Vrátí se český lev?

„Šesti až devítiměsíční fáze paniky globální ekonomiky skončila, nyní jsme ve fázi jakéhosi přežívání. Dál ale existuje řada rizik, která nelze podceňovat.“ Na pátém. Finančním fóru Zlaté koruny to řekl předseda CERGE-EI a profesor University of Michigan Business School Jan Švejnar.

Zelené výhonky, jak bývají označovány náznaky zlepšení, se podle Švejnara týkají sektorů, jimž byla poskytnuta finanční pomoc. V ostatních se ale zlepšení příliš neprojevuje. Teprve až přestane působit efekt těchto finančních balíčků, ukáže se, zda dokážou soukromý sektor a spotřeba domácností „převzít iniciativu“. Zatím neexistuje příliš indikátorů, že to tak bude. Jak řekl v této souvislosti Finmagu, „v USA byla nenápadně sondována reakce veřejnosti na další případný finanční balíček. Ta ho nepřijala příliš ochotně.“

Švejnar soudí, že globální recese bude spíše pomalá a bude mít tvar U, nebo dokonce W, což by znamenalo, že po růstu ekonomiky přijde její další pokles. Jde o složitou situaci, těžko lze proto hledat modely, které to mohou potvrdit nebo vyvrátit. Švejnar je sice vcelku optimistou, upozornil ale, že řada indikátorů odpovídá první fázi krize 30. let.

Relativně nízké dluhy, ale…

K silným stránkám české ekonomiky stále patří její poměrně dobré výchozí podmínky, relativně nízké dluhy (i v cizích měnách) a malá zadluženost domácností. Proti nim stojí velká závislost na exportu a recesí silně zasažených sektorech, jako je automobilový průmysl, fluktuace koruny spojená s velkou nejistotou, aktuální politická situace, možný růst nedůvěry investorů a také nižší pružnost trhu práce. Proto nelze očekávat rychlé oživení.

ČR by měla podle Švejnara využít mechanismů EU, umožňujících čelit ochranářským opatřením, stabilizovat je třeba stav financí. Krátkodobě si lze dovolit finanční stimul, je ale třeba přijmout opatření, umožňující vývoj obrátit. A navazující středně- a dlouhodobá opatření. Švejnar zjevně předpokládá, že Parlament schválí škrty ve státním rozpočtu na příští rok, takže by jeho deficit činil 5-6 %, což je z evropského hlediska na únosné úrovni. Je také třeba pomoci firmám, aby byly schopny reagovat na oživení ekonomiky.

Vyslyší politici výzvu Miloše Zemana?

Ministr financí Eduard Janota ovšem varoval, že deficit českého státního rozpočtu může příští rok dosáhnout 7,4 %. Odbory a zaměstnavatelé měli při projednávání rozpočtu ve vládě v rámci tripartity navzdory řadě výhrad rozum. Vyslyší nyní politické strany prosbu expremiéra Miloše Zemana, aby (v Parlamentu) nekopaly do Janotova (kompromisního) balíčku, což je poslední služba, kterou mohou pro veřejnost udělat?
Nejde jen o příští rok. Janota varoval, že při současném vývoji může zadlužení ČR za čtyři roky vzrůst z 1,2 na 2 biliony korun. Recese či krize nabízí kromě negativních dopadů i šanci na změnu. Je ale dostatečně hluboká a uvědomují si hlavně politici, že je třeba něco měnit?

Životní úroveň v ČR se díky silnému růstu ekonomiky po přijetí do Evropské unie dostala na čtyři pětiny průměru EU. Globální recese ovšem dává za pravdu varování řady ekonomů, že šlo o růst nad poměry. Místo přebytků vykazoval státní rozpočet v tučných dobách deficity a navíc byly jeho příjmy založeny na vysokém růstu české ekonomiky. Když přišla recese, jejich výše logicky klesá a při vysokých výdajích rozpočtový schodek a dluhy státu rostou.

Zmíněný problém má další velmi nepříznivý dopad. Jak na fóru upozornil viceguvernér ČNB Miroslav Singer, rozpočtové škrty mohou srážet růst české ekonomik v době, kdy by ji bylo třeba naopak podpořit. Je ale možné postupovat – viz negativní příklad Maďarska, které ovšem v poslední době pod tlakem výrazně omezilo výdaje - jinak?
Také Singer očekává, že bude oživení ekonomiky pozvolné – po poklesu světových výrobních kapacit ve světě o pětinu až čtvrtinu si neumí přestavit její rychlý růst. Z krátkodobého pohledu by neměly být problémem inflační tlaky. Hrozí spíše dezinflace. Dlouhodobě bude vývoj inflace záviset na tom, jak budou řešit situaci v nejdůležitějších finančních centrech.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla bude SPD požadovat, aby vláda přijala střednědobý program na léta 2011-2014, provedla audit veřejných rozpočtů a změnila strukturu státního rozpočtu, aby měl výrazně prorůstový charakter a také, aby byly realizovány penzijní a další reformy.

Předseda ODS Mirek Topolánek uvedl, že strana chce legislativně ukotvit rozpočtovou kázeň a zodpovědnost. Jde o vlastně oprášení někdejší myšlenky, kterou nazval „finanční ústavou“. Strana prý má strategii na snižování dluhu do roku 2017. Pokud by ale ODS vyhrála volby, nezapomene na tento slib a dokáže tváří v tvář složité situaci v době bujícího populismu tyto zásady skutečně prosadit?

Vládne myšlení české kotliny

Nejde přece jen o myšlení české kotliny, ale, jak uvedl šéf Microsoftu pro Evropu Jan Muehlfeit evropský rozměr problémů. ČR se musí vyrovnat s nepříznivým demografickým vývojem, ne právě nejvhodnější strukturou ekonomiky a s tím, že není možné nadále zakládat konkurenceschopnost na levné pracovní síle. Muehlfeitovi také vadí, že politici nejsou schopni strategicky vládnout. Lev, kterého má náš stát ve znaku, má, jak rovněž upozornil, dvě vlastnosti – odvahu a sílu. Je ho tedy třeba vrátit ho tam, kam historicky patří.

Foto: Profimedia.cz