Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Také nad premianty zašlo slunce

Pavel Kohout
Pavel Kohout
24. 9. 2009

Nedávná i starší historie je plná příkladů, kdy zdánlivě stabilní, takřka modelová ekonomika se překvapivě rychle dostala do kritické situace.

Také nad premianty zašlo slunce

Rychlý propad ze stavu „vzorový premiant“ do stavu „beznadějný případ“ nastal již v případě zmíněného Maďarska. Ještě v roce 1999 bylo považováno za vzorově transformovanou ekonomiku. Česká republika se tehdy potácela v bankovní krizi, Slovensko nikdo nebral vážně – ale Maďaři úspěšně snižovali úroveň státního dluhu (ze zhruba 80 % HDP na necelých 50 %), úspěšně lákali zahraniční investory a zemi se všeobecně dařilo.

Pak nastal rychlý zlom. Stačilo pár populistických vlád a na Maďarsko si celý finanční svět ukazuje prstem se slovy „takhle se to nedělá“. Pád z výsluní do propasti zažily i pobaltské státy a Island. V jejich případě byl důvod propadu zcela odlišný: nezvládnutá měnová politika.

Islandská centrální banka se snažila proti inflaci bojovat vysokými úrokovými sazbami. Tím ovšem jen nalákala více peněz do ekonomiky. Pak přišla globální krize a islandský finanční systém pukl jako přefouknutý balónek.

Něco podobného se stalo pobaltským zemím. V jejich případě ještě zhoršila situaci úporná snaha držet pevný měnový kurs navázaný na euro. Nemožnost oslabení měny v situaci extrémní nerovnováhy měla destruktivní vliv.

Pád z výsluní postihl i některé za vzor dávané ekonomiky eurozóny. V Irsku a ve Španělsku mělo zavedení eura za následek měnový šok v podobě obrovského růstu úvěrů. Zejména v sektoru nemovitostí. Český výtvarník David Černý znázornil ve svém skvělém díle Entropa Španělsko jako železobetonovou poušť s míchačkou na betonovou směs. To však po puknutí úvěrové bubliny přestává platit. Španělská stavební výroba poklesla o 30 %, průmyslová výroba o plnou třetinu oproti maximu z roku 2007. Španělsko rovněž čelí nefalšované bankovní krizi.

Slunce zachází i nad slovinskou ekonomikou, která přijala euro teprve začátkem roku 2007. Za relativně krátkou dobu stačila v této zemi nakynout masivní nerovnováha. Euro se ukazuje být příliš tvrdou měnou, kterou si Slovinsko nemůže dovolit. Tamní ekonomika poklesla ve druhém čtvrtletí 2009 meziročně o 9,3 %, což již snese srovnání s Pobaltím. Slovinsko bude muset tvrdě snižovat mzdy, aby vyrovnalo ztrátu konkurenceschopnosti způsobenou eurem. Jinak časopis The Economist zanedlouho uveřejní článek s titulem „Argentina na Jadranu“. Argentina, mimochodem, je dalším z mnoha bývalých premiantů.

Stačí tedy pár let špatné rozpočtové či měnové politiky a onehdy vzorová ekonomika jde ke dnu. Pro malé otevřené ekonomiky to platí dvojnásobně.

Autor je ředitel strategie Partners.

Psáno pro Hospodářské noviny.

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo