Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Zapomeňte na euro!

Arsen Lazarevič
Arsen Lazarevič
2. 11. 2009

Pokud neproběhnou strukturální reformy založené na úsporách a posilování zodpovědnosti, hrozí nám, že povolený tříprocentní deficit nedodržíme ani po roce 2010. To by mohlo vést až k omezení práva čerpat prostředky z Evropských fondů.

Zapomeňte na euro!

Fiskální nerovnováha ale může mít i další negativní důsledky, z nichž se jako nejproblematičtější jeví vysoká inflace.

A tato hrozba rozhodně není nějakým planým poplachem či plácáním do větru.
V roce 2008 Česká národní banka kalkulovala s inflací mezi čtyřmi a pěti procenty. Zároveň předpokládala, že se zvýšení sazby daně z přidané hodnoty nepromítne do inflace, ale spíše do marží obchodníků. To se ale ukázalo z větší části jako chybné. V porovnání se západní Evropou byla naše inflace jedna z nejvyšších.

Cílování se tak ukázalo jako problematické i za téměř vyrovnaného rozpočtu. V případě dalších finančních otřesu na trhu komodit a vysokých deficitů by pak mohlo být nejen problematické, ale především riskantní.

Trochu historie

Ve společné měně vidí jistoty lepší budoucnosti především levicová část naší politické scény. Je tak s podivem, že levicové politikové pro přijetí měny a naplnění požadovaných kritérií dělali vše, jen ne to, co bylo třeba: před vstupem do Evropské unie totiž naše deficity v žádném případě nedosahovaly oněch tří procent definovaných Maastrichtskými kritérii. Všechny zásadní reformy se navíc za socialistických vlád odkládaly, odkládaly a odkládaly.

Jen pro srovnání, na Slovensku situace byla v mnoha ohledech podobná. Úkolu přijmout společnou měnu se totiž úspěšně ujala pravicová vláda Mikuláše Dzurindy. Robert Fico pak již jen slízl smetanu v podobě slavnostního přijetí.

Přijmout nebo nepřijmout?

Jaroslav Brychta, analytik X-Trade Brokers se domnívá, že nejbližším termínem pro přijetí eura by pro nás mohl být rok 2015. Na druhou stranu varuje:

„Ohledně eura bych byl velmi obezřetný. A to nejen v současné době ale i v daleko příznivějším ekonomickém prostředí. O tom, jak destruktivní dopad může mít přijetí jednotné měny (nebo zafixování domácí měny na euro), jasně vypovídají příklady Lotyšska, Irska, nebo Španělska, jejichž ekonomiky se díky euru a politice nízkých úrokových sazeb svezly na úvěrové bublině, která nyní splaskla,“ konstatuje Brychta.

„Eurozóna má i nadále daleko do optimální měnové oblasti. Krátkodobé, zdánlivě pozitivní dopady, které s sebou vstup do eurozóny může nést, tak mohou být vyváženy velmi negativními dlouhodobými důsledky,“ dodává analytik.

Vzhledem k tomu, že celá Evropská unie je rozmanité společenství zemí s odlišnou ekonomickou vyspělostí a také různou hospodářskou politikou, je stále zřejmější, že společná měna skutečně řešením není. Evropská centrální banka je navíc v současnosti nucena intervenovat ve prospěch velkých zemí.

Podobná situace nastává i v případě pohybu měny, kde rozhoduje trh. Spekulanty nezajímají ekonomická data (obchodní bilance, růst HDP atd…) Kypru či Malty, Irska, ale Německa a Francie. Právě údaje velkých evropských „mocností“ jsou zásadní pro při jejich rozhodování, zda euro nakupovat, nebo prodávat.

Euro tak může být pro některé země spíše problémem než přínosem.

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Arsen Lazarevič

Arsen Lazarevič

Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo