Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Americká ekonomika: střízlivý optimismus

Pavel Kohout
Pavel Kohout
4. 8. 2009

Z americké ekonomiky přicházejí střízlivě optimistické zprávy. Objem investic do výrobních prostředků (včetně software) během druhého čtvrtletí meziročně poklesl „jen“ o 9 procent, zatímco během prvního čtvrtletí 2009 o šokujících 36 procent a během posledního čtvrtletí 2008 o 26 procent. Objem exportů poklesl o 7 procent, poté co během předchozích dvou čtvrtletí utrpěl „výprask“ v podobě 30%, respektive 20% propadu.

Americká ekonomika: střízlivý optimismus

Během prvního pololetí 2009 pokračoval výprodej zásob, což se odrazilo v objemu nové průmyslové výroby. Americká ekonomika vyprodala zásoby v celkové hodnotě 255 miliard dolarů. To odpovídá bezmála 2 % HDP. Ekonomové vyjadřují opatrné naděje, že uprázdněné sklady vytvoří místo pro novou výrobu a hospodářské oživení.

Nynější pokles americké ekonomiky nemá obdobu během posledních třiceti let. Srovnáme-li  jej s obdobím 70. let, zdá se, že existuje alespoň povrchní podobnost s těžkou hospodářskou recesí let 1973-75 (viz první obr. vpravo). Je zřejmé, že nynější recese byla doposud hlubší, ale pokud se nejnovější střízlivě optimistické zprávy potvrdí, mohla by mít kratší trvání.

Zde je ovšem namístě povinné varování před typickým lidským zvykem protahovat čáry mechanicky do budoucnosti. Ano, zdá se, že během následujících dvou až tří čtvrtletí by mohl nastat obrat k lepšímu. Pakliže se tak stane, potvrdí se předpověď profesora Roberta Solowa z listopadu 2008. Pro osvěžení paměti, zde je úryvek z komentáře dne 30. 11. 2008:

Profesor Robert Solow je světoznámý teoretik růstu oceněný Nobelovou pamětní cenou za ekonomii v roce 1987. Na nedávné konferenci Pioneer European Colloquia v Benátkách přednesl tento žijící klasik svůj pohled na věc. Jaká je hlavní příčina recese? Ve Spojených státech, kde podle Solowa začala již na rozhraní let 2007-2008, byla zdrojem recese nadbytečná zásoba domů. Realitní investiční horečka způsobená explozí levných hypoték vedla k vytvoření nadbytku v bydlení v hodnotě 3 až 5 procent hrubého domácího produktu.
 
Tyto nadměrné investice bude muset trh strávit, což znamená, že během blízké doby bude americký hospodářský růst nižší o oněch 3-5 procent. USA nezaznamenají zotavení dříve než ve druhém pololetí roku 2009, tvrdí Solow. Znamená to, že tato recese bude podstatně delší než průměrná doba trvání amerických recesí v poválečném období, tj. osm měsíců.

Jaký recept by profesor Solow doporučil na léčbu? „Prezident Obama bude muset připravit veřejnost na vyšší než plánovaný rozpočtový schodek. USA budou patrně nuceny provést fiskální stimul ekonomiky v hodnotě 3 až 5 procent HDP. Čím dříve, tím lépe, protože recese se zhoršují v průběhu času.“ Starosti o vyrovnaný rozpočet nejsou v obdobích recese prvořadé.

Vše, co profesor Solow tehdy říkal, se vyplnilo – možná až na to, že fiskální stimul pro americkou ekonomiku byl vyšší než oněch 3 až 5 procent HDP. Připomeňme, že konec listopadu 2008 byl obdobím nejčernějších předpovědí, kdy proroci hlásali apokalypsu a úplně zhroucení americké ekonomiky. Solow, veterán ve věku 84 let, se na věc díval méně dramaticky:

„Navzdory pocitu ztráty hodnoty v důsledku poklesu cen nemovitostí a akcií, reálná ekonomika nebyla příliš poškozena. O reálné bohatství ekonomika nepřišla. Novináři evidentně ignorují tento fakt!“

Ještě jedno historické srovnání amerických recesí v poválečné době: na grafu, který zachycuje míru poklesu ekonomiky od vrcholné aktivity (druhý obr. vpravo), je zřejmé, že nynější recese drží poválečný rekord. Zároveň je ale patrné, že řádově se až tolik neliší od zmíněných let 1973-75.

Pro srovnání, 10% pokles HDP je napůl oficiálně uznávanou hranicí hospodářské deprese. Během Velké deprese 1929-33 poklesla americká ekonomika o 26,55 procenta. Něco podobného dnes nyní nehrozí ani zdaleka.

Hlavním důvodem, proč recese tentokrát nepřeroste v depresi, byl včasný zásah Federálního rezervního systému proti finanční krizi. Relativně včasný: správně měl „Fed“ zasáhnout již v roce 2007, protože informace o hypotéční krizi již tehdy byly široce známé. Ale ve srovnání se začátkem 30. let, kdy centrální banka nedělala nic, jde stále o velký pokrok.

Následující graf bankovních krachů v USA (třetí obr. vpravo) poskytuje srovnání s 80. lety, kdy vrcholila tzv. krize spořitelen. Je zřejmé, že navzdory nárůstu bankrotů je jejich počet stále nižší než na přelomu 80. a 90. let. Za cenu velmi nákladných opatření se zřejmě podařilo systém zachránit.

Často kritizované sanace měly své opodstatnění. Bez funkčního finančního systému by pravděpodobně nastala opravdová deprese. (Ano, lze čekat další nárůst počtu „bank failures“, ale půjde již jen o závěrečnou fázi finanční krize.)

Na závěr ještě graf vývoje amerických akciových indexů během několika významných „medvědích trhů“ (čtvrtý obr.).

V únoru 2009 vývoj na burze skutečně silně připomínal rok 1929. Nyní je propad prakticky přesně na stejné úrovni, jaká odpovídá recesi z let 1973-75. Propad od vrcholu činí již „jen“ asi 36 procent. Tedy „pouze“ zhruba desetinásobek poklesu HDP. Kdyby skutečný barometr měl reagovat na výkyvy počasí tak, jak funguje údajný „barometr ekonomiky“, asi bychom jej šli vrátit během záruční lhůty. Další doklad, jak psychologie trhů zveličuje všechny zprávy, dobré i špatné.

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo