Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

S růstem HDP je to podivné

Aleš  Müller
Aleš Müller
21. 7. 2009

Modla politiků a ekonomů – růst hrubého domácího produktu – je podivné číslo. Když vyroste víc obilí, tak je to dobře, nebude hlad. Když se podaří postavit novou silnici či most, je to také dobře, budeme někde jinde dříve a asi bezpečněji. Když se podaří vyrobit (a prodat) víc ledniček, praček, mají lidé ulehčený život. To vše se odráží v růstu HDP. Je ale růst HDP vždy správný ukazatel?

S růstem HDP je to podivné

Když roste HDP o 5 %, mám se i já o 5 % lépe? Co když o obilí nikdo nestojí? Co když po silnici nikdo nepojede? Podobných otázek napadne zvídavého čtenáře řada. O čem tedy růst HDP vypovídá?

Vzpomene si ještě někdo na počátek 90. let? Tehdy ČEZ dovezl zařízení na odsíření tepelných elektráren. Bylo to velmi drahé zařízení, v řádech procent HDP. Řada ekonomů tenkrát prohlásila, že „dovezené investice na odsíření ale nebudou podporovat růst HDP, protože se nejedná o prorůstovou investici, o impulz a tak dále“. Svatá pravda. Je snad odvážlivec, který by o tomto tvrzení vzdělaných lidí pochyboval?

Více síry, více práce

Představme si nejprve situaci, kdy elektrárny nejsou odsířené. Co to znamená? Máme především levnou elektrickou energii, takže se s její pomocí dá vyrobit hodně produktů či služeb. Z komínů vychází velmi vysoký objem oxidů síry a ty spadnou v malém i vzdáleném okolí elektrárny. Výsledky se zanedlouho dostaví – děti mají dýchací problémy, nechodí do školy, jejich rodiče vynechávají pracovní směny, aby je hlídali. Mnozí dospělí mají kašel, astma, chřipku a také nechodí do práce.

Na horách hynou stromy a ekosystémy, následkem čehož hory ztrácejí akumulační schopnost zadržovat vodu. Obce pod horami musejí proto stavět vodojemy a nádrže na pitnou vodu, zemědělci v nížinách v okolí vyschlých řek budují zavlažovací systémy a hledají vodu pro zavlažování. Občasné jarní záplavy při tání sněhu vyžadují vybudování dalších nádrží, tentokrát protipovodňových.

Všechny kovové konstrukce vlivem agresivních oxidů síry reznou, domy také dostávají svou dávku kyseliny siřičité a sírové, která jim ničí povrchy. Většinu těchto škod lze nějak eliminovat, povětšinou prací a penězi. Například natíráním mostů, prodejem léků, budováním nádrží na vodu – to vše podstatně zvyšuje HDP.

Na čistém vzduchu HDP neroste

Ale představme si to naopak. Elektrárny budou odsířené a přestanou vypouštět miliony tun oxidů síry do ovzduší. První, co odpadne, je povinnost opakující se každých 10 let: natírání kovových konstrukcí (mosty, sloupy, technické konstrukce). Budou se natírat jen každých 15 let. Ano, hned klesne HDP – nevyrobí se tolik barvy, nezaměstnají se lidé, kteří natírají.
Díky odsíření porostou na horách nadále vysoké a malé stromy, budou mít opět schopnost akumulovat vodu a v letních měsících napájet toky řek. V nížinách bude voda prosakovat do zemědělských vrstev půdy. Zemědělci nemusejí budovat ve velkém zavlažovací zařízení ani dělat hlubinné vrty na vodu. Opět ubude práce pro lidi, kteří se touto činností živili, tedy žádný prorůstový impulz a HDP neporoste. Stejně tak se nebudou stavět nádrže na zachycení vody za miliardy, ale jen za miliony. Růst HDP bude v podstatě nepatrný.

Děti jsou zdravé, učí se – zde je vliv na HDP neutrální, i když tušíme, že pravidelná docházka má pozitivní ekonomický vliv. Dospělí nehlídají nemocné děti a také neleží 30 dní v roce se svými dýchacími potížemi, ale jen průměrných 15 dnů, a tudíž nespotřebovávají léky, nedají práci lékárnám, distributorům a výrobcům, nezaměstnávají lékaře. Znamená to opět pokles HDP. Jedině snad, že by trochu povyrostl díky tomu, že dospělí chodí více do práce.

A pokračujme. Vysoké náklady na instalaci odsiřovacích jednotek se promítly do zvýšení cen elektrické energie, což také možná trochu zvedlo HDP. Ale možná také ne, protože kvůli drahé elektřině někdo něco přestane vyrábět.

Ekonomové a politici měli pravdu – instalovaná odsiřovací zařízení nezvyšují růst HDP, ba dokonce je vysoká pravděpodobnost, že HDP snižují!

Nebylo by tedy v zájmu růstu HDP neodsiřovat a neprovádět podobná „ne-prorůstová“ opatření? Všichni nicméně tušíme, že instalovat odsiřovací technologii bylo prospěšné. A teď mi někdo poraďte, jak je to s tím růstem HDP? K čemu ten parametr vlastně je?

A tak si neodpustím trochu ironické povzdechnutí na konec: Smutné je, že mnozí z ekonomů a politiků, kteří podobné hlouposti vypouštěli z úst, jsou stále ve vysokých politických či manažerských funkcích. Ochraňuj nás před nimi…

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (8)

Vstoupit do diskuze
Aleš  Müller

Aleš Müller

Po vystudování Elektrotechnické fakulty ČVUT pracoval jako konstruktér integrovaných obvodů a mikropočítačů. V devadesátých letech pracoval v ČSOB jako specialista na špatné úvěry, manažer změnových procesů... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo