Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Kalousek doufá, že ekonomika příští rok poroste

František Mašek
František Mašek
22. 4. 2009

Spekulace na téma, kdy se globální ekonomika odrazí ode dna a jak si povedou jednotlivé země, pokračují. Ministr financí v demisi Miroslav Kalousek na IV. Mezinárodním finančním fóru Zlaté koruny odhadl letošní propad české ekonomiky na nejvýše dvě procenta. Příští rok si prý může o několik desetin procenta nebo i o 0,5 % polepšit. Upozornil ale, že jeho odhad vychází ze standardních modelů a není zcela jasné, zda budou v současných nejistých podmínkách fungovat.

Kalousek doufá, že ekonomika příští rok poroste

Kalouskův odhad víceméně odpovídá nové prognóze ČNB, podle níž letos ekonomika ČR klesne o jedno až dvě procenta. Bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer čeká její oslabení o tři procenta.

Česku přitom podle Kalouska hrozí kvůli recesi letos i příští rok deficit státního rozpočtu ve výši 180 mld. korun. Věří ale, že se podaří prosadit některá úsporná opatření a nakonec to tedy nebude víc než 150 mld. Kč. Varoval však před politickými rozhodnutími, která mohou bezhlavě podpořit spotřebu a zvýšit zadlužení státu. To je před volbami, kdy strany sázejí na populistická opatření, velmi aktuální.

Zeman kritizuje ODS i sociální demokracii

Bývalý premiér Miloš Zeman kritizoval v souvislosti s chystanými protikrizovými opatřeními záměry obou největších politických stran. U ODS mu vadí plány na snižování daní, což ohrožuje příjmy a může vést k růstu rozpočtového deficitu. Sociální demokracii zase vytýká chystané zvyšování výdajů, které může přinést vyšší rozpočtový deficit z opačné strany.

Zeman doporučuje podpořit nikoliv spotřební, ale investiční poptávku. Stát by se měl podílet na financování zakázek investiční povahy pro soukromé firmy, vybraných ve veřejné soutěži a důkladně kontrolovaných, a to v dopravě, energetice, informačních technologiích, při ochraně památek a výstavbě čističek. „Neptejte se na míru státních zásahů do ekonomiky, ale na jejich kvalitu,“ dodal Zeman s poukazem na dlouho neobjevené podvody Bernarda Madoffa či toxická aktiva.

Úřednická vláda si může podle Zemanových slov dovolit sestavit (úsporný) rozpočet, který budou všechny politické strany kritizovat, samy by ho ale nemohly prosadit. Vzhledem k odhadovanému rozsahu ztrát a analogii s minulými krizemi očekává, že globální recese bude delší než rok či dva.

Profesor Fordhamovy univerzity Milan Zelený vidí cestu, jak vyřešit stávající problémy globální ekonomiky v mikrosféře. Důležitá je přitom správná míra regulace trhu – ta má poskytovat podnikatelským subjektům dostatečnou svobodu, aby nebyli okradeni a současně byli chráněni před korupcí nebo podvodem. Má být férová, pravidelná a spravedlivá.

Krize je přitom důležitá připomínka, že jsme pochybili – že jsme žili příliš na dluh, chybně investovali nebo nedostatečně inovovali. Boj proti ní nepovažuje Zelený za dobrý přístup, omezuje totiž očistné prvky procesu, který přichází (kreativní destrukce). Je třeba překonat krizi důvěry. Spíše než bojovat proti krizi (recesi) je tedy podle Zeleného třeba pochopit její kladné a tvořivé stránky a již v době konjunktury se připravit na to, že přijdou horší časy.

Deficit podnikatelů

Připomněl také slova Jana Antonína Bati, který v souvislosti s dvaceti miliony nezaměstnaných v Evropě ve 30. letech řekl, že schází milion vychovaných, vycepovaných a odvážných podnikatelů. Baťa se snažil nesnižovat zaměstnanost ani v době krize.

Ekonomika se příliš spoléhá na makroekonomická data, lidstvo se tak vzdálilo od mikroekonomiky. Zelený vidí příčinu v tom, že politici preferují makroekonomické veličiny, které nabízejí rychlé, agregované a ne vždy průhledné odpovědi. Jde ostatně o peníze jiných lidí. Makroekonomika tak dává politikům zdání odbornosti. Ekonomika ovšem není stroj, je třeba počítat s lidským faktorem. Některé modely proto nefungují.

Zelený také upozornil, že kromě recese je do ČR dováženo i myšlení, které je v rozporu s tradicemi střední Evropy (které ztělesňují například Josef Schumpeter, Friedrich von Hayek a další ekonomové).

Vydělá Slovensko na euru?

„Jsme méně nezávislí, než jsme si mysleli. Země střední a východní Evropy jsou navíc mnohem rozdílnější, než to na první pohled vypadá,“ konstatoval člen bankovní rady Národní banky Slovenska Ludovít Ódor. Dokumentoval to na příkladech ČR a Slovenska na jedné straně a Maďarska na straně druhé.

Podle Ódora se hodně hovoří o stimulačních balíčcích, málo však o strukturálních reformách, které je třeba v souvislosti s krizí či recesí udělat. Jde o to, být první, kdo začne chytat ryby, až krize či recese odezní.

Po jejím skončení bude kapitál vyhledávat bezpečnější místa, kam investovat. V tomto případě může být podle Ódorových slov přijetí eura pro Slovensko výhodou.

Bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer poukázal na veletoč v dosavadním hodnocení možných dopadů recese na českou ekonomiku. Nejprve se hovořilo o tom, že se jí recese prakticky nedotkne, pak že bude růst ekonomiky nulový. Následně se spekulovalo o poklesu a později i na téma, že na tom může být střední a východní Evropa nejhůř. Niedermayer letos očekává pokles české ekonomiky o tři procenta, což označil za velký úspěch, i když má jít i o nominální pokles.

Více ohroženi budou samozřejmě ti slabší než silnější, mezi které řadí mj. kvůli kvalitní fiskální politice a stabilnímu finančnímu sektoru (podle poměru úvěrů vůči vkladům) ČR. Z pohledu makroekonomiky jde o jednu z nejstabilnějších středoevropských zemí. Propad ekonomiky, která by se z loňského růstu o pět procent měla dostat na -3 %, je ale mnohem výraznější než u řady jiných zemí. Za rizikový sektor označil Niedermayer kvůli způsobu financování stavebnictví.

V malé a otevřené ekonomice, jakou je ta česká, je možnost ovlivnit cokoliv prostřednictvím státních zásahů omezená. Klíčová proto podle Niedermayera zůstává makroekonomická stabilita země.

Snad se předpokládané projevy tzv. kreativní destrukce v ČR projeví v oblastech, kde je to nejvíc žádoucí. A blížící se volby nezpůsobí, že si některé politické strany tuto kreativní destrukci vysvětlí po svém a ve svých důsledcích chybně. 

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo