si skutečnou hodnotu veškerých aktiv a peso devalvovat. V roce 2002 nastala první 30 procetní devalvace pesa vůči dolaru po které následoval mohutný inflační šok (viz graf). Tato devalvace však byla nedostatečná a navíc přišla pozdě, tudíž nedokázala zabránit krizi v Argentině. Peso celkově devalvovalo o 70 procent.

I když se při porovnávání USA s Argentinou najde spoustu odlišností včetně té největší, že Argentina byla vázána na dolar, zatímco dolar je volně plovoucí měna, přesto nám tento příklad ukazuje, že přemíra peněz na trhu vytváří iluzi bohaství, která není podložena majetkem a nutně vede k rozsáhlým hospodářským krizím. Není tedy divu, že o současné krizi se mluví v souvislosti s politikou nízkých sazeb, a tedy s přemírou levných peněz.

Vzhledem k tomu, že dolar je celosvětová rezervní měna, existuje reálná hrozba, že se inflace přelije z USA do celého světa. V dalších letech nás tak čeká možná dvojciferná inflace.

Na tomto tratí především Čína, která je největším věřitelem Spojených Států. Každý propad dolaru společně s nezdravým poklesem výnosu (odkupu dluhopisů ze strany FEDU) je tak pro Čínu značně znepokojující. Začínají si totiž pomalu uvědomovat, že americké dluhopisy, které po několik desetiletí byly označovány jako bezpečná a stabilní investice můžou do budoucna nabídnout pouze záporný výnos.

Situaci chce Čína urychleně řešit a uvažuje společně s Ruskem o založení společné měny. Uvidíme, zdali se jí tento cíl podaří uskutečnit. V případě že ano, tak nejen dolar, ale i euro čeká vážný konkurent.

Foto: Profimedia.cz