12x rok 2009

1. Přelidnění ještě přelidněnější

Na světě se loni narodilo zhruba 130 milionů lidí, populace tak stoupla přibližně o 70 milionů. Říkáte si: to že je dobrá zpráva?!? Vždyť to povede jen k další devastaci přírody, hladomorům, vyčerpání zdrojů... Ale zkusme se na to podívat jinak. V oněch desítkách milionů jsou také tisíce budoucích vědců a podnikatelů, kteří svými nápady pomohou řešit problémy 21. století. Zkrátka víc hlav víc ví.

2. Trhy stále nevyzpytatelné

Dolar do tří měsíců posílí k euru na kurs 1,17, předpovídala v únoru jedna menší investiční banka. Realita? Dolar obrátil trend, za tři měsíce oslabil na 1,40 a v sestupném trendu po většinu roku pokračoval. To krásně ilustruje sloupek o reklamě (téže banky), který vyšel v prosincovém Finmagu. Předpovídat kurzy (nejen) měn jednoduše dost dobře nejde. Svoje měny postupně znehodnocuje naprostá většina zemí, nedá se ale odhadnout, která bude nejúspěšnější – rozhodně ne s přesností na dvě desetinná místa. Podobné předpovědi, či spíše reklamní sdělení mající za cíl nalákat nové klienty na aktivní spekulace na měnovém trhu, nemá příliš smysl sledovat. Dobrá zpráva je, že kdo jim slepě věřil, poučil se. Na závěr prognóza pro následující tři měsíce: kurs dolaru buď oslabí, nebo posílí, nebo zůstane beze změny...

3. Akcie na dně

V březnu dosáhly světové burzy svého mnohaletého minima. Americký index S&P 500 klesl od října 2007 do 9. března o 57 procent, od té doby více než polovinu propadu zase dohnal. Dobrá zpráva je to přinejmenším pro dlouhodobé investory s pevnými nervy, kteří dostali šanci nakoupit akcie levně. Že splaskla bublina, je také možné chápat jako dobrou zprávu – mánie má své meze, žádná bublina se nemůže nafukovat donekonečna a trhy se vždy dříve či později vydají směrem k "správným" cenám. Jestli se už náhodou nenafukuje nová bublina je téma na jinou diskuzi...

4. Špatných zpráv ubude

Najít dobré zprávy není zrovna jednoduché, alespoň tedy při četbě ekonomických rubrik (o politice nemluvě). Samé poklesy trhů, krachy, vládní záchranná opatření a astronomické deficity. Případně kachny - viz zpráva o hypotékách níže. A to nám zbývá ještě najít devět dobrých zpráv do tuctu. Možná bychom tedy jako dobrou zprávu mohli interpretovat, že staří mediální mastodonti postupně krachují. V malém českém mediálním rybníčku zatím žádná bouře nenastala, ale v USA finanční krize zpečetila osud mnoha kdysi legendárních novinových titulů. Předlužené noviny s klesajícím počtem předplatitelů nepřežily přerušení éry levných peněz. Význam "webu 2.0" se možná nadsazuje, Twitter, blogy nebo Wikipedia těžko kdy budou hlavním zdrojem informací, každopádně mediální krajina se mění. Budoucnost patří Finmagu!

5. Ze strašidla strašidýlko

Strašidlo protekcionismu obchází, psal jsem ještě v únoru. Politici v posledním roce až dvou prohlašovali, že Francouzská auta by se měla vyrábět výhradně ve Francii, nebo že Češi by měli přednostně nakupovat české zboží, aby podpořili domácí ekonomiku – což je v podstatě ekonomický ekvivalent holohlavců vykřikujících: "Čechy Čechům!" Ovšem zdá se, že šlo jen o plané tlachání a od slov k činům v roce 2009 nikdo nepřešel. EU dokonce v květnu zahájila jednání o volném obchodu s Kanadou. Svět má samozřejmě daleko k ideálu zcela svobodného mezinárodního obchodu – ale je dobře, že tento ideál nebyl v krizové hysterii nijak výrazně pošlapán.

6. Praha vzdala olympijské hrátky

Praha vypadla z užšího výběru pro pořádání letní olympiády v roce 2016 a vzápětí oznámila, že se nebude ucházet ani pořadatelství v roce 2020. Proč je to dobře, je snad zjevné. Důvod plakat mají leda tak sportumilovný primátor a betonáři. Město utratilo 69 milionů korun za analýzy, aby zjistilo, že na olympiádu nemá peníze. Ale jsou to vlastně dobře utracené peníze – ve srovnání s olympiádou by zbledly všechny minulé, současné i budoucí černé díry, do kterých korupcí prolezlý pražský magistrát sype peníze daňových poplatníků. Dlužno dodat že myšlenka pořádání megalomanské "sportovní" akce úplně nezemřela, město se někdy v budoucnu možná pokusí kandidovat znova...

7. Zablokovaná blokáda

Známý publicista Jiří X. Doležal se jednoho červencového rána připoutal na dveře Agrární komory v Chrudimi. Šlo o odvetu za blokádu silnic, kterou si zemědělci chtěli vydupat vyšší výkupní ceny mléka. A co že je ta dobrá zpráva? Že dlouhodobé požívání konopných produktů může mít na rozumové schopnosti i pozitivní vliv? To v žádném případě – už proto, že Finmag mohou číst i děti. Protest JXD ale skvěle parodoval to, jak různé zájmové skupiny natahují ruce po penězích od eráru a berou si při tom za rukojmí všechny ostatní. Upozornil také na absurditu celého systému zemědělských dotací. Zaslouží si být tesán do kamene a následován.

8. Konzervativní dojičky

Tuzemské banky za první pololetí vydělaly 26,6 miliardy korun, meziročně beze změny. Většina připadla na ČS, ČSOB, KB a UniCredit. Ve světle toho, jak nelibě všichni neseme různé záludné bankovní poplatky, to moc pozitivně nezní. Ovšem pokud banky dojí klienty, dojí je hezky postaru a konzervativně, ne přes exotické operace, které následně zaplatí daňový poplatník. Tři ze jmenovaných peněžních ústavů sice vzápětí dostaly mírně nižší rating pro závazky v domácí měně a pokračující recese zvýší podíl nesplácených úvěrů, zatím je ale český finanční systém stabilní. Špatná zpráva pro prodejce slamníků.

9. Hypotéky budou!

Médii na podzim proběhla zpráva, že Evropská komise chce v celé unii regulovat poskytování hypotéky. Nově by prý banky měly poskytovat úvěry jen do 40 procent ceny pořizované nemovitosti. Dobrá zpráva je, že šlo o kachnu. Chystá se úprava výpočtu tzv. kapitálové přiměřenosti bank. Zjednodušeně řečeno, banky podle návrhu budou muset na hypotéky nad 40% vytvářet vyšší rezervy na krytí případných ztrát. Ano, hypotéky by to zdražilo, ale nejde o tak brutální regulaci, o jaké média referovala. No, alespoň prozatím.

10. Zpěv na veřejnosti povolen

Britská Performing Right Society, obdoba našeho O(c)hraného Svazu Autorského se omluvila Sandře Burtové, prodavačce v potravinách v jednom skotském městečku. PRS jí původně vyhrožovala žalobou za to, že si při doplňování zboží do regálů zpívá, aniž by měla příslušnou licenci. A proč si Burtová zpívala? Protože majitel obchodu vypnul rádio poté, co jej PRS upozornila, že na rádio, které mohou slyšet zákazníci, potřebuje licenci. Jaká je dobrá zpráva? Že zatím nenastala doba, kdy vás zatkne zásahová jednotka za to, že svým dětem předčítáte pohádku z knihy, aniž byste zaplatili za práva na veřejnou produkci.

11. Pokrok, pokrok, pokrok...

...už jsme zase o krok dál, zpívá se v jedné písni. Pokrok v roce 2009 zaznamenala například technologie elektronického inkoustu. Jistá společnost, která si ve Finmagu nezaplatila reklamu, a proto ji nebudeme jmenovat, přišla s pasivním displejem velikosti A4. Dosavadní přístroje, například v USA populární Kindle, jsou sotva poloviční. Nový přístroj svými funkcemi cílí na manažery. Ovšem jásá i knihomol, který při čtení delších textů na monitoru počítače trpí. Jedinou špatnou zprávou by mohla být cena, která má být teprve oznámena. Pokrok ovšem kráčel kupředu i v jiných odvětvích. V listopadu zase američtí vědci oznámili významný pokrok ve výzkumu termojaderné fúze, kterou tak posunuli o malý krůček na cestě od obludně drahé sci-fi směrem k použitelnému řešení budoucích energetických potřeb lidstva.

12. Zbývají nám víc než tři roky

Koncem roku přišel nový katastrofický film, či spíše komedie, 2012. Podepsán je pod ním Roland Emmerich, režisér Dne nezávislosti, jde tedy o skutečně explozivní podívanou. Dílko je inspirováno fenoménem roku 2012 – 21.12.2012 prý končí mayský kalendář a nastane konec světa (ve filmu vyvolaný dosud neškodnými částicemi zvanými neutrina). Legrační je, že teorii o konci světa spousta lidí skutečně věří. Vědci ale uklidňují: v roce 2012 pouze končí jedno období mayského kalendáře, takzvaný baktun, a začíná nové. Konec světa se nekoná – což je jednoznačně dobrá zpráva. A jak už bylo řečeno v diskuzi na Finmag.cz, není třeba vypovídat životní pojistky, penzijní připojištění ani pravidelné investice a utrácet za stavbu protineutrinového bunkru. Drobný detail je, že předchozí baktun skončil v roce 1618 – tehdy, jak známo, začala třicetiletá válka... Možná tedy stavba bunkru nebude tak špatný nápad. Jen zřejmě není možné vzít si na něj úvěr ze stavebního spoření.

Všem čtenářům Finmagu přejeme v roce 2010 už jen samé dobré zprávy.

Foto: Profimedia.cz