Řetězce nás nešetří

Mzdy však naopak vzhledem k minulému roku tolik růst nebudou. Vzhledem k vysokému plánovanému růstu HDP bude reálná mzda růst minimálně - ze zdrojů ČSŮ to vypadá na růst kolem dvou procent.

I analytici se sekli při propočtech. Většina z nich se nechtěla smířit s odhadem ČNB, která plánovala inflaci v lednu kolem 6.7 procent, a odhadovali lednovou inflaci na méně než 6.5 procenta. Skutečnost je však mnohem pesimističtější. Proč nastal tak velký nárůst cen potravin?

Drahé komodity
Komodity, hlavně ty potravinářské, rostly v posledních letech rekordním tempem a minulý rok překonaly i optimistické „býčí“ vyhlídky analytiků. Zatímco akcie za posledních pět roků vzrostly o 70 procent (a v počátku roku 2008 zase výrazně klesaly), u potravinářských komodit to bylo 300 procent.

Ceny táhne nahoru vysoká poptávka. Stejně jako spekulace investorů, kteří vidí v komoditách možnost, jak po ekonomických problémech v USA a následném poklesu akcií zhodnotit své investice. 

Vysoká poptávka
Jeden středověký učenec řekl, že Země uživí nejvíce 600 milionů lidí (tehdy na ní žilo kolem 200 milionů). Nyní naše planeta živí téměř 7 miliard lidí. Dostáváme se tím na absolutní maxima, ale i tak počet obyvatel roste docela razantním tempem.

Hospodářský vzestup v Asii zlepšil životní úroveň lidí, kteří se už nespokojí jenom s rýži a vodou. Chtějí stále kvalitnější a dražší potraviny jako je mléko, pšenice, olej. Poptávka tak často převyšuje nabídku.

Ekologická iniciativa
Snaha evropské unie o menší závislosti na ropě a dalších energiích se minula účinkem. Jak jinak si vysvětlit to, že i přes snahu EU vzrostla cena barelu ropy na více než dvojnásobek a pokořila hodnotu 100 dolarů za barel?

Nyní je aktuální cena kolem 118 dolarů za barel a růst stále pokračuje. Přední ekonomové dokonce otiskli článek, kde do několika málo let předvídají vzestup cen ropy až na 200 dolarů.

Evropská unie udělala několik chyb. Bylo již předem jasné, že biologická paliva nebudou mít na cenu ropy právě díky rostoucí poptávce z Asie vliv. Cena ropy tak stále rostla.

Štědré  dotace zemědělcům a  zabíraní orných ploch, kde původně rostly konzumní plodiny mělo za následek (společně se zvedáním cen pohonných hmot), že cena některých plodin vzrostla během roku o více jak 50 procent. Pšenice dokonce o dvojnásobek.

Evropská unie od své politiky částečně ustupuje a vlády zemí silně zaměřených na zemědělství (Francie, Španělsko) ornou plochu určenou pro potraviny postupně rozšiřuje.

Vedle těchto tří významných globální faktorů, jež měly v celém světě vliv na zdražování potravin, existuje i několik lokálních důvodů, které můžeme - i když velmi omezeně - ovlivnit.

Ziskuchtivost hypermarketů
Hypermarkety již v naší zemi mají pevně zasazené kořeny. Je čas, aby přinášely očekávané zisky. Konkurence je převzata silnějšími hráči (prodeje společností Carefour, Julius Meinl, Delvita). Řetězce se stávají ještě silnějšími a chtějí si svého téměř monopolního postavení náležitě „užít“.

Jediná možnost, jak by se mohl růst cen potravin ztlumit, je příchod dalšího silného hráče. V tomto případě sázím na společnost Aldi, která má v Česku již vybudovanou svoji pobočku, avšak zatím se vstupem na trh vyčkává.

Spotřební daň na potraviny
Není tomu tak dávno, co spotřební daň na potraviny vzrostla z 5 na 9 procent. Většina tehdejších ekonomů a analytiků sázela na to, že to nebude mít velký vliv na cenu potravin. Věřili, že ostrá konkurence hypermarketů nedovolí další zvyšování cen.

Co náš čeká do budoucna? Těžko říct. Existuje několik scénářů: optimistický, normální a pesimistický. V optimistickém je překonání ekonomických problémů v USA, další hospodářský růst Číny a tudíž růst komodit. V normálním se ceny komodit na nějakou dobu ustálí na číslech, na nichž jsou nyní, popřípadě budou růst, avšak mnohem mírněji. Čína se trochu oslabí a možná proběhne i americká recese.

A pesimistický scénář? Na ten raději nemyslet. Je možné, že by způsobil snížení cen potravin díky snížené poptávce, avšak americká recese a „prasknutí bubliny“ v Číně by mohl zpomalit růst téměř všech evropských zemí.

Autor je student ekonomie.